Benešov nad Černou
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 1931×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Benešov nad Černou
| Benešov nad Černou | |
|---|---|
Pohled na Benešov nad Černou od televizního vysílače (od východu). |
|
|
znak |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0312 545406 |
| kraj (NUTS 3): | Jihočeský (CZ031) |
| okres (NUTS 4): | Český Krumlov (CZ0312) |
| obec s rozšířenou působností: | Kaplice |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 57,05 km? |
| počet obyvatel: | 1 619 (15. 10. 2007) |
| zeměpisná šířka: | 48° 43’ 51’’ |
| zeměpisná délka: | 14° 37’ 22’’ |
| nadmořská výška: | 661 m |
| PSČ: | 382 82 |
| zákl. sídelní jednotky: | 11 |
| místní části: | 13 |
| katastrální území: | 9 |
| adresa obecního úřadu: | Benešov nad Černou 126 382 82 Benešov nad Černou |
| starosta / starostka: | Veronika Korchová |
| Oficiální web: http://www.benesov.ois.cz E-mail: obec.benesovncernou@tiscali.cz |
|
Benešov nad Černou (německy Deutsch Beneschau) je obec na rozhraní Novohradských a Slepičích hor, v jihovýchodní části okresu Český Krumlov. Od okresního města je vzdálena 29 km. Nejbližšími městy jsou: Kaplice (11 km Z), Trhové Sviny (13 km S) a Nové Hrady (15 km V).
Historické jádro obce, která byla před polovinou 20. století městem, je od roku 1995 městskou památkovou zónou.
Obsah |
Historie
Obec založil v polovině 13. stol. Beneš z Michalovic. Podle zakladatele nese městečko již od založení své jméno. Poprvé je zmiňováno v roce 1332 v souvislosti s rozšířením zdejší kaple na kostel. V roce 1383 byl Benešov povýšen na městečko. V roce 1387 odkoupili městečko i s okolím Rožmberkové a přičlenili ho k panství novohradskému.
V roce 1423 mu bylo přiznáno mílové právo. Ve 2. polovině 16. stol. byl vystavěn nový pivovar a renesanční budova radnice. Za vlády rodu Švamberků získal právo vařit pivo a pořádat trhy.
Kolem roku 1770 byla založena železárna Gabriela, jejíž objekt byl ve druhé pol. 20. stol. přestavěn na pilu. Později vznikly další podniky drobného průmyslu - knoflíkárna, sklárny, pily, hamry, hrnčířské dílny, atd. Začátkem 19. stol. pobýval na zdejším mlýně známý šumavský spisovatel Adalbert Stifter. V údolí Černé mu byl v roce 1936 vystavěn pomníček.
Po zrušení nevolnictví a vzniku okresů se stal Benešov od roku 1850 součástí okresu Kaplice. V roce 1881 byl Benešov povýšen na město a přejmenován jako „Německý Benešov“. V té době zde žilo 1 394 obyvatel, všichni německé národnosti. V roce 1885 byla otevřena nová německá škola.
Vznik Československé republiky v roce 1918 němečtí občané Benešova příliš neuvítali - protesty proti jejímu vzniku musela řešit armáda. Do roku 1925 se počet českých obyvatel tehdejšího města zvýšil na cca 100, což tvořilo asi 6 %.
8. října 1938 se Benešov stal součástí Říše. Zdejší obyvatelé vítali nacisty s nadšením, s postupem války však opadlo. 11. května 1945 do Benešova dorazila Rudá armáda. S vysídlením většiny Němců se změnil i název a status města. Od roku 1946 bylo přejmenováno na dnešní Benešov nad Černou, a od roku 1950 se stalo jenom obcí.
Noví dosídlenci přicházeli do Benešova jak z okolních českých vesnic (Soběnov, Besednice), tak i z daleké ciziny - rumunští Češi a Slováci. V roce 1949 bylo založeno JZD, které ale obdělávání zdejší horské půdy příliš nezvládalo a postupem času družstvo hospodářsky zaostávalo. Proto bylo od roku 1961 začleněno pod Státní statek Malonty.
