Oba spisovné jazyky jsou v Norsku rovnoprávné. Bokm?l používá především obyvatelstvo velkých měst ve východní části země, více než 80 % všech obyvatel.

Bokm?l je velkou měrou ovlivněn dánštinou, která byla více než 400 let úředním jazykem v Norsku. Po roce 1814, kdy skončila dánská nadvláda, byl jazyk nazýván dánsko-norský, od roku 1890 riksm?l (říšský jazyk). Jazyk prošel řadou reforem, které měly za cíl jeho přiblížení norským nářečím a nové norštině. Reformy se však nesetkaly vždy s kladným ohlasem. Od roku 1929 se jazyk nazývá bokm?l.

Riksm?l, jako stále používaná konzervativní varianta, se řadí mezi východní severogermánské jazyky (kam patří také dánština a švédština), zatímco nová norština patří spolu s islandštinou a faerštinou do západní větve. Bokm?l leží mezi těmito dvěma skupinami.

Historie

Specifická jazyková situace v Norsku je důsledkem historického vývoje. Od roku 1397, kdy přešlo Norsko pod dánskou nadvládu, se hlavním jazykem Norska stala příbuzná dánština, která postupně vytlačila norštinu ze všech oblastí úředního jednání. Ve městech vznikala nářečí, v nichž převažovala dánská slovní zásoba a morfologie a zároveň norská fonetika a syntax. Na venkově se však mluvilo nářečími, která byla výsledkem vývoje staré norštiny.

Dánština se používala až do krátkého osamostatnění a připojení Norska ke Švédsku roku 1814. V té době vznikly dva hlavní myšlenkové proudy, jejichž cílem bylo vytvoření spisovného norského jazyka. Jeden z těchto směrů vycházel z nářečí venkovského obyvatelstva, z nichž byl později vytvořen landsm?l – dnešní nová norština. Druhý směr rozvíjel jazyk dánsko-norský, který byl používán jako úřední (landsm?l byl prohlášen za druhý úřední jazyk roku 1885). Spisovatel Henrik Wergeland (1808–1845) a jeho kolegové seskupení kolem časopisu Statsborgeren začali obměňovat jeho slovní zásobu a pravopis. Wergeland v roce 1835 navrhoval, aby byla sjednocena výslovnost v divadlech podle dialektu používaného v Kristiánii (dnešní Oslo), což se stalo, i když ne zcela podle tohoto konceptu, až roku 1852. Od roku 1890 je dánsko-norský jazyk nazýván riksm?l (dosl. říšský jazyk; tehdejším pravopisem rigsmaal). V průběhu 20. století byl několikrát reformován s cílem sblížení s hovorovým jazykem obyvatelstva a novou norštinou. Tato opatření se však mnohdy nesetkala s kladným přijetím mezi uživateli.

Mapa Norska s vyznačením obcí, kde se jako úřední jazyk používá (2007): ?? bokm?l ?? nynorsk ?? neutrální

Reforma 1907

Reforma zavedla psaní p, t, k podle výslovnosti namísto původního b, d, g, např. bok (kniha) místo bog. Aby se předešlo záměnám, začaly se v podobných případech používat zdvojené souhlásky (např. ve slově bukk, podstavec). V mnoha případech byly nahrazeny dánské koncovky norskými, např. v množném čísle (hester místo heste, koně) či préteritu (kastet místo kastede, házel).

Reforma z roku 1907 následovala po získání nezávislosti Norska na Švédsku (1905). Odpovídala jazykové praxi vedoucích společenských vrstev.

Reforma 1917

V roce 1917 došlo k dalším změnám pravopisu. V mnoha slovech se podle výslovnosti začalo psát ll a nn místo ld a nd (např. fjell místo fjeld, pohoří, mann místo mand, muž). Písmeno ae bylo v mnoha slovech nahrazeno písmenem e (např. lese místo laese, číst). Bylo zavedeno písmeno ? (vysl. [?, ?:]), které nahradilo v písmu dřívější skupinu aa. Při ohýbání byly volitelně zavedeny některé tvary používané v nářečích a v nové norštině, např. určitý člen ženského rodu -a (ženský rod již nebyl podle dánštiny v riksm?lu používán, splynul s rodem mužským), tvary préterita na -a (např. kasta vedle kastet) aj. Zavedeny byly rovněž některé nářeční formy slov vedle tradičních (např. bein vedle ben, noha, dolní končetina).

Povinné změny se ujaly v praxi poměrně rychle, zatímco volitelné tvary nebyly všeobecně snadno přijímány.

Reforma 1938

V roce 1929 došlo k přejmenování obou spisovných jazyků, riksm?l se od té doby nazývá bokm?l (knižní řeč). Pod názvem riksm?l se v současnosti rozumí konzervativní forma bokm?lu, prostá radikálních změn zavedených v roce 1938. Tato reforma zavedla používání tzv. radikálních tvarů podle nářečí a nové norštiny vedle tvarů tradičních. Rozdělila tvary slov na hlavní a vedlejší, uváděné ve slovnících v závorkách. Ve školních učebnicích a v úředním styku směly být používány pouze tvary označené jako hlavní.

