Bhútán
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 3833×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Bhútán
Bhútánské království dzongkä Duggjakhab, Dugjul |
|||
---|---|---|---|
|
|||
Hymna: Bhútánská hymna | |||
geografie | |||
|
|||
Hlavní město: | Thimphu | ||
Rozloha: | 47 000 km? (132. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy |
||
Nejvyšší bod: | Kula Kangri (7553 m n. m.) | ||
Časové pásmo: | +6 | ||
obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel: | cca. 700 000 [1] (141. na světě, 2008) | ||
Hustota zalidnění: | 47 ob. / km? (154. na světě) | ||
Jazyk: | dzongkä (úřední), tibetské dialekty (bumthakpä, šarčokpä), nepálské dialekty, ásámština, angličtina | ||
Náboženství: | tibetský buddhismus 75%, hinduismus 22%, islám, bönismus | ||
státní útvar | |||
Státní zřízení: | konstituční monarchie | ||
Vznik: | 8. srpna 1949 (nezávislost na Indii) | ||
Hlava státu: | král Džigme Khesar Namgjal Wangčhug (od 17. prosince 2006) | ||
Hlava vlády: | předseda rady ministrů Lyonpo Yeshey ZIMBA (od 20. srpna 2004) | ||
Měna: | bhútánský ngultrum (BTN) | ||
mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1: | 064 BTN BT | ||
MPZ: | BHT | ||
Telefonní předvolba: | +975 | ||
Národní TLD: | .bt |
Bhútán je stát v Asii. Jeho sousedy jsou Indie a Čína.
Obsah |
Poloha a charakter území
Bhútán je typickým příkladem hornaté země. Skoro 50 % rozlohy se nachází v nadmořské výšce přes 3 000 m n. m. Nejvyšší horou této malé země je Kula Kangri, která je vysoká 7 554 m n. m. Ve výškách nad 4 500 m n. m. leží trvale sníh a vyskytují se zde horské ledovce. Říční síť země je hustě rozvinutá, nejdůležitějšími řekami jsou Amo, Kuri, Manas a Sankoš (nejdelší řeka země dlouhá 190 km). Lesy pokrývají více než 55% rozlohy země. V jižní části země jsou monzunové lesy, ve vyšších polohách jsou lesy smíšené, složené z borovic, jedlí, dubů a pěnišníků. V lesích svůj domov nachází mnoho savců, mimo jiné tygři, sloni a jakové.
Podnebí
Na většině území převládá chladné a suché vysokohorské podnebí, na jihu ale převládá subtropické klima vlhkého monzunového typu. Období dešťů trvá od dubna (či od května) do září až října. Průměrně v Bhútánu ročně spadne 1 500 až 3 000 mm srážek. V hlavním městě země Thimphu je průměrná teplota v lednu 0 °C a úhrn srážek 15 mm, v červenci pak 15 °C a 373 mm.
Hospodářství
Bhútán patří k nejchudším zemím světa. Zemědělství je obživou pro 93 % Bhútánců v produktivním věku, ale přitom orná půda zaujímá pouhých 8 % rozlohy státu, pastviny pak dalších 6 %. Tuto situaci navíc komplikuje zde stále přetrvávající feudální systém, majiteli většiny těchto půd jsou lámaistické kláštery a velkostatkáři. Asi tři čtvrtiny Bhútánců jsou schopni samozásobitelství. Pěstuje se hlavně rýže, pšenice, ječmen, proso, kukuřice, brambory, juta, pohanka, bavlna, luštěniny a tabák. Na jihu je rozvinuté sadařství. Kočovníci pasou koně, ovce, jaky, muly a kozy, dále se chovají prasata a skot. Celkem rozvinuté je lesnictví. Těží se hlavně týkové dřevo, lak, šelak a vosk.
V Bhútánu se těží černé uhlí, vápenec, mramor, sádrovec a grafit. Teprve v 70. letech zde vznikaly první průmyslové závody: textilní, zpracovávající ovoce, vodní elektrárny, cementárny, sirkárny a pily. Dlouhou tradici zde mají umělecká řemesla jako tkalcovství, řezbářství, výroba ručních zbraní a kovových předmětů. Zatím nepříliš velkou, ale čím dál tím více významnější roli hraje cestovní ruch. Hranice byly cizincům otevřeny až v roce 1974 a jejich počet je omezen. Značné příjmy do státní pokladny přináší vývoz elektrické energie do Indie. Ale i tak je bhútánské hospodářství značně závislé na zahraniční pomoci. Bhútán je považován za jednu z posledních zemí, která se brání globalizaci.