V souvislosti se změnami územní správy se obec od 11. července 1960 stala součástí okresu Český Krumlov. Od roku 1964 probíhaly rozsáhlé integrace okolních menších obcí. Další vlny proběhly v letech 1976 a 1981 (viz tabulka části obce). Největší rozlohy katastr obce dosahoval v letech 1981 - 1990, kdy byla jeho součástí také Pohorská Ves. Tehdy zabíral celkem 138 km? - území od Slepičích hor až k hranici Rakouska (cca 25x12 km).
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Jakuba Většího - nejvýznamnější památka, dominanta obce. Původně gotický kostel barokně přestavěn v 17. stol., naposledy rekonstruován poč. 90. let.
- Radnice na náměstí- renesanční budova z roku 1570
- Dům čp. 125 na náměstí - dům sousedící s radnicí. Původně 2 gotické domy spojené v jeden. Stavěny ve 14. stol. , v roce 1579 byla dokončena jejich renesanční přestavba.
- Kašny na náměstí
- Vodní mlýn - technická památka v údolí Černé
- Fara
- Sousoší svatého Jana Nepomuckého na náměstí - vystavěno v roce 1726 v barokním slohu. Reliéfy sv. Dominika, Leonarda a Václava a sochy sv. Šebestiána, Floriána a Rocha
Vývoj počtu obyvatel
| Rok sčítání | 1869 | 1900 | 1930 | 1950 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
| Počet obyvatel | 4 336 | 4 701 | 3 631 | 1 764 | 1 441 | 1 246 | 1 150 | 1 237 |
Současnost
Pro období od roku 1990 je v obci charakteristický prudký nárůst počtu obyvatel nejen vlivem relativně vysoké porodnosti, ale zejména kvůli přílivu velmi vysokého množství zahraničních dělníků do firmy BENTEX vyrábějící potahy do aut a součástky pro elektrotechniku. Jedná se zejména o Ukrajince, Bulhary a Mongoly. Firma zaměstnává cizí dělníky z důvodu nedostatku pracovní síly. Noví zaměstnanci byli trvale ubytováni např. v hotelu Černá na náměstí a v dalších prostorech. Někteří z nich se v Benešově usídlili natrvalo, založili zde rodiny a v některých případech si i postavili domy.
Přestože byla v posledních letech opravena většina památek i domů, jsou dodnes některé objekty v nepříliš dobrém technickém stavu. V současnosti se plánuje rekonstrukce povrchu náměstí a autobusových zastávek. Obec je relativně často postižená povodněmi na říčce Černé - v letech 2002, 2005 a naposledy v září 2007.
Z hlediska služeb najdeme v Benešově základní a mateřskou školu, zdravotní středisko, služebnu Policie ČR, poštu, asi 3 restaurace, kavárnu, nákupní středisko Jednoty Kaplice a další řadu menších obchůdků. Jak již bylo zmíněno výše, ubytovací kapacity městečka nejsou zcela dostačující.
Přitom se Benešov nad Černou rozhodně řadí mezi obce, které mají turistům co nabídnout - nádhernou přírodu, malebnou polohu i krásné historické památky společně se sítí turistických značených tras i cyklostezek. Celkově vzato je Benešov nad Černou ideálním východiskem většiny cest do Novohradských hor. Od této myšlenky je odvozen také název zdejší naučné stezky „Brána Novohradských hor“, která měří 6 km a prochází všemi zajímavými místy obce a jejího okolí.
Statistické údaje
Sčítání lidu, 2001
- Počet obyvatel: 1 237
- Národnost:
- česká : 76,8 %
- slovenská : 12,5 %
- ukrajinská : 4,9 %
- německá : 1,5 %
- Náboženské vyznání: veřící : 42,0 % , z toho:
- římskokatolická církev : 85,9 %
- pravoslavná církev : 3,1 %
Řada historických domů s radnicí na náměstí.
