Bratislavsko-brněnská operace
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 2745×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Bratislavsko-brněnská operace
Na prahu roku 1945 se přiblížila sovětská vojska k území Moravy ze tří stran. 12. ledna zahájila Rudá armáda mohutnou ofenzívu - Viselsko-oderskou operaci, při níž Sověti postupovali závratným tempem k Odře. 18 ledna provedli Němci útok na Sověty obklíčenou Budapešť, ovšem po těžkých bojích bylo hlavní město Maďarska 13. února dobyto. 16. března 1945 vojska 2. a 3. ukrajinského frontu zahájila ofenzívu ve směru na Vídeň, přičemž na rakouské území vstoupila 30. března. Dne 4. dubna 1945 byla těmito jednotkami Rudé armády osvobozena i Bratislava. Sovětské a československé jednotky, které se probíjely Slovenskem, bojovaly na přelomu března a dubna 1945 o Liptovský Mikuláš. Strategickým záměrem Rudé armády bylo, že 2. ukrajinský front pod velením maršála Rodiona Malinovského se zaútočí na Brno a odtud bude pokračovat na Vyškov, Prostějov a Olomouc. Ze severní strany měl 4. ukrajinský front generála Andreje Jeremenka osvobodit Ostravu a pokračovat k Olomouci, kde mělo dojít k uzavření kleští a obklíčení německých jednotek, které se nacházely na západním Slovensku a v oblasti moravsko-slovenského pomezí.
Obsah |
Směr útoku - jižní Morava
Útok na jižní Moravu, nazvaný jako Bratislavsko-brněnská operace, byl zahájen 25. března 1945, kdy byla překročena řeka Hron a likvidován odpor Němců severně i jižně od Dunaje. Na straně sovětské bylo zhruba 359000 vojáků, 7860 děl a minometů, 365 tanků a samohybných děl a 637 letadel, na straně německé zhruba 250000 vojáků, 2150 děl a minometů, 120 tanků a samohybných děl a 150 letadel. Brněnská část operace byla zahájena 5. dubna 1945. Dne 7. dubna se jednotkám Rudé armády podařilo obsadit most přes řeku Moravu jihovýchodně od Lanžhota. Tvrdé boje o Lanžhot probíhaly až do 11. dubna, kdy bylo toto město osvobozeno. Následující den zahájily sovětské jednotky útok na Hodonín a poté pokračovaly ve směru Velké Bílovice, kde probíhaly další urputné boje. Ve dnech 15. - 22 dubna se německým vojskům podařilo zachytit na čáře Těšany - Moutnice - Blučina - Hajany - Ořechov - Ivančice. Bránící se německé jednotky byly posilovány dalšími vojsky, které se podařilo stáhnout od Vídně, jenž byla v té době již též obsazená Rudou armádou. Další tvrdé boje pokračovaly v okolí Šitbořic a Ořechova, přičemž docházelo k dalším německým protiútokům. Dne 21. dubna vyrazil 48. gardový jezdecký pluk Rudé armády směrem k Ivančicím, aby přeťal německým vojskům ústupovou cestu z Brna na Jihlavu. Téhož dne stály jednotky Rudé armády z jižního a jihozápadního směru 7 - 10 km od Brna. Město bránily kromě jednotek Wehrmachtu a Waffen SS i jednotky volkssturmu, které byly v této oblasti početné díky německé menšině. V noci z 22. na 23. duben začal letecký útok na Brno, 23. dubna přešla sovětská vojska, která byla posílena o 6. gardovou armádu, jenž dorazila od Vídně, do rozhodného útoku. 24. dubna byly osvobozeny obce v těsné blízkosti jižně od Brna, 25. dubna vnikla Rudá armáda do brněnských předměstí. Město Brno bylo osvobozeno 26. dubna 1945. Útok však dále pokračoval, protože severní předměstí a vesnice v těsné blízkosti severní části Brna byly v držení Němců. Dále se rozvíjely útok i v dalších směrech, kterých se účastnila i vojska 1. a 4. rumunské armády. Rumuni útočili zejména v oblasti kolem řeky Moravy, v okolí Veselí nad Moravou či Kyjova, koncem dubna pronásledovaly ustupující Němce ve směrech Kyjov - Koryčany - Zdounky a Polešovice - Halenkovice - Otrokovice. Do konce 30. dubna dosáhla 1. rumunská armáda prostorů jižně od Starého Města, severně Stupavy a Koryčan a jižně Bučovic. Činnost sovětských i rumunských vojsk se dále rozvíjela, pokračovaly útoky ve směrech na Znojmo, Rosice, Tišnov, Vyškov, Prostějov, Kroměříž, Kojetín a Zlín. V hornatých oblastech, a to zejména v Beskydech, Hostýnských vrších, Vizovických vrších, Bílých Karpatech, Chřibech, Javorníkách a na Českomoravské a Drahanské vrchovině pomáhaly útočícím vojskům partyzánské oddíly, které přecházely do otevřeného boje s německými jednotkami a které rozkládaly německé zázemí a vojenskou infrastrukturu. Partyzáni se též podíleli v některých případech na překažení německého plánu ARLZ, když zabránili zničení některých průmyslových podniků či šachet.
Situace v květnu
Na počátku května dále probíhaly tvrdé boje na území Moravy, přičemž do 5. května došlo k vytvoření téměř souvislé fronty. Na severu útočila vojska 4. ukrajinského frontu doplněná o jednotky 1. československého armádního sboru, které pokračovaly v Ostravsko-opavské operaci. Na střední část frontu pronikly další jednotky 1. čs. armádního sboru ze Slovenska od Žiliny směrem na Vsetín. Útoky pokračovaly i v oblasti Hané a Vyškovské brány, avšak k dalšímu postupu na západ zabránila Drahanská vrchovina, jejíž úpatí bylo silně vojensky opevněno. V tomto prostoru zřídili Němci za války rozlehlou vojenskou střelnici, přičemž došlo k násilnému vystěhování 33 obcí a tato oblast nyní sloužila jako pevnost, do níž byl postup Rudé armády a rumunských vojsk prakticky až do 8. května zastaven. V období začátku května byl vydán další rozkaz, a tím byla priorita postupu na Plzeň, České Budějovice a Prahu, který se měl uskutečnit v rámci Pražské operace. Útok sovětských vojsk před Prostějovem byl téměř přerušen a dne 7. května v ranních hodinách začal útok v pásu od Brna k jižní hranici republiky směrem na západ průlomem jedné vševojskové armády 2. ukrajinského frontu jižně od Brna. Tvrdé boje trvaly celý den a v 8. května začala Rudá armáda útočit na německá vojska ve směru Moravský Krumlov, Třebíč, Jihlava, Znojmo a Dačice. V noci ze dne 8. na 9. květen, kdy vešla v platnost bezpodmínečná kapitulace Německa, dle jejichž podmínek se měla německá vojska vzdát těm jednotkám spojenců, s nimiž byla v kontaktu, začal úprk německých jednotek na západ do amerického zajetí. 9. května 1945 tak prakticky došlo k pronásledování německých jednotek a osvobození zbývajícího území Moravy a Čech od německé okupace.
Související články
Literatura
- Branislav Jamnický, Osvobození Moravy, 1964
- Josef Mikš, Na vyškovském směru, 1986
- Vojtěch Žampach, Směr Brno, 1975