Bezvřetenové předení
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 2546×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Bezvřetenové předení
Bezvřetenové předení je český výraz pro technologii předení s otevřeným koncem niti, pro kterou se v mezinárodním styku nejčastěji používá anglické označení open end spinning (zkrakta OE). Výsledná příze se nazývá bezvřetenová nebo rotorová (na rozdíl od klasické, prstencové příze).
Obsah |
Výroba rotorové příze
Nákres vpravo znázorňuje vznik příze v přádní jednotce:
Zoubky rozvolňovacího válečku (2) uvolňují z podávaného posukovaného pramene (1) jednotlivá vlákna (3), ta jsou vtahována do drážky rotoru (4), kde se z nich vytváří tenká stužka. Konec hotové příze(5) se otáčí zároveň s rotorem, sbírá vlákna z drážky a zakrucuje je. Hotová příze probíhá tryskou rotoru k odváděcím válečkům a navíjí se na dutinku.
Průmyslovým způsobem se na bezvřetenových strojích zpracovává bavlna, umělá vlákna o délce 10-60 mm a jemnosti do 3,3 dtex a také vlákenné odpady. Vlna, lýková a jiná vlákna se dosud spřádají jen pokusně, v omezených množstvích. Technicky možný je výpřed až do jemnosti 10 tex, rentabilní je však jen výroba mykaných (tedy ne česaných) rotorových přízí asi do jemnosti 20 tex.
Dopřádacím strojům se předkládá posukovaný pramen (zpravidla s elektronicky vyregulovanou stejnoměrností), který se může při předení zjemnit až na 1/400 původní touštky.
Otáčky rotorů dosahují až 160.000 za minutu, což je cirka desítinásobek maximální rychlosti vřeten prstencových dopřádacích trojů.
Cívky od rotorových strojů (o váze do 4 kg) se předkládají zpravidla bez soukání ke zpracování ve tkalcovně nebo pletárně.
Bezvřetenové dopřádací stroje jsou často vybaveny
- Pojízdnými roboty na vysprávku přetrhu příze
- Elektronickou kontrolou kvality příze (srovnatelnou s elektronickými čističi na soukacích strojích)
- Zařízením na voskování povrchu přízí pro pletařské účely
- Automatickým smekáním a odváděním plných cívek
Na strojích je také možné instalovat
- Zařízení na opřádání (elastických ) filamentů staplovými vlákny
- Zařízení na výrobu efektních přízí [1]
Vlastnosti rotorové příze
Oproti mykané přízi z prstencových strojů má bezvřetenová příze zejména
- lepší stejnoměrnost, pevnost v oděru a afinitu k barvivům
- horší pevnost v tahu, náchylnost ke smyčkování (vlivem vyššího zákrutu) a matnější vzhled ve tkaninách a pleteninách
Z historického vývoje
Zhruba od 30. let 19. století se naprostá většina staplových přízí vyrábí na prstencových dopřádacích strojích. (Až na malá množství předená na selfaktorech nebo křídlových dopřádacích strojích).
Protože možnosti vývoje této technologie jsou omezeny, zejména určitou rychlostí otáček vřeten, pracovalo se (hlavně v Evropě a v Japonsku) v polovině 20. velmi intenzivně na výzkumu a vývoji alternativ k prstencovému dopřádání.
V Československu dosáhli pracovníci Výzkummného ústavu bavlnářského v Ústí nad Orlicí určitý předstih na úseku rotorového („bezvřetenového“) předení, vyvinuli ve spolupráci s tamnější firmou Kovostav prototyp stroje vhodný pro seriovou výrobu a v roce 1967 zde byla zahájena výroba v první rotorové přádelně na světě (s 2000 přádními jednotkami). [2]
Na konci minulého století bylo ve světě instalováno 50 milionů bezvřetenových přádních jednotek, na kterých se vyrábělo 40 % z celkového množství staplových přízí.[3]
Literatura
- Pospíšil: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)