Bertha Benzová
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 1976×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Bertha Benzová
Bertha Benz (rozená Cäcilie Bertha Ringer; 3. května 1849, Pforzheim – 5. května 1944, Ladenburg) byla manželkou Karla Benze. Byla první ženou-řidičkou automobilu vůbec a také prvním člověkem, který uskutečnil dálkovou jízdu v automobilu[1]. Pro svůj přínos a podporu v činnosti svého muže, propagaci jeho práce je považována za průkopnici automobilismu.
Obsah |
Život
Bertha Benzová se narodila v roce 1849 ve Pforzheimu jako dcera tesařského mistra Karla Friedricha Ringera. Ve věku 23 let se 20. června 1872 v Ladenburgu vdala za Karla Benze. Svému muži poskytovala v jeho úsilí značnou oporu a to nejen psychologickou. Ještě před svatbou pomohla Benzovi z finančních těžkostí. Vložila do jeho firmy své předčasně vyplacené věno, s jehož pomocí bylo možno splatit dluhy a také vyplatit společníka Augusta Rittera, který těžkosti způsobil, a firmu tak zachránila před bankrotem. Vyplacení společníka také umožnilo Benzovým samostatnost v rozhodování o dalším vývoji jejich podniku.
Později, poté co se Benzův patentovaný motorový vůz při krátkých zkušebních jízdách (téměř pokaždé ukončených poruchou) nesetkal s kýženým zájmem přihlížejících a potencionálních zákazníků, rozhodla se podpořit manžela velmi účinným způsobem. 5. srpna 1888 bez vědomí svého muže podnikla se svými syny – čtrnáctiletým Richardem a patnáctiletým Eugenem v Benzově tříkolce 106 kilometrů dlouhou jízdu z Mannheimu do rodného Pforzheimu. Z Mannheimu odjížděla za svítání a přes Bad Schönborn a jeho část Mingolsheim a Neulingen-Bauschlott dojela k večeru do Pforzheimu. Mezitím, pro uklidnění manžela poslala telegram o úspěšné cestě. Ačkoliv byla primárním cílem její jízdy návštěva její matky ve Pforzheimu, Bertha, která o ovládání automobilu na rozdíl od svých synů nic nevěděla, chtěla také předvést svému muži přínos veřejné prezentace vynálezu pro jeho komerční úspěch. Veřejné představení vozu a marketing totiž Benz jako typický vynálezce podceňoval.
Cestou musela Bertha Benzová řešit mnoho technických a jiných problémů. Například protože v té době nebylo možno koupit benzín (Ligroin) jinde než v lékárně, poté co paní Benzové došlo palivo, stala se městská lékárna ve Wieslochu u Heidelbergu vlastně první „čerpací stanicí“ na světě. Také karburátor se palivem často zanášel a ucpával a bylo nutno jej čistit, k čemuž Bertha používala dlouhou a úzkou sponu do vlasů. Bylo třeba také velmi často dolévat vodu do odpařovacího, tedy ztrátového chladicího systému, systém bezztrátový byl vymyšlen až o dvanáct let později Wilhelmem Maybachem.
Tato první dálková cesta přinesla zájem přihlížejících i místních novin, rozptýlila také pochybnosti o spolehlivosti a bezpečnosti „automobilu“ a položila tak základ budoucímu úspěchu firmy. Vedla také k mnoha technickým zdokonalením Benzova vozu, například i k přidání dalšího převodu pro snazší zdolání větších stoupání, který v původním typu chyběl a vůz tak bylo někdy do prudšího kopce nutno tlačit. Bertha Benzová se do Mannheimu vrátila následujícího dne.
Paní Bertha Benzová zemřela ve vysokém věku 95 let v Ladenburgu, městě ve kterém sídlila první dílna Karla Benze.