Cap Arcona
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 17. srpna 2008
- Zobrazeno: 1638×
Příbuzná témata
Cap Arcona
|
|
| Základní údaje | |
|---|---|
| Zahájení stavby: | 1926 |
| Spuštění: | 14. května 1927 |
| První plavba: | 30. října 1927 |
| Charakteristika: | Transatlantický parník pro pravidelnou kombinovanou dopravu osob a nákladu. |
| Potopena: | 3. května 1945, později sešrotována |
| Technická data[1] | |
| Hrubá prostornost: | 27 561 brt |
| Výtlak: | 11 500 t |
| Délka: | LOA = 205,90 m; LPP= 195,0 m |
| Šířka: | 25,70 m |
| Výška (trupu): | 16,90 m |
| Ponor: | 8,67 m |
| Pohon: | čtyřstupňová soustava turbín; |
| Výkon: | 17 650 m |
| Hnací mechanizmus: | 2 lodní šrouby |
| Rychlost: | přibližně 20 uzlů |
| Počet lůžek: | 1 434 |
Cap Arcona byla luxusní německá zaoceánská loď, která byla spuštěna na vodu v květnu roku 1927. Na konci druhé světové války byla potopena po útoku britského letectva dne 3. května 1945 v Lübecké zátoce. Při jejím potopení, které je čtvrtou největší námořní katastrofou v dějinách lidstva, přišlo o život zhruba 4500 lidí, zejména vězňů z koncentačních táborů.
Historie
Cap Arcona byla druhou lodí ze série "Cap-". Jednalo se o řadu lodí určených pro kombinovanou přepravu osob a nákladu. Výroba lodi byl zadaná rejdařstvím Hamburg-Südamerikanische Dampschiffahrtsgeselschaft loděnici Blohm & Voss roku 1926. Loď byla spuštěna na vodu 14. května 1927 a do služby uvedena v listopadu stejného roku.[1]
Loď byla projektována pro přepravu maximálně 1434 pasažérů plus náklad na 15 dní trvajících plavbách na trase mezi Hamburgem a Jižní Amerikou. Měla poměrně nízký ponor, vzhledem k nutnosti plaveb v mělkých plavebních hloubkách řeky La Plata. Vnitřní uspořádání bylo přizpůsobeno tropickýcm podmínkám, pro které byla loď určena. Typické byly vzdušné jídelny s vysokým stropem umístěné nikoli pod hlavní palubou, ale na ní. V Německu i v zámoří byla považovaná za nejkrásnější loď své doby.[1]
Během let 1928 a 1929 se na své trase podílela na přepravě 60000 vystěhovalců, které v toto období rejdařství přepravilo. V době světové hospodářské krize a po nástupu nacistů k moci poklesla její rentabilita a proto byla roku 1939 po téměř 100 úpěšných plavbách přeložena do přístavu Gdynia a byla přeměněna na kasárna německého válečného loďstva.[1]
Roku 1940 byla zařazena k jako přepravní loď na Baltském moři. V roce 1944 přepravovala uprchlíky z východního Pruska na západ.
Potopení lodi
V dubnu roku 1945 kotvila loď spolu s nákladní lodí Thielbek v Lübecké zátoce. 26. dubna bylo na tato plavidla naloděno přes 6500 věžňů z koncentračního tábora Neuengamme a přes 400 vězňů, kteří přežili pochod smrti z koncentračního tábora Fürstengrube. Plánem nacistů bylo vyvézt tyto dvě lodě na otevřené moře a tam je s vězni potopit. Dne 3 května však provedlo na obě lodi nálet britské letectvo a obě lodi byly potopeny. Uvádí se sice, že k výbuchu na Cap Aroně došlo uvnitř a že výbuch provedli Němci, ovšem jedná se pouze o nedoložená tvrzení.
Na palubě Cap Arcony se v době potopení nacházelo zhruba 4500 vězňů původem z Belgie, Československa, Dánska, Itálie, Jugoslávie, Finska, Francie, Kanady, Lucemburska, Maďarska, Německa, Norska, Polska, Rumunska, Řecka , Sovětského svazu, Španělska, Švýcarska a USA, 400 vojáků a 10 členů posádky. Přežilo pouze asi 400 lidí. Potopení Cap Arcony je čtvrtou největší námořní katastrofou v dějinách lidstva.
Reference
- ? a b c d DUDSZUS, Alfred; KÖPCKE, Alfred; HENRIOT, Ernest, Friedrich Krumrey Das grosse Buch der Schiffstypen: Schiffe, Boote, Flösse unter Riemen un Segel, Dampfschiffe, Motorschiffe, Meerestechnik. 1.. vyd. Augsburg : Weltbild Verlag, 1995. 320 s. ISBN 3-89350-831-7. (německy)