Boží jména v judaismu
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 1554×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Boží jména v judaismu
| Součást seriálu |
| Portál | Kategorie |
| Židé · Judaismus · Kdo je Žid |
|---|
| Ortodoxní · Konzervativní (Masorti) |
| Progresivní (Reformní - Liberální) · Ultraortodoxní |
| Samaritáni · Falašové · Karaité |
| Etnické skupiny a jazyky |
| Aškenazim · Sfaradim · Mizrachi |
| Hebrejština · Jidiš · Ladino · Ge'ez |
| Náboženství |
| Bůh · Principy víry v judaismu · Boží jména |
| 613 micvot · Halacha · Noemovy zákony |
| Mesiáš · Eschatologie |
| Židovské myšlení, filosofie a etika |
| Židovská náboženská filosofie |
| Cdaka · Musar · Vyvolenost |
| Chasidismus · Kabala · Haskala |
| Náboženské texty |
| Tóra · Tanach · Mišna · Talmud · Midraš |
| Tosefta · Mišne Tora · Šulchan aruch |
| Sidur · Machzor · Pijut · Zohar |
| Životní cyklus, tradice a zvyky |
| Obřízka · Pidjon ha-ben · Simchat Bat · Bar micva |
| Šiduch · Svatba · Rozvod (Get) · Pohřeb |
| Kašrut · Židovský kalendář · Židovské svátky |
| Talit · Tfilin · Cicit · Kipa |
| Mezuza · Menora · Šofar · Sefer Tora |
| Významné postavy židovství |
| Abrahám · Izák · Jákob · Mojžíš |
| Šalamoun · David · Elijáš · Áron |
| Maimonides · Nachmanides · Raši |
| Ba'al Šem Tov · Gaon z Vilna · Maharal |
| Náboženské budovy a instituce |
| Chrám · Synagoga · Ješiva · Bejt midraš |
| Rabín · Chazan · Dajan · Gaon |
| Kohen (kněz) · Mašgiach · Gabaj · Šochet |
| Mohel · Bejt din · Roš ješiva |
| Židovská liturgie |
| Šema · Amida · Kadiš |
| Minhag · Minjan · Nosach |
| Šacharit · Mincha · Ma’ariv · Ne’ila |
| Dějiny Židů |
| Starověké dějiny Izraele |
| Dějiny Židů ve středověku |
| Dějiny Židů v novověku |
| Blízká témata |
| Antisemitismus · Holocaust · Izrael |
| Filosemitismus · Sionismus |
| Abrahámovská náboženství |
Boží Jméno zaujímá v judaismu mimořádné místo. Nakládání s Božími jmény vyžaduje zvláštní úctu a obezřetnost, neboť 3. přikázání z Desatera nařizuje "nebrat jej nadarmo". Ve starověku se věřilo, že jméno vyjadřuje i charakter - znalost jména osoby tudíž znamenala i znalost jeho charakteru a vnitřního já, znalost jmen bohů pak měla umožňovat ostatním bohům nebo i lidem tyto bohy vzývat, eventuelně mohli svého boha "přemluvit" či jinak jej přimět, aby konal dle jejich přání - báje o moci božských jmen a o síle, kterou propůjčují, jsou známé již ze starého Egypta.
Obsah |
Jména Boží
Varianty jména „JHVH“
- ???? - přepisováno jako JHVH, v českých překladech Bible překládané jako „Hospodin“ (staroslovansky „Pán“), ve Vulgátě jako Dominus, v LXX jako ??????. Někdy nazýván jako tetragram (čtyřpísmeno). Jedná se o vlastní Boží Jméno, které bylo podle tradice vyslovováno jednou ročně veleknězem v Chrámu na Jom Kipur. Po zničení Chrámu bylo jeho vyslovování zapovězeno. Namísto něj se při četbě Bible a modliteb vyslovuje jméno ???? - Adonaj, „Pán“, nebo ??? Ha-Šem, „To Jméno“. V Bibli je vokalizováno buď podle vokaliace slova ????, což vedlo některé lidi a zvláště sekty k chybné výslovnosti jména jako „jehova“ nebo podle slova ????? - Elohim - „Bůh“.
