Bosna a Hercegovina
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 2886×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Bosna a Hercegovina
| Republika Bosna a Hercegovina Republika Bosna i Hercegovina ????????? ????? ? ??????????? |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Intermeco | |||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Sarajevo | ||
| Rozloha: | 51 233 km? z toho zanedbatelně % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Maglić (2 386 m n. m.) | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 4 007 608 | ||
| Hustota zalidnění: | 78 ob. / km? | ||
| Jazyk: | bosenština, chorvatština, srbština | ||
| Náboženství: | římskokatolické, pravoslaví, islám | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | de facto konfederativní republika | ||
| Vznik: | 5. dubna 1992 (rozpadem Jugoslávie) | ||
| Členové předsednictva: | Željko Komšić, Nebojša Radmanović, Haris Silajdžić | ||
| Předseda vlády: | Nikola Spirić | ||
| Měna: | Konvertibilní marka (BAM) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| MPZ: | BiH | ||
| Národní TLD: | .BA | ||
Bosna a Hercegovina (BIH, BaH) (bosensky/srbsky/chorvatsky Bosna i Hercegovina, cyrilicí bosensky/srbsky ????? ? ???????????) je federativní republika na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě. Sousedí s Chorvatskem, Srbskem a Černou Horou. Do roku roku 1992 byla součástí bývalé Jugoslávie.
Obsah |
Hranice
Na severu, západě a na jihu hraničí s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Historie
- Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Bosny a Hercegoviny.
Do roku 1992
Původně římskou provincii Ilyricum obsadili v 6. – 7. století Slované. Území Bosny bylo nejdříve součástí Byzantské říše, později Chorvatského království a Srbského království Duklji (Zety) a Rašky. Ve 12. století se Bosna za vlády bána Kulina de facto osamostatnila a odolávala snahám Srbska, Uher, Chorvatska a Benátek o její ovládnutí. Po roce 1353 nakrátko rozkvetla za bána, později krále, Tvrtka I. Kotromaniće. V roce 1463 byla Bosna dobyta Turky stejně jako roku 1482 hornatější Hercegovina(Hum).
Za vlády Osmanské říše bylo mnoho bosenských křesťanů obráceno na islám, vzniklo tak specifické etnikum - bosenští Muslimové (popř. Muslimové).
Roku 1875 se Bosenci úspěšně vzbouřili proti osmanské nadvládě a v roce 1878 se tak Bosna stala protektorátem Rakouska-Uherska. To ji roku 1908 anektovalo. V Království Srbů, Chorvatů a Slovinců vzniklém v r. 1918 (1929 přejmenovaném na Jugoslávii) byly bosenské národnosti zahrnuty do sjednoceného státu. V jugoslávské federaci (od r. 1945) se stala Bosna a Hercegovina jednou ze 6 svazových republik, vymezenou na národnostním základě (s rovnoprávným postavením všech tří etnik).
Nezávislost
V době krize federace na začátku devadesátých let se mezi vedoucími představiteli bosenských Muslimů, Chorvatů a Srbů projevily rozpory ve věci formováni nezávislého státu. V březnu 1991 se sešli v Karadjordjevu ve Vojvodině Slobodan Miloševič a Franjo Tudjman, aby si dohodli rozdělení země mezi Srbsko a Chorvatsko. V důsledku pozdějšího vývoje jejich vzájemných vztahů však k tomu nedošlo.
Bosňáci a Chorvati vyhlásili 3. března 1992 nezávislost Bosny a Hercegoviny na základě vůle bosenského a chorvatského obyvatelstva vyjádřené v referendu dne 1. března 1992. Srbové referendum bojkotovali a 7. dubna 1992 vyhlásili vlastní republiku. Politický konflikt přerostl v ozbrojené srážky, kterým padlo za oběť mnoho obyvatel Bosny a Hercegoviny (mj. v tzv. etnických čistkách) a které velmi posílily vzájemnou nevraživost mezi národnostmi země. V této válce bojoval prakticky každý proti každému. OSN vyslala do Bosny a Hercegoviny jednotky, které rozdělily bojující strany. Po 42 měsících bojů byla pod tlakem USA 21. listopadu v Daytonu uzavřena mírová dohoda, která byla slavnostně ratifikována všemi bojujícími stranami v Paříži 14. prosince 1995.
