Bitva u Narvy
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 1992×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Bitva u Narvy
| Bitva u Narvy | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: Severní válka | |||||||||||
Bitva u Narvy od Gustava Cederströma z roku 1910 |
|||||||||||
|
|||||||||||
| Strany | |||||||||||
| Velitelé | |||||||||||
| Síla | |||||||||||
| 10640 | asi 37000 | ||||||||||
| Ztráty | |||||||||||
| 667 mrtvých | 15000 zabitých nebo utopených a zbytek se vzdal | ||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||
Bitva u Narvy byla jednou z prvních bitev v Severní válce a odehrála se v listopadu roku 1700. Švédská armáda vedená králem Karlem XII. porazila Ruskou armádu cara Petra Velikého díky skvělé taktice. Bitva u Narvy je považována za jedno z největších vítězství v historii Švédska.
Bitva
20. listopadu 1700 (podle švédského kalendáře) 8 140 mužů švédského vojska Karla XII. zaútočila na ruskou armádu obléhající tehdy švédské město Narva. Švédské armádě přišlo na pomoc ještě asi 2 500 mužů z města. Rusové měli velkou početní převahu, asi 37 000 mužů. Soudobé švédské zdroje uvádí[zdroj?] 80 000-100 000 lidí v ruské armádě, což může být pravda, pokud počítáme i zásobování převážně civilisty, ženy vojáků a rodiny.
Švédskou armádu vedl samotný král za podpory generála Karla Gustava Rehnskiölda, a ruskou stranu vedl Charles Eug?ne de Croy, car opustil armádu jen několik dní před bitvou.
Švédové zaútočili v poledne za podpory vánice, která metla sníh přímo do očí Rusů a prakticky je oslepila. Švédové prolomili ruské řady a ruské vojsko zpanikařilo. Ruská armáda byla omezena i potížemi s komunikací, neboť existovala velká jazyková bariéra mezi zahraničními veliteli a ruskými rolníky, kteří tvořili většinu ruské armády.
Švédové ztratili pouze 667 mužů, zatímco ruská armáda přišla o asi 15 000 mužů, z nichž se ale většina utopila v Narvě.
Zbytek ruské armády kapituloval a po odevzdání zbraní jim bylo poskytnuto ubytování. Švédové získali přes 20 000 mušket.
Důsledky
Švédové vyhráli bitvu, ale ne válku. Naopak velká porážka přiměla Petra Velikého k velké reformě armády.
Ruská armáda byla poražena a Karel XII. se rozhodl postupovat proti Sasům u Rigy a Polsko-litevské unii, i když druhý z nich žádal o mír. Král byl za toto rozhodnutí často kritizován, a žádalo se po něm, aby se vydal do Ruska. Avšak, kdyby tak učinil, nechal by si Sasy a Poláky v zádech, a ti by tak snadno mohli způsobit potíže ve švédském zásobování a komunikaci. Během následujících let Karel sesadil polského krále Augusta II.. Tím však umožnil caru Petru Velikému postavit armádu, která nakonec porazila Švédy v bitvě u Poltavy a ukončila tak éru Švédska jako velmoci. V této pozici ho nahradilo Ruské impérium.