Botnický záliv
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 3882×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Botnický záliv
| Botnický záliv | |
|---|---|
 |
|
| Hloubka | 295 m |
| Šířka | 240 km |
| Délka | 725 km |
| Rozloha | 117 000 km? |
| Nadřazený celek | Baltské moře |
| Sousední celky | Baltské moře |
| Podřazené celky | |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Švédsko,  Finsko, |
| Poznámka | |
| Přítoky | ?ngermanälven, Byskeälven, Dalälven, Indalsälven, Kemijoki, Kokemäenjoki, Ljusnan, Lapuanjoki, Oulujoki, Pite älv, Pyhäjoki, Torne älv, Ume älv |
Botnický záliv (finsky Pohjanlahti, švédsky Bottniska viken, název je odvozen od historických názvů švédských provincií Botten, což znamená dno, půda) je nejsevernější část Baltského moře, jeho největší záliv, který se vkleňuje mezi Švédsko (kraje Stockholm, Uppsala, Gävleborg, Västernorrland, Västerbotten, Norrbotten) a Finsko (kraje Západní Finsko, Oulu, Laponsko). Na jihu je od Baltského moře oddělen souostrovím ?landy (také stejnojmenný autonomní kraj Finska), které se nachází v hrdle zálivu. Je 725 km dlouhý a 80 až 240 km široký. Celkově zabírá rozlohu asi 117 000 km?. Maximálně je hluboký 295 m v jižní části a 112 m v severní části.
Obsah |
Ostrovy a souostroví
Největší ostrovy a souostroví jsou ?landy, Vallgrund, Hailuoto. Značné množství drobných ostrůvků lze nalézt u členitého pobřeží Švédska i Finska, zejména pak na jihozápadě Finska.
Přítoky, charakteristika
Hlavní přítoky jsou Torne älv na hranici a dále pak
- ve Švédsku — ?ngermanälven, Byskeälven, Dalälven, Indalsälven, Ljusnan, Pite älv, Ume älv
- ve Finsku — Kemijoki, Oulujoki, Pyhäjoki, Lapuanjoki, Kokemäenjoki
Charakteristika
Ostrůvky, skaliska a mělčiny u Vaasy rozdělují záliv na dvě části. Severní část se jmenuje Bottenviken a jižní Bottenhavet. Jsou spojené průlivem Norra Kvarken. S Baltským mořem je Bottenhavet spojen průlivem Södra Kvarken mezi ?landami a pobřežím Švédska.
Vlastnosti vody
Mořské proudy na povrchu tečou proti směru hodinových ručiček. U dna se projevuje pohyb více slaných vod ze severní části Baltského moře na sever. Teplota vody je v únoru 0 °C a v srpnu 12 až 13 °C. Botnický záliv je mimořádně zajímavý z přírodovědeckého hlediska, neboť díky četným řekám (přítok 135 km? vody za rok) a srážkám (26 km? za rok), které jej vydatně zásobují, jeho slanost se vzdáleností od hrdla zálivu (tedy směrem k severu) výrazně klesá. V okolí ?land jsou vody Botnického zálivu brakické (4 až 5 ‰), v jeho nejsevernější části jde již o v podstatě normální říční (sladkou) vodu (1 až 3 ‰) a v níž žijí mnohé sladkovodní druhy. Led se objevuje v říjnu a listopadu a vydrží na severu až do začátku června. Příliv na jihu je smíšený, na severu je dvacetičtyřhodinový, vysoký 10 cm.
Doprava
Hlavní přístavy na břehu jsou Gävle, Söderhamn, Örnsköldsvik, Ume?, Lule? (Švédsko) a Tornio, Kemi, Oulu, Kokkola, Vaasa, Pori, Mariehamn (Finsko).
Pro zabezpečení námořní dopravy v zimním období se používá ledoborec Sampo, jehož domovský přístavem je Kemi.
Literatura
- (ru) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „??????????? ?????“.