Historie země
Počátky dějin Bhútánu jsou obestřeny tajemstvím. Historikové se domnívají, že zhruba od 9. století území postupně osidlovaly kmeny, které přicházely z Tibetu. V 11. století zde vytvořily vlastní stát. V 17. století se Bhútán stal knížectvím, které bylo závislé na Tibetu, později jej ovládli Číňané. V té době se v Bhútánu objevil nový sjednotitel, Namgjal, který zkonsolidoval celé území a zavedl právní řád. Také vynikal častými nájezdy a únosy obyvatel na území tehdejší Indie. Po smrti tohoto pro Bhútán výjimečného vládce se říše po mnohá staletí zmítala v kmenových rozbrojích. V roce 1772 se rozhořel spor s Východoindickou společností, který i přes mír uzavřený v roce 1777 vedl k vyvlastnění osmnácti údolí (v roce 1865) a hlavních dopravních cest. Tím byla země fakticky anektována Velkou Británií. Kmenové boje pokračovaly až do 19. století, kdy se k moci dostal po vítězné bitvě v roce 1885 Ugjan Wangčhug, který byl posléze, v roce 1907, jmenován světskými velmoži a vysokými lámy dědičným králem. Roku 1910 se Bhútán stal britským protektorátem. V roce 1949 kontrolu nad zahraniční a obrannou politikou země převzala Indie. Otroctví v Bhútánu bylo zrušeno až v roce 1956. Od roku 1971 je Bhútán členem OSN. V zemi je zakázána činnost politických stran, jediná bhútánská politická strana Bhútánský národní kongres sídlí v exilu v Indii. V letech 1990 - 1999 zde platil zákaz sledování zahraničních televizních stanic. Až v roce 2000 byl zpřístupněn internet. Od roku 2004 je v zemi zakázán prodej tabáku a platí zde zákaz kouření.
Státní svátky
Datum | Český název | Místní název | Poznámka |
---|---|---|---|
(lunární) | Den obětování | ||
(lunární) | Lunární Nový rok | Losay | |
2. května | Narození krále | ||
(lunární) | Narození Shabdrunga | Shabdrung Kuchoe | |
(lunární) | Výročí narození třetího krále | ||
2. června | Den korunovace | ||
(lunární) | Buddhova Parinirvana | ||
(lunární) | Buddhovo první kázání | ||
(lunární) | Výročí úmrtí třetího krále | ||
(lunární) | Narození Guru Rinpoche | ||
(lunární) | Požehnaný den deště | Poslední den monzunové sezóny | |
(lunární) | Dashaim | ||
(lunární) | Den sestoupení Buddhy | ||
17. prosince | Národní den | ||
21. prosince | Zimní slunovrat |
Administrativní členění
Bhútán je rozdělen do 18 distriktů:
Bumthang, Chhukha, Chirang, Dagana, Geylegphug, Ha, Lhuntshi, Mongar, Paro, Pemagatsel, Punakha, Samchi, Samdrup Jongkhar, Shemgang, Tashigang, Thimphu, Tongsa, Wangdi Phodrang
Členství v mezin. organizacích
AsDB, BIMSTEC, CP, FAO, G-77, IBRD, ICAO, IDA, IFAD, IFC, IMF, Interpol, IOC, IOM (pozorovatel), ISO (zpravodaj), ITU, NAM, OPCW, SAARC, SACEP, UN, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UPU, WCO, WHO, WIPO, WMO, WToO, WTO (pozorovatel)
Národní shromáždění Bhútánu
V roce 1907 byla zahájena nová bhútánské historie. 17.prosince téhož roku bylo vytvořeno mnoho nových institucí a nastoupil na trůn nový bhútánský král Džigme Dordže Wangčhug.
Král Džigme Dordže Wangčhug otevřel celou zemi okolnímu světu. Jedním z jeho vizionářských cílů bylo založení v roce 1953 Tshogdu (Národního shromáždění Bhútánu).
Vznik této instituce byl velmi sporadický, lidé nebyli připraveni na zavedení poradních orgánů krále.
Jeho hlavním úkolem bylo:
- diskuze o národních zájmech
- podpora národní prosperity
- rozvoj politického uvědomění
Činnost Národního shromáždění Bhútánu je regulována Procedurálními směrnicemi Národního shromáždění. Řízení a procedurální správa shromáždění jsou velmi unikátní.
Veškeré dění je provázeno zvykovými a tradičními postupy. Je zde zachováván zvláštní bonton královského dvora.
Přestože je dzongkä národním jazykem Bhútánu, jednací řečí používanou v Národním shromáždění Bhútánu jsou dzongkä a nepálština.
Organizace úřadu:
- Mluvčí - zaujímá nejvyšší místo.
- Zástupce mluvčího.
- Tajemník.
- Administrativní a finanční část.
- Část legislativního vývoje.
- Oddělení informační služby.
- Oddělení zahraniční politiky.
Postavení panovníka
V Bhútánu - Zemi draka (Druk Yul) se 24. března 2008 uskutečnily první opravdu demokratické volby do Národního shromáždění (Tshogdu). Tato malá himalájská země ležící mezi dvěma asijskými mocnostmi - Čínou a Indií, se již po několik desetiletí pomaličku, ale s rostoucím tempem, otevírá světu. Skutečnost, že jsou reformy a demokratizace země prováděny ze shora - samotným panovníkem, a nikoliv na popud obyvatel země, činí Bhútán i jeho panovníka opět o něco více tajuplným a zajímavým.
