Bílá paní
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 16. srpna 2008
- Zobrazeno: 3347×
Příbuzná témata
Bílá paní
Bílá paní je v pověstech, případně i pohádkách nadpřirozená bytost oblečená v bílém a zjevující se na hradech či zámcích jakožto duch nějaké zemřelé ženy. V Čechách je bílá paní obvykle zobrazována jako tajuplná dáma, často s vysokým kloboukem kuželovitého tvaru, zvaným hennin. Nejznámější pověst je o rožmberské bílé paní, která je ztotožňována s duchem Perchty z Rožmberka.
| „ | Bílá paní – osobnost vymyšlená a bytost mythická, kteráž má původ svůj v mythologii německé (viz Berchta). U nás udržela se pověst o Bílé paní na zámcích některých, zejména Hradci Jindřichově, Telči a Krumlově, u obou prvních patrně proto, že tam přinesena byla skrze manželky prvních pánů Hradeckých, které byly rodu německého. V pověstech líčí se Bílá paní jako postava bílým rouchem oděná, kteráž se ukazuje, jen když rodu hrozí nějaké nebezpečí, nebo je-li nebezpečí, že by se některému z nich něco státi mohlo (na př. když chůva u dítěte usne a pod.). Zejména na Hradci byla tato pověst živá, poněvadž od svého založení dědil se jen v krevní posloupnosti. Balbin seznav nešťastné manželství Perchty z Rožmberka (†1476) a snad i Bílou paní slyše »Perchtou« jmenovati velice přispěl k tomu, že osudy obou byly spleteny v novou pověst. Toto chybné sloučení obou velmi často bylo předmětem mnohých sepsání, až pak podrobné prozkoumání pamětí středověkých ukázalo, že Perchta Rožmberská v žádném spojení nikdy s Hradcem nebyla. Starou pověsť, že Bílá paní za svého živobytí nad dělníky v Hradci pracujícími dohlížela a rozdávání sladké kaše zavedla, vykládal Th. Wagner, archivář třeboňský, tím, že se tu míní Markéta Hradecká z Maidburka (†1369). | “ |
| — August Sedláček, Ottův slovník naučný | ||
Původem legend o Bílé paní se podrobně zabývala českokrumlovská spisovatelka a velká znalkyně krumlovských legend paní Helena Braunová. Podle ní je pověst o Bílé paní původu německého a původní pověst se týká hornofranské hraběnky Kunigunde z Orlamünde. Podrobně paní Braunová pověst popisuje ve své knize "Českokrumlovské domy vyprávějí" (nakladatelství Kopp, 2004). Hraběnka Kunnigunde prý podle pověsti žila na zámku Plassenburg v Horních Francích jako žena hraběte z Orlamünde, který roku 1228 zemřel. Zanechal po sobě vdovu a dva chlapce. Plassenburský zámek a jeho panství po smrti hraběte zakoupil Bedřich von Hohenzollern, purkrabí z Norimberka. Podle pověsti se ovdovělá hraběnka do Bedřicha vášnivě zamilovala. Z jakéhosi důvodu však lásce nepřáli Bedřichovi rodiče. Při hraběnčině naléhání na manželství jí Bedřich prý odvětil, že by si ji rád vzal, nebylo-li by dvou párů očí. Myslel tím nepřející rodiče. Hraběnka si ale jeho slova špatně vyložila a domnívala se, že Bedřichovi vadí její dva synová z předchozího manželství. Zamilovaná hraběnka tedy své dva synáčky zabila! Následoval soud, hraběnka byla odsouzena k trestu smrti. Ale nenalezla klidu, a musí bloudit jako neklidný duch po všech rodových zámcích pánů z Hohenzollern. Její zjevení vždy oznamují nějakou katastrofu nebo nedobrou zprávu. Jihočeský rod z Rožmberků, na jehož panstvích je pověst o Bílé paní také rozšířená, je od 16. století dynasticky spjat s rodem Hohenzollern (svatba Viléma z Rožmberka s Žofií r. 1561, sňatek Joachima Oldřicha z Jindřichova Hradce s Marií Maximiliánou, rovněž z rodu Hohenzollern). Právě tyto svazky jsou zřejmě příčinou rozšíření pověsti o Bílé paní na jihočeských zámcích. Perchta z Rožmberka, jak se někdy mylně uvádí, Bílou paní rozhodně není.
Literatura
anglicky:
- Grimm, Jacob (1835). Deutsche Mythologie (German Mythology); From English released version Grimm's Teutonic Mythology (1888); Available online by Northvegr © 2004–2007, Chapter 32, pages 2–3.
- Marshall Jones Company (1930). Mythology of All Races Series, Volume 2 Eddic, Great Britain: Marshall Jones Company, 1930, pp. 221–222.
- Reginheim. Witte wieven. 2002. (in English) File retrieved 03-08-2007.