Blatno (zámek)
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 1242×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Blatno (zámek)
Zámek Blatno leží ve ve stejnojmenné obci v ústeckém kraji asi 6 km od města Chomutov. Nenápadný objekt zámku je dnes využíván jako obecní úřad.
Obsah |
Historie
Zámek byl postaven na místě bývalé komendy řádu německých rytířů, o které se dochovala první písemná zmínka z roku 1344, v níž je jako blatenský komtur uváděn Oldřich Beitorfar. V písemnostech řádu se dochoval stručný popis hradu, který měl jednu věž a k obraně sloužila dvě velká a tři malá děla. Dalším významných komturem byl Albrecht z Dubé, který byl v roce 1401 pro loupeže na silnicích a přepadávání poddaných odvolán z funkce. V roce 1404 byl hrad pro neplacení daní na příkaz krále Václava IV. vydán královskému purkrabímu v Mostě.
Během husitských válek byl hrad roku 1421 pravděpodobně spolu s Chomutovem dobyt husitským vojskem a o tři roky později byl králem Zikmundem udělen za zásluhy Mikuláši z Lobkovic. V roce 1460 se zpustlý hrad uvádí jako součást chomutovského panství. V roce 1488 byl však již opraven a v následujícím období vystřídal řadu majitelů.
V roce 1773 otevřel lesmistr panství Červený Hrádek Jan Ignác Ehrenwert v blatenském zámku lesnickou školu, první na území Rakouska. V roce 1779 školu navštívil a ocenil císař Josef II., ale ve stejném roce škola zanikla, když byl Ehrenwert jmenován komorním lesmistrem v Praha. Od té doby v Blatně bydlel jen lesní adjunkt.
Roku 1809 získal zámek rod Buquoyů za nichž došlo k hospodářskému rozvoji panství, ale samotný zámek se stal nevýznamným správním objektem. V 70. letech 19. století byl zámek opraven a přizpůsoben potřebám lesní správy.
Lesní revíry Blatna a okolních osad byly v roce 1929 spojeny v rámci velkostatku Blatno, který byl převeden pražskému arcibiskupství náhradou za Rožmitál pod Třemšínem. V roce 1939 získal blatenskou část velkostatku kníže Hohenlohe, ale už v roce 1945 se znovu vrátila do správy arcibiskupství. V roce 1950 se velkostatek stal součástí novodomského revíru Správy státních lesů v Červeném Hrádku a na zámku sídlila správa polesí až do roku 1978, kdy byl zámek převeden do správy obce, které ho využívala jako sídlo národního výboru. Dnes v něm sídlí obecní úřad a hasičská zbrojnice.
Stavební vývoj
Za Jáchyma Ondřeje Lichtensteina byl po roce 1707 zbořen vyhořelý renesanční zámek a zbytky komendy a na jejich místě postaven dvoukřídlý barokní zámek se sálem, kaplí a obytnými místnostmi v jižním křídle a provozními prostorami v kratším křídle. Pod východním křídlem zůstaly dodnes zachovány (byť částečně zasypané) středověké sklepy a na jižní, západní a východní straně zůstal příkop. Na severní straně byly rozšířeny hospodářské budovy.
Na plánu obce z roku 1817 je zámek zakreslen jako čtyřkřídlá budova se čtvercovým dvorem, ale vzhledem k rozporu s popisem lesnické školy a dalším nejasnostem lze usuzovat, že je plán nepřesný nebo zachycuje stav obce ještě před rokem 1782. Teprve plán z roku 1848 odpovídá současnému stavu a zbytkům starších staveb.
Současnou secesní podobu získal zámek během přestavby v letech 1903 až 1904, kdy bylo jedno křídlo zcela zbořeno a zbylé bylo sníženo o patro.