- Ekonomická aktivita: ekonomicky aktivní : 680 , z toho:
- nezaměstnaní: 6,32 %
- zaměstnaní v průmyslu: 51,5 %
- ve stavebnictví: 9,9 %
- v zemědělství: 6,2 %
- ve školství a zdravotnictví: 5,3 %
- v obchodu: 4,0 %
Národnostní složení obyvatel obce se vlivem velkého množství cizinců zde pracujících v posledních 6 letech zřejmě poněkud pozměnilo. Přibylo větší množství Ukrajinek, dále také Bulharek a Mongolek, pracujících jako šičky v podniku BENTEX.
MVČR, 2007
- Počet obyvatel : 1 619 , z toho:
- podíl mužů: 46,0 %
- podíl dětí do 15 let: 13,4 %
- Průměrný věk: 38,1 let
Podíl mužů je nízký zřejmě z důvodu, že většinu zahraničních zaměstnanců textilní firmy tvoří ženy.
Doprava
Silnice
Obcí prochází silnice II/154 z Třeboně přes Nové Hrady do Kaplice. Na ni v obci navazují silnice III. třídy např. do Trhových Svin a Pohorské Vsi.
Autobusy
- Kaplice - Benešov nad Černou - Pohorská Ves, Leopoldov (ČSAD České Budějovice, prov. Kaplice)
Dřevěná zvonička v místní části Dluhoště. - Trhové Sviny - Benešov nad Černou - (Pohorská Ves) - Kaplice (ČSAD JIHOTRANS,České Budějovice)
- Hranice - Nové Hrady - Benešov nad Černou (ČSAD JIHOTRANS,České Budějovice)
Části obce
|
Název části obce
|
Poč.ob. (2001)
|
Vzdálenost
|
Připojení k obci
|
Dříve součástí obce
|
|---|---|---|---|---|
| Benešov nad Černou | 961 | --- | --- | --- |
| Černé Údolí | 48 | 6 Jv | 1869 | --- |
| Daleké Popelice | 0 | 8 Sz | 1976 | Ličov |
| Děkanské Skaliny | 12 | 6 Sz | 1976 | Ličov |
| Dluhoště | 57 | 4 Z | 1976 | Ličov |
| Hartunkov | 29 | 3 V | 1961 | Hartunkov |
| Klení | 45 | 4 S | 1961 | Klení |
| Kuří | 16 | 1 J | 1961 | Kuří |
| Ličov | 59 | 4 Z | 1976 | Ličov |
| Pusté Skaliny | 0 | 8 Sz | 1976 | Ličov |
| Valtéřov | 10 | 3 Sv | 1950 | Valtéřov |
| Velké Skaliny | 0 | 7 Sz | 1976 | Ličov |
| Velký Jindřichov | 0 | 9 Jv | 1950 | Staré Hutě |
| Obec Benešov nad Černou | |
|---|---|
|
Benešov nad Černou | Černé Údolí | Daleké Popelice | Děkanské Skaliny | Dluhoště | Hartunkov | Klení | Kuří | Ličov | Pusté Skaliny | Valtéřov | Velké Skaliny | Velký Jindřichov |
|
| Města, městyse, obce a vojenský újezd okresu Český Krumlov |
|---|
|
Benešov nad Černou • Besednice • Bohdalovice • Brloh • Bujanov • Černá v Pošumaví • Český Krumlov • Dolní Dvořiště • Dolní Třebonín • Frymburk • Holubov • Horní Dvořiště • Horní Planá • Hořice na Šumavě • Chlumec • Chvalšiny • Kájov • Kaplice • Křemže • Lipno nad Vltavou • Loučovice • Malonty • Malšín • Mirkovice • Mojné • Netřebice • Nová Ves • Omlenice • Pohorská Ves • Přední Výtoň • Přídolí • Přísečná • Rožmberk nad Vltavou • Rožmitál na Šumavě • Soběnov • Srnín • Střítež • Světlík • Velešín • Větřní • Věžovatá Pláně • Vyšší Brod • Zlatá Koruna • Zubčice • Zvíkov • vojenský újezd Boletice |