BKV panel
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 3245×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
BKV panel
BKV panel je speciální typ železobetonového panelu, používaný jako podklad pro tramvajové koleje.
Název pochází z názvu budapešťského dopravního podniku (maďarsky Budapesti Közlekedési Vállalat, čti [budapešty kezlekedéši]) - tam totiž tyto panely začali používat.
Obsah |
Popis technologie
BKV panely se pokládají na rovný asfaltový nebo betonový podklad. V panelu jsou dva ocelí vyložené žlábky, do kterých se připevňuje kolejnice zatlačením mezi pryžové pásy.
Standardní výška panelu je 180 mm. Panely byly vyráběny v délkách 0,7, 1,5, 3,0 a 6,0 m.
BKV panely mají i své nevýhody. Hlavní výhodou je, že zjednodušily stavění tramvajových tratí. Jde však o technologii ve srovnání s jinými drahou.
Nevýhodami panelů je větší hlučnost provozu a kluzkost povrchu panelů. Tyto nedostatky byly s nevelkým úspěchem zmírňovány vrchní tenkou vrstvou živice, která však měla malou životnost a odlupovala se, a podkladovou vrstvou geotextilií nebo pórového betonu, jejichž protihluková účinnost však nebyla nijak výrazná.
První české panely vyráběné Prefou Hýskov byly nekvalitní a měly velmi malou životnost. Od října 1986 proto panely dodávaly Vojenské stavby. Životnost panelů je i tak mnohem nižší než původně předpokladaných 30 let. Do 10 let dochází ke korozi ocelových žlabů pro kolejnice, zpuchřují i upevňovací pryže. Nízká kvalita betonu a životnost panelů jsou příčinou chátrání a postupného rozpadu panelů i v mnoha dalších městech východní Evropy, z nichž mnohá nemají peníze na údržbu.
Použití
Po zavedení v Budapešti se používání velkoplošných panelů rozšířilo i do mnoha dalších východoevropských měst.
V Praze byly velkoplošené panely poprvé použity na 570 m dlouhém úseku Dělnické ulice v roce 1977. V osmdesátých letech zažila tato technologie v Praze masové uplatnění, v Praze existuje i pomník 100 km BKV - nachází se u Libeňského mostu nedaleko Palmovky, jeho hlavní části byly ukradeny „sběrateli kovů“).
V Plzni byly velkoplošné panely BKV poprvé použity na Slovanské třídě v roce 1982.[1]
Dopravní podník města Brna použití panelů odmítl kvůli zvýšené hlučnosti trati.
V Liberci byly při rekonstrukci městské tratě v devadesátých letech (změna rozchodu) použity speciální tříkolejnicové velkoplošné panely BKV jak pro rozchod 1000 mm, tak 1435 mm. Tyto speciální panely jsou použity pouze v úseku Lidové Sady - Viadukt (smyčka). Dále jsou použity pouze běžné panely pro standardní (1435 mm) rozchod, a to až do zastávky Kubelíkova.
Od devadesátých let 20. století je dávána přednost jiným technologiím, a to zpočátku otevřenému svršku - jako u železnice, později zatravněnému tělesu (výhodou je zejména nižší prašnost). Pokud je nutné panely umisťovat v centru měst, provádí se na nich speciální úprava, takže na první pohled vypadají jako dlažba. Renesanci zažívá i použití živičného povrchu, nově se v zastávkách a na přechodech používá zámková dlažba. V některých úsecích jsou však velkoplošné panely zachovány i po rekonstrukcích.