Bílovice nad Svitavou
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 16. srpna 2008
- Zobrazeno: 2422×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Bílovice nad Svitavou
| Bílovice nad Svitavou | |
|---|---|
Kostel sv. Cyrila a Metoděje |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | 582824 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ062) |
| okres (NUTS 4): | Brno-venkov (CZ0623) |
| obec s rozšířenou působností: | Šlapanice |
| pověřená obec: | Šlapanice |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 14,7 km? |
| počet obyvatel: | 3044 (3.7.2006) |
| zeměpisná šířka: | 49°14'41"N |
| zeměpisná délka: | 16°40'24"E |
| nadmořská výška: | 236 m |
| PSČ: | 664 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| místní části: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Komenského 446 |
| starosta / starostka: | Pavel Doležal |
| Oficiální web: http://www.bilovice-nad-svitavou.cz Ofic. web OÚ: http://bilovice.imunis.cz/edeska E-mail: obec@bilovice-nad-svitavou.cz |
|
Bílovice nad Svitavou jsou obec v okrese Brno-venkov, rozkládající se severně od brněnské městské části Brno-Maloměřice a Obřany, s níž také sousedí. Obec se nachází na železniční trase z Brna do Svitav a protéká jí řeka Svitava, v jejíž blízkosti se na území katastru obce nacházejí četné chaty i místní léčebna dlouhodobě nemocných. V katastru obce se také nacházejí rozsáhlé lesy. Dominantu obce tvoří zdejší kostel sv. Cyrila a Metoděje. Svým charakterem, významem i počtem obyvatel (ke dni 3. července 2006 měly 3044 obyvatel) odpovídají spíše menšímu městu než vesnici a tak nelze vyloučit, že budou v dohledné době povýšeny na město.
První písemná zmínka o obci je z roku 1542.
O Bílovících a jejich historii a kultuře
Bílovice bývaly oblíbeným místem výletů obyvatel Brna již za první republiky. Chodívali pěšky od konečné stanice šaliny (tramvaje) z Obřan podél řeky Svitavy do Bílovic, případně i dále. Není divu, že zejména v období před druhou světovou válkou byly Bílovice oblíbeným letním sídlem a výletním místem řady českých umělců...
Často sem jezdíval a později zde i řadu let žil novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek, autor půvabných příběhů o lišce Bystroušce. Trvale zde žil i básník S. K. Neumann, jehož zdejší pobyt inspiroval k básnické sbírce Kniha lesů, vod a strání. Prázdniny v tichém údolí Svitavy pravidelně trávívali bratři Čapkové, v bývalém mlýně U Julinků býval častým hostem malíř Alois Kalvoda, do Randulovy vily jezdíval sochař Franta Úprka, do vily rodiny Poláčků zase malířka Zdeňka Braunerová. Bílovice dobře znali i básníci Jakub Deml, Viktor Dyk a František Gellner, spisovatelé Jiří Mahen a Marie Majerová, malíři a sochaři Otakar Kubín a Vincenc Makovský, herci Karel Höger a Oldřich Nový či hudební skladatel Leoš Janáček - ostatně Těsnohlídkovy Příhody lišky Bystroušky se staly libretem stejnojmenné Janáčkovy opery. I nyní do Bílovic směřují turisté a cykloturisté cíleně nebo je jen při projíždění upoutá malebně položená vesnice a krásná příroda.
Nejstarší doložené zprávy o obci jsou z roku 1419, ale soudě dle archeologických nálezů tu jistě osada existovala mnohem dřív. Podstatně mladší pamětihodností je pseudogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje, postavený v letech 1908-1913. Přibližně ze stejného období pochází i řada romantických vil a secesních domů s četnými historizujícími prvky. Dále tu podél řeky Svitavy vede železnice z Brna do České Třebové a dále do Prahy, postavená v letech 1843-1848.
Co nabízejí Bílovice nad Svitavou dnešním výletníkům?
Můžete se vypravit například podél řeky na pravěké hradiště Obřany, kolem myslivny lišky Bystroušky k Janáčkově studánce a dál do Těsnohlídkova údolí, k zřícenině [[Obřany (hrad)|Obřanského hradu] či k vápencové skále Šumbera, opředené mnoha pověstmi. Pomník z vápencových balvanů připomíná, že zde bylo oblíbené místo básníka S. K. Neumanna. Západně od Bílovic nad Svitavou se nachází další zajímavá přírodní lokalita - Lesnická naučná stezka. Severně od Bílovic, na zalesněném ostrohu nad silnicí z Útěchova do Adamova, kdysi stával gotický hrad Ronov - dnes už zbyla jen malá zřícenina.
Panoráma obce
