Britský mandát Palestina
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 16. srpna 2008
- Zobrazeno: 3106×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Britský mandát Palestina
Britský mandát Palestina
|
|||||||||
geografie
|
|||||||||
| hlavní město: | |||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
|
jazyky:
|
|||||||||
| státní útvar | |||||||||
|
mandátní území (protektorát)
|
|||||||||
|
|||||||||
Britský mandát Palestina známý také jako Mandát pro Palestinu bylo mandátní území Velké Británie, které ji bylo svěřeno Společností národů na Pařížské mírové konferenci z roku 1917. Toto nové uskupení vzniklo po První světové válce jako důsledek pádu Osmanské říše. Mezi hlavní cíle britského mandátu patřila nápomoc provedení Balfourovy deklarace z 2. listopadu 1917, která měla zaručit „zřízení národní domoviny pro židovský národ“.[1]
Za podpory agentury britské mandátní správy došlo k masivnímu přistěhovalectví a vykupování půdy od Arabů, což mělo za následek zrod moderního arabského nacionalismu.
Na konferenci v San Remu (duben 1920) bylo dohodnuto, že se území mezi řekou Jordán a Středozemním mořem, včetně Jeruzaléma stane součástí židovské národní domoviny. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno v roce 1922 Společností národů, přijato Kongresem Spojených států amerických a stvrzeno podepsáním mezinárodní Britského memoranda o Palestině (tzv. Bílé knihy) z roku 1925.[2]
V druhé polovině 30. let 20. století došlo k vzpouře arabského obyvatelstva, při které Arabové zabrali značnou část mandátu. To vedlo Velkou Británii k přehodnocení vztahu k židovskému přistěhovalectví. V roce 1939 se Velká Británie pokusila revokovat tzv. Bílou knihu, a tím zastavit proud uprchlíků, což však bylo stálým mandátním výborem Společnosti národů odmítnuto. Zavedla však následně kvóty, podle nichž byl limitován příliv židovských přistěhovalců. Tento čin se však tváří v tvář přicházející Druhé světové válce a holocaustu ukázal jako fatální rozhodnutí a pro evropskou židovskou populaci jako rozhodnutí katastrofální.[3]
Po Druhé světová válce byla roku 1945 nahrazena Společnost národů Organizací spojených národů (OSN), která ve své Chartě potvrdila územní práva národů v jejich předválečné podobě.[4] Po skončení války však bylo území Mandátu Palestina na pokraji občanské války. Velká Británie tak přenechala řešení nastalého stavu OSN.[5] Valným shromážděním OSN je 29. listopadu 1947 přijat Plán OSN na rozdělení Palestiny, který má rozdělit území na západ od řeky Jordán na dvě části a zařadit Jeruzalém pod mezinárodní správu.
Rozhodnutím měl vzniknout židovský stát o celkové rozloze 15 tisíc km? (z čehož však 75% zabírala poušť) a arabský stát o celkové rozloze 11 tisíc km?. Židy byl tento plán přijat, Araby však byl odmítnut.[6]
Britský mandát Palestina vypršel 15. května 1948. O půlnoci před vypršením Britského mandátu Palestina byla v Tel Avivu slavnostně 14. května 1948 přečtena a podepsána Deklarace nezávislosti Státu Izrael. Nový stát byl vyhlášen pouze na místech přiznaných mu plánem OSN na rozdělení Palestiny. Ostatní místa získal posléze jako důsledek Války o nezávislost (též Palestinské války), která vypukla den po vyhlášení nezávislosti.
Obsah |
Vojenští správci
| Jméno | období |
|---|---|
| Sir Edmund Allenby | prosinec 1917 - červen 1918 |
| Sir Arthur Wigram Money | červen 1918 - červen 1919 |
| Sir Louis Jean Bols | červen 1919 - červenec 1920 |
Vysocí komisaři
| Jméno | období |
|---|---|
| Sir Herbert Louis Samuel | červenec 1920 - srpen 1925 |
| Sir Gilbert Falkingham Clayton | květen - prosinec 1925 (zastupující) |
| Herbert Onslow Plumer | srpen 1925 - srpen 1928 |
| Sir Harry Charles Luke | srpen - prosinec 1928 (zastupující) |
| Sir John Chancellor | prosinec 1928 - prosinec 1931 |
| Sir Mark Aitchison Young | 1931–1932 (zastupující) |
| Sir Arthur Grenfell Wauchope | 1932 - září 1937 |
| William Denis Battershill | září 1937 - březen 1938 (zastupující) |
| Sir Harold MacMichael | březen 1938 - září 1944 |
| John Vereker, šestý vikomt Gort | září 1944 - listopad 1945 |
| Sir Alan G. Cunningham | listopad 1945 - květen 1948 |
Odkazy
 |
Související články obsahuje Portál Izrael |
 |
Související články obsahuje Portál Hebraistika |
Poznámky
- Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku British Mandate of Palestine na anglické Wikipedii.
- ? Eretz.cz. Židovská historie: Britské mandátní území Palestina - Zřízení mandátu. [online] [Cit.2008-03-16]. Dostupné online
- ? Eretz.cz. Židovská historie: Britské mandátní území Palestina - Britské administrativní rozdělení Mandátu na Transjordánsko a zbytkovou Palestinu. [online] [Cit.2008-03-16]. Dostupné online
- ? Eretz.cz. Židovská historie: Britské mandátní území Palestina - Peelova komise. [online] [Cit.2008-03-16]. Dostupné online
- ? Britské listy. Palestina neexistuje, nemůže být okupovaným územím. [online] [Cit.2008-03-16]. Dostupné online
- ? Eretz.cz. Židovská historie: Britské mandátní území Palestina - Situace po skončení II. světové války. [online] [Cit.2008-03-16]. Dostupné online
- ? Eretz.cz. Židovská historie: Britské mandátní území Palestina - Plán OSN na rozdělení Palestiny 1947. [online] [Cit.2008-03-16]. Dostupné online
Související články
- Osmanská říše
- Balfourova deklarace (1917)
- Plán OSN na rozdělení Palestiny
- Deklarace nezávislosti (Izrael)
- První arabsko-izraelská válka
- Hagana
Bibliografie
- Barnavi, E. a kol. Atlas univerzálních dějin židovského národa: od časů biblických praotců do současnosti. Victoria Publishing, Praha, 1995, 299 s. ISBN 80-7187-013-7
- Johnson, P. Dějiny židovského národa. Panorama, Praha, 1995, 591 s. ISBN 80-85336-31-6
- Lewis, B. Dějiny Blízkého východu. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1997, 384 s. ISBN 978-80-7106-926-3
- Sachar, H.M. Dějiny Státu Izrael. Regia, Praha, 1998, 768 s. ISBN 80-902484-4-6
- Schubert, K. Dějiny Židů. NS Svoboda, Praha, 2003, 132 s. ISBN 80-205-1036-2