Borovice pyrenejská
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 2156×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Borovice pyrenejská
 borovice (zobanitá) pyrenejská |
||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 „Zobanitá“ šiška borovice pyrenejské
|
||||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
| Pinus uncinata subsp. uncinata Rajone, 1805 |
Borovice pyrenejská (Pinus uncinata subsp. uncinata) je poddruhem borovice zobanité, blízce příbuzná s borovicí blatkou vyskytující se i v Česku. Tento evropský druh dvoujehličné borovice se tu občas vyskytuje v parkových a zahradních výsadbách a arboretech.
Obsah |
Synonyma
- Pinus uncinata Ramond in Lam. & DC., 1805
- Pinus uncinata var. rostrata Antoine, 1840
- Pinus montana subsp. uncinata var. rostrata Willkomm, 1872
- Pinus mugo subsp. uncinata var. rostrata (Antoine) Domin, 1935
Systematické členění
O taxonomické zařazení této borovice se vedou spory: jednak bývá označována jako poddruh borovice zobanité (Pinus uncinata), někteří dokonce tyto příbuzné druhy, borovici pyrenejskou a blatku, považují za poddruhy borovice kleče (Pinus mugo). V moderní literatuře převládá označení borovice pyrenejské jako poddruh borovice zobanité.
Systematické členění pojímající blatku jako poddruh borovice zobanité:
Pinus uncinata Ramond ex DC., 1805 – borovice zobanitá
U borovice zobanité se rozlišují se 2 subspecie (poddruhy):
- Pinus uncinata subsp. uncinata Rajone, 1805 – borovice zobanitá pyrenejská
- Pinus uncinata subsp. uliginosa (Neumann ex Wimm.) Businský – borovice blatka
Vzhled
Je to monokormní strom, 10-25m (30 m) vysoký s pravidelnou jehlancovitou úzkou korunou a rovným kmenem. Dříve byl považován za varietu agregátu Pinus mugo. Šišky jsou 2-7 cm dlouhé, kuželovité, extrémně zygomorfní (nesymetrické), výstředně stopkaté, pupek je excentrický. Apofýzy vyčnívají na volné straně více než na straně obrácené k větvi. Od blatky se odlišuje především rozdílnými ekologickými nároky (roste na rozdílných stanovištích). Na rozdíl od blatky má poněkud kratší a tmavší jehlice.
Výskyt
Vyskytuje se v horách (Pyrenejích, západních Alpách a západním Švýcarsku) až do nadmořské výšky 2300 m s optimem 1500 – 2200 m.
V Česku se přirozeně nevyskytuje.
Ekologie
Na rozdíl od borovice blatky roste na minerální půdě (vápence, metamorfované usazeniny) až k horní hranici lesa a dorůstá do větších výšek. V kontaktních zónách s borovicí lesní se vyskytují četné mezidruhové hybridy.
Využití
Hospodářské využití není známé, v Česku bývá v poslední době hojně využívána pro svůj kompaktní habitus v okrasných zahradách a parkových výsadbách.