Zákaz braní jména nadarmo se vztahuje i na psaní, proto zbožní židé, pokud musí, píší raději '? (zkratku pro ???), případně v jiných jazycích „B-h“, „G-d“, „G-tt“ atp. V mišně a v jiné rabínské literatuře se vyskytuje opis pod zkratkou ???"?, což znamená ????? ???? ??? (Ha-Kadoš, baruch Hu) - Svatý, budiž požehnán, ev. variace ????? ?? ????, ???? ??????? (Ribono šel olam, Ribon ha-olamim), „Pán světa“ nebo „Pán světů“, což jsou formulace velmi oblíbené v liturgii.
V tradičním podání se jedná o složeninu tří variant slovesa být (?????) a to variantu perfektní (minulý čas), imperfektní (budoucí čas) a participium (překládané jako přítomný čas) - ??? - ??? - ???? , haja - hove - jihje, dosl. Byl, Je, Bude. Slovo „být“ se v příomném čase v hebrejštině normálně nepoužívá. Boží Jméno má tak tentýž význam, co „bytí“, „existence“, „bezčasý“, „věčný“.
Biblisté označují Tetragram za jméno pocházející z judské–jeruzalémské tradice, kterou si možná přinesla poslední skupina hebrejských kmenů, která pod vedeném Jozua přišla do Izraele a dříve příchozí hebrejské a západosemitské kmeny ovládla. Tuto teorii podporuje i fakt, že existovalo velké napětí mezi severem a jihem a mezi Jehudou a zbylými kmeny.
Zhruba od sředověku se vyskytuje i výraz „Adošem“, který vznikl kombinací slov ???? a ??. Proti tomuto značení, které bylo obvyklé především mezi aškenázskými židy, byla vedena silná polemika již od pozdního středověku (především polský rabín David Ha-Levi Segal). Většinou rabínských autorit je toto označení považováno za znevažující a nesprávné, přesto je možné se s jeho užívaním setkat v některých ultraortodoxních aškenázských komunitách.
- ???? ????? - Adonaj Ceva’ot - „Hospodin zástupů“, poprvé se v Bibli objevuje v Ex 12, 41, kdy je „zástupy Hospodinovými“ míněn Izrael odcházející z Egypta.
- ?? - Jah - zkrácená podoba Božího jména, znamenající totéž, co Hospodin. Poprvé se objevuje v Ex 15,2. Stává se rychle součástí teoforních jmen (po rozdělení království především v Judsku, pokud se vyskytlo na severu, jednalo se vesměs o jména vyznavačská) - Ješajahu, Elijahu, Jehocadak, Jehonatan.
- ???? ??? ???? - Ehje ašer ehje - „Jsem, který jsem“, dosl. „Budu, který budu“. Jméno, kterým se Bůh představil Mojžíšovi při prvním zjevení v hořícím keři (Ex 3,14). V liturgii se nepoužívá a nevyskytuje se již nikde jinde v Písmu. V kralickém vydání bývá toto jméno většinou tištěno verzálkami. V mystice zaujímá toto jméno nejvyšší post na sefirotickém stromu, kdy připadá na sefíru Keter.
Varianty jména „El“
- ?? - El - „Bůh“, základní forma, vyskytuje se často ve spojení s přívlastky (viz níže), podobné jméno má božstvo měsíce Íl, z něj prvděpodobně El vychází (nejstarším starosemitským názvem pro božstvo je ilu), vyskytuje se též v pl. jako elim (bohové) nebo ve zdrobnělé podobě elilim – bůžci, modly; El byl možná jedním z keneanských božstev, podobně jako Baal (pán) nebo Moloch (král). Jeho kult přežil v severním Izraeli a splynul s postavou jediného Boha Izraele. Součást teoforních jmen (po rozdělení království především v sev. Izraeli) – El’azar, Eli’ezer, Elchanan, Dani’el, Jisra’el).
