Bitva u Wagramu
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 3036×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Bitva u Wagramu
| Bitva u Wagramu | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: Napoleonské války | |||||||||||
 Napoleon Bonaparte vede své vojsko do bitvy u Wagramu. |
|||||||||||
|
|||||||||||
| Strany | |||||||||||
 Francie Sasko Bavorsko Italské království |
 Rakouské císařství |
||||||||||
| Velitelé | |||||||||||
| Napoleon Bonaparte | Arcivévoda Karel | ||||||||||
| Síla | |||||||||||
| 190 500 mužů | 137 700 mužů | ||||||||||
| Ztráty | |||||||||||
| 37 500 (celkově) 27 500 zabito/zraněno 10 000 pohřešováno nebo v zajetí |
41 250 (celkově) 23 750 zabito/zraněno 10 000 pohřešováno 7 500 v zajetí [1] |
||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||
Bitva u Wagramu je jednou z bitev Napoleonských válek, která se odehrála v 5.-6. července roku 1809 severovýchodně od Vídně.
Obsah |
Nástin událostí
Poté, co Napoleon prohrál v bitvě u Aspern 21.-22. května 1809 nechal posádku na ostrově Lobau, protože se stále nevzdával svého záměru překročit Dunaj. Jeho armáda byla následně posílena italskými oddíly pod velením Eugena de Beauhernaisa a získala početní převahu nad rakouskými vojsky arcivévody Karla, které pasivně vyčkávalo na levém břehu Dunaje. Hlavní oddíly francouzské armády se mezi 2.-4. červencem 1809 přesunuly na ostrov Lobau, aby 5. července překročily 100 metrů široké rameno na levý břeh Dunaje. Francouzské předsunuté jednotky vedené generálem Oudinotem zaznamenaly dílčí úspěch, poté co vytlačily rakouské oddíly z prostoru jižně od hlavní rakouské linie, tedy od Bismabergu k Wagramu a dále za řekou Russbach k Markgrafneusiedlu.
Napoleon se rozhodl pro útok na rakouské pozice ještě ve večerních hodinách 5. července, kdy ofenzívu vedli Eugen de Beauharnais, maršál Jean-Baptiste Bernadotte a generál Oudinot. Ovšem útok byl odražen. Nad ránem dal Napoleon povel k opakování ofenzivní akce, zároveň však do protiútoku přešla i rakouská armáda, ktré ale chyběla propracovaná koordinace. Levé křídlo, kterému velel kníže Rosenberg, zahájilo útok přes řeku Russbach velmi brzy již ve 4,00 hodiny. Setkalo se však se silným protiútokem francouzského pravého křídla pod velením maršála Davouta, které později podpořily i oddíly generála Oudinota.
Granátnický sbor, který operoval v centru rakouského postavení přešel do útoku v 6,00 hodin, ale byl zastaven aktivitou francouzských jednotek Eugena de Beauharnaise na Wagram a sbor byl nucen ustoupit zpět. Pravé rakouské křídlo vedené generálem Kleinem zahájilo útok až v 8,00, přesto se mu úspěšně podařilo prolomit francouzské pozice maršála Massény a dalším neohroženým postupem podél Dunaje ohrozilo týl francouzské armády a její spojení přes provizorní mosty. Napoleon byl donucen narychlo stáhnout Massénovy oddíly z linie a poslat je do Aspern, kde měly bránit přístup k mostům. Současně uvolnil veškerou svou jezdeckou zálohu ke koncentrovanému útoku proti Rakušanům.
Rozhodnutí bitvy
O výsledku bitvy rozhodl vynikající manévr francouzského dělostřelectva pod velením generála Drouota a zejména útok „Macdonaldovy kolony“, tedy 26 pěších praporů zformovaných do carré - čtverce o hraně 1 000 metrů, na střed rakouské sestavy. Svou roli měla i skutečnost, že rakouská armáda z Itálie vedená arcivévodou Janem utrpěla 14. června porážku od Eugena de Beauharnaise v bitvě u Rábu a nedostavila se na bojiště včas.
Napoleonovo vojsko tak zvítězilo. Kromě gardy, která však do průběhu bojů nezasáhla, byly nejlepší francouzské jednotky v době trvání bitvy u Wagramu nasazeny ve Španělsku a přesto francouzské vojsko dokázalo vyhrát. Následovalo pronásledování rakouských oddílů Francouzi až ke Znojmu, kde bylo 11. července podepsáno příměří.
Reference
- ? Castle, I.: Aspern/Wagram (1809), Osprey (1990).
Literatura
ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha : Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3.