Břetislav I.

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

Příbuzná témata



Břetislav I.

Břetislav I.
Český kníže
Socha Břetislava I. na Školním náměstí v Chrudimi
Doba vlády 10341055
Narození mezi 10021005
Úmrtí 10. ledna 1055
Chrudim
Přechůdce Oldřich
Následník Spytihněv II.
Manželky Jitka ze Svinibrodu (1021?-1055)
Dynastie Přemyslovci
Otec Oldřich
Matka Božena?

Břetislav I., přezdívaný kronikářem Kosmou český Achilles, (* mezi 10021005, † 10. ledna 1055 Chrudim) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, který vládl v Čechách v letech 10341055.

Obsah

Původ

Břetislav byl nemanželský syn knížete Oldřicha a jeho družky (a později snad druhé ženy) Boženy. Kolem roku 1002, kdy se zřejmě Břetislav narodil, neměl Oldřich příliš šancí dostat se na knížecí stolec a přestože už byl ženatý, vlastně mu nic příliš nebránilo zplodit levobočka.

Mládí

Břetislavův otec jej v roce 1019 určil správcem Moravy, čerstvě znovupřipojené k Čechám. Oženit jej však bylo poněkud složitější, nelegitimní potomek nebyl příliš atraktivním ženichem, nakonec to však vyřešil Břetislav osobně, když v roce 1021 unesl z kláštera ve Schweinfurtu dceru bavorského velmože, markraběte z Nordgau Jindřicha, Jitku ze Svinibrodu (též Juditu, Gutu), se kterou se brzy oženil.

Kosmas píše: Tedy Břetislav, z jinochů nejkrásnější a hrdina nejudatnější, slyše z mnohých vyprávění o neobyčejné kráse, ušlechtilosti a urozeném původu řečené dívky, nedovedl ovládnouti svého ducha a jal se v srdci přemýšleti, má-li se pokusiti unést ji mocí, či se o ni řádně ucházeti. ale rozhodl se raději mužně jednati než schýliti k pokorné prosbě šíji. Břetislav s Jitkou žili v této době v Olomouci, kde se také narodil jejich první syn Spytihněv.

Císař Konrád II. si roku 1033 knížete Oldřicha předvolal (důvodem byla jeho neochota podporovat Konráda proti Polsku), obvinil jej z úkladů, sesadil a odsoudil do vyhnanství v Bavorsku. Českým knížetem se stal opět Oldřichův bratr a Břetislavův strýc Jaromír. Na jaře 1034 však císař Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví s tím, že Jaromír získá v Čechách úděl a Břetislav Moravu. Jaromíra dal ale jeho bratr zajmout a oslepit a Břetislav utekl do ciziny. Spor mezi otcem a synem snad přiostřilo to, že Břetislav zřejmě Jaromíra podporoval.

Po smrti svého otce Oldřicha na podzim 1034 je kromě svého strýce Jaromíra jediným žijícím Přemyslovcem. Na trůn usedá Jaromír, ale vzápětí na to odstoupí v Břetislavův prospěch. Život mu to ovšem nezachránilo, o rok později byl, zřejmě Vršovci, zavražděn.

Výboje Břetislava I.

Břetislav I. unáší Jitku. Vyobrazení z latinského překladu Dalimilovy kroniky.
Břetislav I. unáší Jitku. Vyobrazení z latinského překladu Dalimilovy kroniky.

Břetislav se brzy ukázal jako velice silný a sebevědomý panovník a poté, kdy si upevnil a pojistil svoji domácí pozici a získal prvního následníka, zahájil rozšiřování své moci směrem na polské území. V letech 10381039 obsadil Krakov a Hnězdno, nad hrobem sv. Vojtěcha vyhlásil vydání prvního známého českého zákoníku (tzv. Břetislavova dekreta). Vojtěchovy ostatky následně odvezl do Čech. Doufal zřejmě, že když pomohly zajistit arcibiskupství v Hnězdně, prokážou stejnou službu i Praze.