První významné náznaky předznamenávající vývoj z absolutní k demokratické konstituční monarchii, můžeme zaznamenat již na konci 60. let za vlády Jigme Dorji Wangchucka (1952-1972). V roce 1953 bylo na královu iniciativu založeno Tshogdu a Dorji Wangchuck se vzdal práva veta na zákony v něm přijímané a ohlásil zájem na přechodu ke konstituční monarchii. Tshogdu tehdy mělo 151 členů, kteří byli voleni představiteli jednotlivých vesnic, nebo vybírání králem a představiteli buddhistických klášterů.
Společně s postupující demokratizací Bhútánu byla absolutistická moc rozdělena na tři tradiční složky: moc výkonnou (vláda, panovník), moc zákonodárnou (Národní shromáždění a Národní rada) a moc soudní (Nejvyšší soud, Vrchní soud, Krajský soud a Okresní soud).
Právoplatní následovníci Jigme Dorji Wangchucka, IV. Druk Gyalpo Jigme Singye Wangchuck (1972-2006) a V. Druk Gyalpo Jigme Khesar Namgyel Wangchuck (2006) nejen že pokračovali v započaté systémové tranzici a reformách, ale dále je rozvíjely. Rozhodující impulzy pro tyto politické a společenské změny vycházely právě od těchto panovníků (Druk Gyalpo), kteří se tak připravovali o vlastní absolutní moc, nehledě na to, že i samotná bhútánská společnost jejich reformní kroky nesla spíše s nelibostí, než že by se o ně zasazovala.
Kořeny současné královské rodiny sahají do počátku 20.století, konkrétně k 17. prosinci 1907, kdy byl Ugyen Wangchuck jednomyslně zvolen světskými velmoži a vysokými lamy za dědičného krále (Gyalpo). Odkaz na neměnnost panovnické linie je zakotven i v nové ústavě. Podle bhútánské ústavy musí být veškeré změny týkající se pravomocí monarchy a monarchistického charakteru země odsouhlaseny v referendu, což znamená, že i monarchie jakožto státní forma Bhútánu může být změněna ústavní cestou.
Podle návrhu nové ústavy jsou pravomoci Druk Gyalpa víceméně ceremoniální, nominační a reprezentativní, ačkoliv si udržují stále nemalý podíl na exekutivě.
Každý právoplatný následník trůnu je korunován Zhabdrungem - představitelem duchovní moci Bhútánu. Korunovace současného Gyalpa Jigme Khesara Namgyel Wangchucka proběhla 14. prosince 2006 a Jigme Khesar Namgyel Wangchuck se tak stal V. Gyalpem v pořadí. Po usednutí vládce Dračího lidu na trůn se mu dostává slibu věrnosti od královské rodiny, členů parlamentu a významných úředníků. Gyalpo není odpovědný před soudem za své aktivity a jeho osoba je v tomto směru nedotknutelná a posvátná.
Druk Gyalpo je hlavou a symbolem jednoty státu a občanů Bhútánu. Je vrchním velitelem ozbrojených sil a armády. K pravomocem Gyalpa patří udělování titulů, občanství, amnestie, schvalování zákonů vzešlých z parlamentu (Tshogdu) a může podporovat dobré vztahy se zahraničními zeměmi. Jeho podpis a pečeť jsou taktéž nezbytné ku jmenování několika významných státních úředníků. Na návrh Národní justiční komise jmenuje předsedu a soudce Nejvyššího soudu a předsedu a soudce Vrchního soudu. Ze seznamu sestaveného premiérem, předsedou Nejvyššího soudu, předsedy obou komor parlamentu a lídrem opoziční strany vybírá předsedu a členy Volební komise, generálního auditora, předsedu a členy Královské komise státní správy a předsedu a členy Antikorupční komise. Na návrh premiéra jmenuje guvernéra centrální banky, předsedu Mzdové komise, tajemníka kabinetu, ambasadory, konzuly, ministry a představitele nižších správních celků (Dzongdags). Dále na návrh předsedů obou komor parlamentu jmenuje generálního tajemníka a bez jakékoliv kontrasignace a dle vlastního výběru jmenuje pět členů Národní rady.
Z tohoto stručného výčtu ústavou daných pravomocí Gyalpa, zmiňujících i základní instituce Bhútánu, a z rozdělení moci na tradiční tři složky, můžeme usoudit, že po formální stránce absolutní monarchii v Bhútánu již odzvonilo. Či snad by bylo přesnější říci, Gyalpo jí odzvonil, neboť nebýt jeho aktivní role v tomto procesu, zřejmě by příliš změn nenastalo. S výčtem svých pravomocí se Gyalpo může zařadit mezi ostatní panovníky konstitučních monarchií ve světě, aniž by měl pocit, že v tomto ohledu významněji vyčnívá.
Původní článek se zdroji: http://www.viktorvotruba.cz/clanky/vladce_draciho_lidu.pdf
Literatura
- Filipský, Jan, Knotková-Čapková, Blanka, Marek, Jan, Vavroušková, Stanislava: Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Šrí Lanky, Nakladatelství Lidové noviny (2003), Praha, ISBN 80-7106-647-8