Politika
- Podrobnější informace naleznete v článku Politika Bosny a Hercegoviny.
- Nejvyšším správním orgánem země je Předsednictvo Bosny a Hercegoviny, neboli Prezídium (Predsjedništvo). Má tři členy (jednoho Bosňáka, jednoho Srba a jednoho Chorvata), kteří jsou do funkce voleni každé 4 roky. Na postu předsedy Předsednictva se střídají každých 8 měsíců. Jsou voleni přímo (z Federace BaH, která vybírá Bosňáka a Chorvata, a z Republiky srbské, která vybírá srbského člena).
- Předsedu Rady ministrů, neboli Vlády (Vijeće ministara, Savjet ministara), jmenuje předsednictvo, ale nominuje jej Parlament. Předseda Rady ministrů jmenuje celostátní ministry.
- Zákonodárným orgánem je Parlament Bosny a Hercegoviny (Parlamentarna skupština). Má dvě komory: Dům národů (Dom naroda) a Poslaneckou sněmovnu (Predstavnički/Zastupnički dom).
- Dům národů se skládá z 15 delegátů, kteří ze dvou třetin pochází z Federace BaH (5 Chorvatů a 5 Bosňáků) a z jedné třetiny pochází z Republiky srbské (5 Srbů).
- Poslanecká sněmovna se skládá ze 42 členů, kteří jsou ze dvou třetin voleni Federací BaH a z jedné třetiny v Republikou srbskou.
- Ústavní soud Bosny a Hercegoviny je nejvyšší a konečná instance v právním systému BaH.
Má devět členů; čtyři jsou voleni Poslaneckou sněmovnou Federace BaH, dva jsou voleni Národní sněmovnou Republiky srbské a tři členy volí předseda Evropského soudu pro lidská práva po konzultacích s Předsednictvem.
Geografie
- Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Bosny a Hercegoviny.
Bosna a Hercegovina leží na jihovýchodě Evropy, v západní části Balkánu. Hraničí s Chorvatskem na severu, severozápadě a na jihu; se Srbskem potom na východě a s Černou Horou na jihovýchodě.
Skládá se ze dvou geografických a historických oblastí: větší Bosny (okolo 42 000 km?) a menší Hercegoviny na jihu. Bosna je velice hornatá země, totéž platí i o Hercegovině (okolo 9 000 km?). Na severu se horské oblasti přeměňují v nížinatou Posavinu, respektive v Panonskou nížinu. Dinárské části Bosny se táhnou od západu na východ. Hercegovina se skládá ze dvou částí: horské (vysoké) a jadranské (nízké) Hercegoviny, která se dotýká Jadranského moře v oblastech od Neumu po poloostrov Klek. Významná jsou také tzv. polje, rozsáhlejší horská údolí, která se objevují při povodí bosenských řek (Uny, Vrbasu, Bosny, Driny), od jihu k severu, resp. na Neretvě od severu k jihu.
Hlavní město státu je Sarajevo (zhruba 400 000 obyvatel), dalšími velkými městy jsou: Banja Luka (přes 100 000), Zenica, Tuzla, Mostar , Bihać, Prijedor, Brčko, Travnik, Trebinje a Livno.
Nejvyšším vrcholem je Maglić (2 386 m), který se nachází v jihovýchodní části federace. Klima je mírné kontinentální; léta jsou teplá a zimy naopak chladné.
Administrativní dělení
- Podrobnější informace naleznete v článku Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny.