Jenže jeho protipolské tažení vzbudilo pozornost římského krále (a později císaře) Jindřicha III. Vzestup moci sousedního panovníka, navíc svého vazala, nemohl mladý Jindřich III. připustit stejně jako povznesení Čech zřízením arcibiskupství nebo dokonce povýšením na království. Poslal do Polska vyhnaného pistovského knížete Kazimíra I. s oddílem svých bojovníků a zároveň žádal na Břetislavovi, aby vrátil polskou kořist a aby se jeho vojáci stáhli ze Slezska, které český kníže předtím téměř bez odporu dobyl. Tímto ultimátem se snažil vyprovokovat knížete k boji, na nějž se dobře připravil. Břetislav se snažil konflikt odvrátit a poslal jako rukojmí svého syna Spytihněva.

Boje s Jindřichem III.

Roku 1040 vytáhl Jindřich III. s říšským vojskem do Čech. Byla to již jeho druhá česká výprava (poprvé sem přitáhl z vůle svého otce roku 1033 a porazil knížete Oldřicha). Nyní postupovala Jindřichova vojska ve dvou proudech, ale jejich vpád byl odražen a král musel uznat daný stav. Spytihněv byl propuštěn. První Jindřichův pokus se tedy vůbec nepodařil (v bitvě u Brůdku na Šumavě je na hlavu poražen). Břetislav mu nabídl, že s ním bude jednat osobně, ale král se toužil pomstít za vojenskou porážku. V následujícím roce se vyhnul pohraničním zásekům, pronikl celkem bez problémů do nitra země a oblehl Břetislava na Pražském hradě.

Když se ukázalo, že biskup Šebíř i mnozí velmoži jsou přístupni kompromisům, kníže se Jindřichu III. podrobil, aby zabránil dalšímu pustošení své země. Poté se Břetislav I. dostavil se na říšský sněm do Řezna, kde byla přítomna přední knížata a kde prý žádal o odpuštění přijal Čechy a další dvě území (soudí se, že šlo o slezské Vratislavsko a Hlohovsko) v léno. Jednalo se ovšem hlavně o formální podrobení. Jindřich III. potřeboval Břetislava jako významného spojence. V následujících letech je Břetislav již pevným a vysoce ceněným spojencem Jindřicha, kterého podporuje zejména při tažení do Uher.

V roce 1054 vyřešil Břetislav komplikovanou otázku nástupnictví na knížecí stolec prosazením seniorátu (stařešinského řádu) – ustanovení, podle kterého zdědí stolec nejstarší mužský člen přemyslovské dynastie (vzhledem k tomu, že měl pět synů, se jednalo o velmi důležité rozhodnutí). Dalším členům dynastie pak mají náležet menší úděly na Moravě. Krátce poté Břetislav umírá na hradě Chrudim při tažení do Uher.

Potomci

Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 1. 4. 2007, a nereflektuje změny po tomto datu. (audio nápověda)
Více namluvených článků

S manželkou Jitkou ze Svinibrodu (1003? – 1058) měl Břetislav pět synů:

? Ida Wettinská
? N.N.
? 1057 Adléta Uherská
? 1062 Svatava Polská
? 1054 Virpirka z Tenglingu
? Eufemie Uherská

Genealogie

Boleslav II.
nar. asi 932
zm. 7. února 999
  Emma
nar. před 950
zm. 1005/1006
   ?    ?
         
     
  Oldřich
zm. 9. listopadu 1034
  Božena?
zm. po 1052
 
     
   
Jitka ze Svinibrodu
nar. před 1003
zm. 2. srpna 1058
OO   asi 1021
Břetislav I.
nar. 1002/1005
zm. 10. ledna 1055
                   
                   
                   
Spytihněv II.
 nar. 1031
 zm. 28. ledna 1061
 
Vratislav II.
zm. 14. ledna 1092
 
Konrád I. Brněnský
 nar. asi 1035
 zm. 6. září 1092
 
Jaromír
 nar. kolem 1040
 zm. 26. června 1090
 
Ota I. Olomoucký
 zm. 1086
 

Související články

Literatura

  • KRZEMIENSKA, B. Břetislav I. - Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. Praha: Garamond, 1999.
  • ŽEMLIČKA, J. Čechy v době knížecí 1044–1198. Praha, NLN, 2002. 660 s. ISBN 80-7106-196-4.

Odkazy


Předchůdce:
Oldřich
Český kníže
Břetislav I.
10341055
Nástupce:
Spytihněv II.


Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!