Blevice
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 1786×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Blevice
| Blevice | |
|---|---|
Pohled na Blevice od severozápadu, ze skalky nad kolečskou silnicí. |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | 532100 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Kladno (CZ0203) |
| obec s rozšířenou působností: | Kladno |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 4,24 km? |
| počet obyvatel: | 282 (3. 7. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 50° 12' 36" |
| zeměpisná délka: | 14° 14' 12" |
| nadmořská výška: | 233 m |
| PSČ: | 273 28 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| místní části: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Blevice 13 27328 Zákolany |
| starosta / starostka: | Václav Čermák |
| Oficiální web: http://www.obecblevice.cz E-mail: oublevice@quick.cz |
|
Blevice jsou obec v okrese Kladno, Středočeského kraje, zhruba 12 km severovýchodně od Kladna a 6 km jihozápadně od Kralup nad Vltavou. Mají rozlohu 4,24 km? a čítají 287 obyvatel. Blevice spadají do obvodu pošty v Zákolanech, PSČ 273 28.
Obsah |
Poloha
Vesnice leží stranou všech hlavních komunikací v závěru údolí drobného Blevického potoka, obklopená podkovou lesů na jeho jižních a východních svazích (1/6 podíl lesa na rozloze obce je na poměry širšího okolí výrazně nadprůměrný). Blevické údolí po obvodu obecního katastru lemují plochá, bezlesá, poli pokrytá návrší o úrovni kolem 270 m n. m. Nejnižší bod katastru (zhruba 213 m n. m.) se nachází severovýchodně od vsi v údolí potoka při silnici do Slatiny, centrum vsi má výšku kolem 230 m n. m., nejvyšší kótou (287 m n. m.) je pole na návrší jihozápadně od vsi směrem ke Kolči.
Popis
Při sčítání lidu v roce 2001 bylo v obci shledáno 282 obyvatel, téměř výhradně české národnosti. Pouze dva obyvatelé se přihlásili k národnosti jiné (vietnamské, respektive ukrajinské). Bez vyznání bylo 81,6 % (230) obyvatel, 7,8 % (22) se hlásilo k církvi římskokatolické, 2,1 % (6) k ostatním vyznáním, u zbylých 8,5 % (24) nebyla náboženská příslušnost zjištěna. Obec má zemědělský a rezidenční charakter bez významnějších ekonomických subjektů, naprostá většina obyvatel do zaměstnání dojíždí.[1] Školní zařízení v Blevicích není, žáci prvního stupně navštěvují základní školu v Kolči, žáci druhého stupně základní školu na Brandýsku. Dopravní obsluhu obce zajišťuje v pracovní dny autobusová linka mezi Kralupy nad Vltavou a Kladnem se zastávkou v centru vsi. Železniční stanice Zákolany na trati 093 mezi zmíněnými městy je z Blevic vzdálena zhruba 2,5 km po silnici; toto spojení je v provozu po celý týden.
Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1282.
| Vývoj Blevic mezi lety 1869 a 2001 [2] | ||||||||||||
| Počet obyvatel | ||||||||||||
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
| 342 | 398 | 436 | 453 | 478 | 488 | 480 | 419 | 349 | 356 | 316 | 281 | 282 |
| Počet domů | ||||||||||||
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
| 44 | 45 | 52 | 59 | 64 | 82 | 101 | 114 | 96 | 96 | 94 | 106 | 106 |
Pamětihodnosti
- Pod lesem na jižním okraji obce, při silnici do Zákolan, se nachází malý (0,24 ha) židovský hřbitov se zhruba 300 barokními a klasicistními náhrobky z 18. a 19. století (nejstarší datovaný náhrobek pochází z roku 1720[zdroj?]). Přilehlý hrobnický domek z 80. let 19. století je vzorně udržován coby soukromé obydlí. Hřbitov sloužil až do holocaustu především potřebám širšího okolí (židovským náboženským obcím v Ješíně a Velvarech); židovské osídlení v samotných Blevicích nepředstavovalo nikdy více než dvě rodiny. [3]
- Kaplička na návsi s vytesaným letopočtem 1746 na dveřním překladu. Na boční stěně pamětní deska se jmény občanů padlých v 1. světové válce.
- Mohylové pohřebiště v lese Nad skalkou jihovýchodně od vsi. Dodnes dochováno jen 7 či 8 nepříliš zřetelných mohyl. Průzkum, provedený již v 19. století, nedokázal lokalitu časově blíže zařadit. Možná datace sahá od střední či mladší doby bronzové až po časně středověké slovanské pohřebiště.[4]
Fotogalerie
|
Obecní úřad |
Kaplička na návsi |
Pohled od kapličky ke křižovatce silnic |
Průhled jednou z ulic od jihu k severu |
|
Židovský hřbitov |
Hrobnický domek a zeď židovského hřbitova |
Refernece
- ? Sčítání lidu, domů a bytů 2001
- ? Jiřina Růžková, Josef Škrabal a kol., Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005 I. Český statistický úřad, Praha, 2006. ISBN 80-250-1310-3
- ? Blanka Rozkošná, Pavel Jakubec, Židovské památky Čech. Brno, 2004, s. 86. ISBN 80-86517-64-0
- ? Karel Sklenář a kol., Archeologické památky Čechy Morava Slezsko. Opava 1994, s. 44. ISBN 80-8581908-2