Bosna a Hercegovina je rozdělena na dvě, resp. tři, samosprávní jednotky (entity); těmi jsou Federace Bosny a Hercegoviny (25 989 km?), Republika srbská (25 208 km?) a oběma uvedenými entitami spravovaný Distrikt Brčko (493 km?).
Federace Bosny a Hercegoviny se skládá z 10 autonomních kantonů.
- Unsko-sanský kanton
- Posavský kanton
- Tuzlanský kanton
- Zenicko-dobojský kanton
- Bosensko-podrinský kanton
- Středobosenský kanton
- Hercegovsko-neretvanský kanton
- Západohercegovský kanton
- Hercegbosenský kanton
- Kanton Sarajevo
Republika srbská se skládá 7 regionů:
- Banja Luka
- Doboj
- Bijeljina
- Sarajevo - Romanija
- Trebinje
- Vlasenica
- Foča
Ekonomika
- Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomika Bosny a Hercegoviny.
Struktura
Bosna a Hercegovina byla vedle Makedonie nejzaostalejší republikou v bývalé socialistické Jugoslávii. Zemědělství bylo většinou v soukromých rukou, ale bylo nemechanizované, velmi nevýkonné a potraviny se musely dovážet.
I dnes jsou patrné následky centrálně plánovaného hospodářství - velké množství lidí pracuje v průmyslových odvětvích. V době socialismu bylo v BiH umístěno velké množství těžkého průmyslu. Závody, které se nacházely na území současné BiH, měly velký význam z hlediska obrany celé SFRJ.
Tři roky války zničily většinu bosenského hospodářství a infrastruktury. Po ukončení bojů se výroba sice mírně zvýšila (1996–1998), zato ale růst se značně zpomalil (1999). HDP je i nadále pod úrovní z roku 1990. Nezaměstnanost činila v roce 2002 okolo 40 %.
Silniční síť
Nyní se díky mohutné pomoci západních (hlavně evropských) zemí situace zlepšuje. Silniční síť je na většině hlavních tahů dobře obnovena. Přesto však vzhledem k sílící motorizaci země na mnoha místech nedostačuje; výstavba dálnic, či jiných moderních silničních komunikací, postupuje velmi pomalu (pouze krátké úseku u Sarajeva a Banja Luky jsou v provozu).
Minová situace
Obrovským problémem pro rozvoj hospodářství, a také turistiky ale zůstává kolem dvou tisíc objevených (a zhruba dvojnásobku neobjevených) minových polí rozesetých hlavně v oblasti fronty (ta odpovídala velmi zhruba současnému členění na FBiH a Rs); nejvíce zaminované pak je okolí Sarajeva, které bylo obléhané. Mnoho min je však také rozeseto i po celém území státu.
Obyvatelstvo
- Podrobnější informace naleznete v článku Obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny.
Podle sčítání z roku 1991 v BaH žilo 44 % Bosňáků (kteří se tehdy přihlásili jako Muslimové), 31 % Srbů a 17 % Chorvatů; dalších 6 % lidí se deklarovalo jako Jugoslávci. Náboženské rozdělení kopírovalo etnické: 88 % Chorvatů jsou katolíci, přes 90 % Bosňáků jsou muslimové a 99 % Srbů jsou pravoslavní.
Statistické informace se od té doby velmi změnily, jelikož během občanské války z let 1992 – 1995 zahynulo dle odhadů 100 000 obyvatel země (z toho 70 % Bosňáků, 25 % Srbů a 5 % Chorvatů), skoro polovina obyvatelstva byla přesídlena, a to jak v rámci země, tak i do zahraničí.
Podle údajů americké agentury CIA z roku 2000 žilo v Bosně a Hercegovině 52 % Bosňáků, 34,1 % Srbů, 12,3 % Chorvatů a 0,6 % ostatních.
Související články
 |
Související články obsahuje Portál Bosna a Hercegovina |
 |
Související články obsahuje Portál Balkán |
- Seznam měst Bosny a Hercegoviny (podle velikosti)
- Islám v Bosně a Hercegovině
- Jugoslávie