- ?? ????? - El Eljon - „Bůh nejvyšší“, jehož vzýval kněz Melchicedek v Šalemu (Gn 14,18)
- ?? ??? - El Šadaj - „Bůh všemohoucí“
- ???? - Eloah - „Bůh“ - jedná se o femininí formu slova ??, mělo by se tedy překládat jako „bohyně“, nicméně označuje Boha. Některé mystické výklady označují toto jméno za syntézu mužského a ženského principu uvnitř Boha.
- ????? - Elohim - „Bůh“. Druhé nejčastější označení boha v Bibli. Jde o plurál maskulina slova ??, respektive ????. Podle mystiků je toto jméno završením syntézy mužského a ženského principu, a jednoty s mnohostí v jediném Bohu. Slovo ????? lze na určitých místech v Bibli překládat i jako „bohové“, tradiční komentáře někdy doporučují na určitých místech toto slovo překládat jako „poslové“ nebo „soudci“). Biblisté označují biblické texty, ve kterých se vyskytuje jako Bůh Elohim za pozůstatek starší tradice, která sahá ke keneanskému Elovi, resp. za pozůstatek tradice severoizraelské – bet–elské.
Tradiční výslovnost tohoto označení následuje podobný úzus, jako v případě Jména. Věřící židé jej často, aby nevzali jméo do úst nadarmo, vyslovují jako ?????? - Elokim.
- ???? ?????? - Elohej ha–elohim - „Bůh bohů“ – Dt 10,17 (ve verši se též vyskytuje synonymum ???? ??????, Adonej ha–Adonim – Pán pánů)
- ??? ????? – Ha–El ha–Ne’eman – „Bůh Věrný“, Dt 7,9, někdy ?? ??? ???? El melech ne’eman, „Bůh, věrný král“.
- ?? ???? ????? – El Rachum ve–Chanun – „Bůh Slitovný a Milostivý“ (Ex 34,6; Ž 86,15, 103,8).
- ??? ???? ???? ?????? - Ha–El ha–Gadol ha–Gibor ve–ha–Nora - „Bůh Velký, Silný a Strašlivý“ (Dt 10,17).
- ????? ???? - Elohim Chajim - „Živý Bůh“ (též El Chaj) (1S 17,26; Jr 10,10, 23,36).
- ????? ??????? – Elohim Kdošim – dosl. „svatí bohové“, překládá se jako „Bůh Svatý“, kromě toho též existuje tvar ??? ????? Ha–El ha–Kadoš - „Svatý Bůh“.
- ???? ????? - Elohej Jisra’el - „Bůh Izraele“ (Ex 5,1), podobný (vlastně synonymní) tvar Elohej Avraham, Jicchak ve–Ja’akov – „Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův“ (nebo pouze Elohej Ja’akov - „Bůh Jákobův“ – 2S 23,1; Iz 2,3; Ž 20,2 atd.) – označuje výsadní postavení praotců Izraele a zároveň ukazuje, že každý z nich si k Bohu musel najít svou vlastní, zvláštní cestu, stejně jako Izrael. Např. v Gn 46 se hovoří o ??? ???? ????, Elohej Avicha – Bůh tvého otce, v tomto případě je otcem míněn Izák.
- ?? ??? - El Kana - „Bůh Žárlivý (žárlivě milující)“, od slova ???, žárlit, ohledně lidí vyjadřuje též závist.
- ???? ??????? – Elohej ha–Ivrim - „Bůh Hebrejů“ (Ex 3,18, 7,16), jak je Bůh (Hospodin) nazýván u Egypťanů, podobně ???? ???? – Elohej ha–Arec - „Bůh té země“ (2Kr 17,26) u Asyřanů, nebo pouze ???? ??????? – Elohej Jerušalem - „Bůh Jeruzaléma“ (2Pp 32,19) – jako kdyby byl na úrovni okolních bohů, kteří se vztahovali pouze ke své zemi nebo městu, kde byli vzýváni.
- ???? ???? ???? – Elohej Šamajim va–Arec – „Bůh nebes a země“ (Gn 24,3).
- ???? ?????? – Elohej kol basar – „Bůh všeho tvorstva“ (Jr 32,27).