Reforma vedená snahou o přiblížení spisovného jazyka hovorovému (nová norština je bližší běžně mluvenému jazyku) se u většiny uživatelů bokm?lu nesetkala s pochopením. Mnozí dosud považují radikální tvary za vulgární a dávají přednost tvarům tradičním, proto je riksm?l stále používán jako neoficiální psaný standard. Cílem reformy bylo vytvoření jednotného spisovného jazyka, obecné norštiny (samnorsk). Proti tomuto úsilí však v 50. letech byla pořádána silná kampaň, kterou vedl Riksm?lsforbundet, spolek založený v roce 1907 na ochranu riksm?lu proti sílícímu vlivu nové norštiny.

Reforma 1959

V roce 1951 ustanovil parlament (Storting) Norskou jazykovou komisi (Norsk spr?knemnd), která začala pracovat na nové pravopisné normě. Cílem bylo především omezit počet dubletních tvarů. Výsledkem byla tzv. učebnicová norma (Laereboknormalen) z roku 1959. Reforma omezila počet hlavních formem, mnoho z nich bylo nadále označeno za formy vedlejší. Přesto nedošlo k redukci počtu volitelných forem. Za zmínku stojí, že za hlavní byly označeny mnohé radikální tvary.

Reforma 1981

V roce 1972 byla myšlenka obecné norštiny opuštěna. Byla vytvořena Norská jazyková rada (Norsk spr?kr?d), která nahradila Norskou jazykovou komisi. V radě získali místo i zástupci spolku Riksm?lsforbundet. Rada pak vypracovala návrh nové reformy, kterou v roce 1981 jednomyslně schválil parlament. Mnohé slovní formy byly zrovnoprávněny s hlavními formami danými reformou z roku 1959. Bylo např. povoleno používat tvary mužského rodu (-en) u feminin (vedle zakončení -a) s výjimkou školních učebnic.

Reforma 2005

Reforma z roku 2005 navázala na předchozí. Zrušila zcela rozdíly mezi hlavními a vedlejšími formami.

Hlavní rysy

Následující tabulka srovnává v hlavní rysech tradiční a radikální tvary bokm?lu s tvary dánskými na straně jedné a nářečními tvary používanými v hlavním městě Oslo na straně druhé. Z porovnání vyplývá ovlivnění tradičních tvarů dánštinou a radikálních tvarů osloským nářečím.

	Dánština	Bokm?l		Nářečí v Oslo
	Dánština	Tradiční tvar	Radikální tvar	Nářečí v Oslo
Rozlišování mužského a ženského rodu malý muž malá žena	ne en lille mand en lille kvinde	ne en liten mann en liten kvinne	ano en liten mann ei lita kvinne	ano en liten mann ei lita kvinne
Rozlišování určitých tvarů mužského a ženského rodu v plurálu ty čluny ty vozy	ne b?dene vognene	ne b?tene vognene		ano b?ta vognene
Zakončení určitého tvaru plurálu neuter ty domy	-ene/erne husene	-ene husene	-a husa	-a husa
Zakončení příčestí minulého/trpného slabých sloves jel (na kole)	-et cyklet	-et syklet	-a sykla	-a sykla
zakončení préterita slabých sloves jel (na kole)	-ede cyklede	-et syklet	-a sykla	-a sykla
Zakončení příčestí minulého/trpného silných sloves napsán/napsal	-et skrevet	-et skrevet		-i skrivi
Rozštěpený infinitiv přijít ležet	ne komme ligge	ne komme ligge		ano komma ligge
Štěpení u maskulin zakončených nepřízvučnou samohláskou žebřík kolo	ne stige runde	ne stige runde		ano stega runde
Západoskandinávské dvojhlásky kost kouř jemný	ne ben r?g bl?d	ne ben r?k bl?t	ano bein r?yk blaut	ano bein r?yk blaut
Západoskandinávské u místo o most	ne bro	ne bro	ano bru	ano bru
Západoskandinávské přehlásky podlaha	ne gulv	ne gulv	(ano) (golv)	ano g?lv
Přízvuk na první slabice v cizích slovech banán	ne /ba'na:n/	ne /ba'na:n/		ano /'banan/
Tlusté l /?/ ze staroseverského /r?/ stůl	ne /bo:r/	ne /bu:r/		ano /bu:?/
Tlusté l /?/ ze staroseverského /l/ slunce	ne /so:l/	ne /su:l/	ano /su:?/	ano /su:?/
Dánská slovní zásoba jíst proč	ano spise hvorfor	ano spise hvorfor		ne eta ?ffer
Dánská slovní zásoba dívka jak	ano pige hvordan	ano pike hvordan	ne jente (?ssen)	ne jente ?ssen

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Bokm?l na anglické Wikipedii.

Související články

Norština
Bokm?l • Nynorsk Fonetika a fonologie • Gramatika • Historie • Jazyková rada • Nářečí • Pravopis

Vytisknout referát Přidat referát do záložek

Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Překlady levně a kvalitně
Účetnictví
Společenské hry - společenské deskové hry
Tvorba www stránek - Webové stránky, SEO
Puzzle-prodej.cz - puzzle na prodej Ravensburger
Puzzle
Seminární práce
SMS zdarma
Na-mobil.cz
Dějepis.info
Referáty-seminárky.sk

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!

TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!