Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Bitva u Zborova
| Bitva u Zborova | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: 1.světová válka, východní fronta | |||||||||||
|
|||||||||||
| Strany | |||||||||||
 Československé legie |
Rakousko-Uhersko Bulharsko Německé císařství Osmanská říše |
||||||||||
| Velitelé | |||||||||||
| Plk. V. P. Trojanov | |||||||||||
| Síla | |||||||||||
| 3500 mužů | 5500 mužů | ||||||||||
| Ztráty | |||||||||||
| 167 mrtvých, 17 raněných později zemřelo, 11 pohřešovaných, 700 raněných | 3300 obětí (62 důstojníků), 20 děl | ||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||
Bitva u Zborova (2. červenec 1917) byla méně významnou součástí tzv. Kerenského ofenzívy a představovala první významné vystoupení Československých legií na východní frontě. Úspěch československých jednotek byl natolik výrazný, že ruská vláda poté zrušila veškerá omezení na formování nových jednotek z českých a slovenských zajatců.
Čs. střelecká brigáda o síle asi 3 500 mužů (1. stř. pluk „M.J. Husi“, 2. stř. pluk „Jiřího z Poděbrad“, 3. stř. pluk „Jana Žižky z Trocnova“) v rámci tzv. Kerenského ofenzívy, na vedlejším směru, dosáhla slavného úspěchu, kdy nadšeným útokem prorazila přes 4 linie pozic rakousko-uherské armády, až do hloubky asi 5 km, získala velký počet zajatců a válečného materiálu. Proti Československé střelecké brigádě zde stály rakouské pěší pluky č.35 (plzeňský) a č.75. (jindřichohradecký) o síle asi 5 500 mužů, dobře vystrojených a výborně vyzbrojených. Oproti tomu Čs. střelecká brigáda měla slabou výzbroj, kulometů zoufalý nedostatek a zcela nedostatečná byla i výstroj. Ztráty Čs. střelecké brigády – 185 padlých a zemřelých následkem zranění, a asi 700 zraněných.
V bitvě u Zborova proti sobě bojovali dva budoucí českoslovenští prezidenti: Klement Gottwald na rakouské straně a legionář Ludvík Svoboda. U Zborova bojoval 1. střelecký pluk ještě pod názvem pluk "Svatého Václava". Po Zborovské bitvě, když profesor Tomáš Garrigue Masaryk naše vojáky navštívil, dovolil si, jako předseda Čs. národní rady tento pluk přejmenovat na pluk "Mistra Jana Husi". Souhrnně byly výše uvedené pluky označeny ruským velením čestným názvem "pluky 18. června" (podle ruského kalendáře) a mohly si na své prapory a korouhve připevnit čestné Georgievské (svatojiřské)stuhy. Vrchní velitel ruských vojsk ocenil naše legionáře s tím, že se klaní před jejich statečností a jejich velitelem a poklonil se před T. G. Masarykem po mužicku, až po pás.
Tomáš G. Masaryk se poté zasloužil o dobudování první divize dvěma pluky (výše zmíněným třetím J.Žižky z Trocnova a čtvrtým plukem Prokopa Holého Velikého) a založení druhé divize, jejíž první střelecký pluk byl pojmenován právě po něm (pátý pluk T. G. Masaryka). Rovněž jízdní pluky Jana Jiskry z Brandýsa a jízdní pluk nitranských kozáků vznikly právě Masarykovou zásluhou. Při odjezdu T.G.Masaryka přes Sibiř (7. března 1918) vznikala již třetí divize 9. tým střeleckým plukem Jana Sladkého Koziny z Hrádku a 10.tým Karla Havlíčka Borovského. Když Masaryk dorazil do Vladivostoku jako "kvartýrmajster" českých legionářů bojovalo již 12 střeleckých pluků a dva obrněné vlaky (vždy s lokomotivou vzadu a prázdným odminovacím plošinovým vagonem vpředu).
© 2008 Referáty-seminárky.cz | ISSN 1802-422X – O webu, Reklama, Odkazy
Redakce ani autor tohoto webu nezodpovídá za správnost ani původ uveřejněných referátů. Referáty, seminárky a maturitní otázky jsou zde díky dobrovolnosti majitele webu a příslušných autorů. Jakékoliv užití obsahu stránek nebo jeho části bez souhlasu vlastníka autorských práv je zakázáno, pokud není uvedeno jinak.