- ???? ?? ???? ??? ????? ???? ????? - Anochi El ve–ejn od Elohim ve–efes kamoni – „Já jsem Bůh a nic jiného není, Bůh a nic není jako Já“ (Iz 46,9).
Jména královská
- ??? - Melech – „Král“. Bůh je často připodobňován ke králi, zvláště pak králi starověkého typu – skutečnému absolutnímu vládci a pánu nad životem a smrtí svých poddaných. Král se ale osvědčuje jako pomoc ve stavu nouze, není hnací silou pro život ve všedních dnech; v Izraeli i u okolních národů se představa Boha jako krále objevuje velmi brzy, slovo melech se stává součástí jmen (Abimelech, Achimelech, Malki’el), v Izraeli se objevují jména vyznavačská – Malkija (Mým králem je Hospodin); jako moloch se vyskytuje u keneanců jako krvelačné božstvo, jemuž byly přinášeny dětské oběti, jako Melkart u Feničanů v Týru a v Kartágu; po zániku davidovské královské dynastie získává „Král“ jako jedno z Božích jmen zcela nový rozměr – je jediným králem, kterého Izrael má, je jediným, kterému je Izrael podřízen, nikomu jinému.
- ??? ???? ?????? - Melech malchej ha-mlachim - „Král králů“, další variace na monarchistické tituly Boha. Podobné tituly měli i králové staré Babylónie a Persie.
- ??? ????? - Melech ha-olam - „Král světa“ nebo též „všehomíra“. Olam nemusí nutně znamenat pouze svět, ale též i věčnost, univerzum.
- ???? ????? - Ha-Melech ha-kadoš - „Svatý král“, vznešené označení, užívané v současnosti především v liturgii během vysokých svátků.
Další Jména
- ????? - Ha-Makom - „Místo“ (Božího přebývání), původě místo svatyně v Chrámu, později termín vztažen přímo na Boha, který je podle této teze sám oním „místem“.
- ??? - Emet - „Pravda“.
Jména v kabale
- ??? ??? - Ejn Sof - „Bez konce“, „nekonečný“.
- ????? - Šchina - „Přítomnost“, přebývání. Šchina představuje Boha sestupujícícho, přítomného mezi lidmi. Boží přítomnost je jedinou skutečnou „přítomností“, která je právě „tady“ a „teď“ - zažívat stav blízkosti šchiny znamená zažít absolutní vyrovanost a harmonii. Říká se, že Šchina, která přebývala v Chrámu až do jeho zničení, nikdy neopustila západní zeď Chrámu, která díky tomu zůstala stát.
72písmenné jméno
V hebrejštině je toto jmémo známo od středověku jako ??? ?????? - Ha-Šem ha-meforaš. Vzniklo výkladem verše Ex 14, 19-21:
| „ | ???? ???? ?????? ???? ???? ???? ????? ???? ??????? ???? ???? ???? ?????? ????? ??????? ???? ??? ???? ????? ???? ???? ????? ???? ???? ????? ???? ?? ????? ??? ??? ?? ?? ?? ?? ????? ??? ??? ?? ??? ?? ??? ????? ???? ?? ??? ???? ???? ??? ?? ????? ???? ?? ??? ????? ?????? ???? | “ |
| „ | Tu se zvedl Boží posel, který šel před izraelským táborem, a šel teď za nimi. Oblakový sloup se před nimi totiž zvedl, postavil se za ně a vstoupil mezi tábor egyptský a izraelský. Jedněm byl oblakem a temnotou, druhým osvěcoval noc; po celou noc se jedni k druhým nepřiblížili. Mojžíš vztáhl ruku nad moře a Hospodin hnal moře silným východním větrem, který vál po celou noc, až proměnil moře v souš. | “ |
Každý z těchto tří po sobě následujících veršů obsahuje 72 znaků, jejichž kombinací je možné získat Boží Jméno. Každý z veršů začíná písmenem ? vav, které má hodnotu 6. Počet 72 je atraktivní právě z numerologického hlediska, neboť 72 je 6 x 12, tj. 6 x (6+6).