Bekináž
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 1849×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Bekináž
| Belgické bekináže | |
|---|---|
| Světové dědictví | |
 |
|
| Smluvní stát |  Belgie |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | ii, iii, iv |
| Odkaz | 855 (en) |
| Oblast | |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1988 (12. zasedání) |
| Název podle oficiálního zápisu v seznamu; oblast podle oficiálního určení UNESCO. (en) | |
Bekináže (francouzsky: béguinage, vlámsky: begijnhof) jsou specifické architektonické objekty, skupiny menších domů obehnaných zdí, které byly ve středověku obývány bekyněmi. To bylo ženské náboženské sdružení uvnitř římsko-katolické církve, založené ve 13. století v Nizozemsku pro ženy, které chtěly sloužit Bohu, aniž by se však odloučily od světa.
V roce 1184 založil kněz Lambert de Begue (přezdívaný Kokta) v Lutychu ženské náboženské spolky, které po něm přijaly jméno béguines - bekyně. Toto hnutí bylo původně vyvoláno velkým populačním nepoměrem mužů a žen v důsledku křížových výprav. Volné sdružení osob se postupně přetvořilo v řád, který však nebyl tak přísný jako jiné uzavřené řády. Členové neskládali řeholní slib a svým členům Řád přikazoval sice poslušnost a pokání, ale ne chudobu, jako tomu bylo u jeptišek. Mnohé členky byly vdovy, či neprovdané ženy z bohatých a vážených rodin. Jejich cíl spočíval v modlitbě, kontemplaci a charitativních činnostech. Většinou se staraly o nemocné a staré lidi a také vyráběly krajky a oblečení, což byl jeden z dalších zdrojů financí. Postupně vznikla i mužská obdoba Řádu - beguini nebo také berghardové.
Od počátku 13. století se hnutí šířilo z Belgie přes Francii a Německo. Rovněž v Čechách se značnou měrou podílely na charitativní činnosti té doby (např. Brno, Český Krumlov, Kolín). Ekonomická nezávislost Řádu nesla přinesla i myšlenkovou volnost a uvnitř hnutí se šířily názory neslučitelné s oficiálními stanovisky katolické církve.
Bekyně např. hlásaly, že prostopášnost nemůže poskvrnit lidského ducha a posléze popíraly i božství Kristovo a panenství Matky Boží. Proto všeobecný církevní sněm ve Vídni roku 1311 nařídil jejich potlačení. Hodně členů této sekty se uchýlilo do Čech a na Moravu. Protože se scházeli v jeskyních a jamách, říkalo se jim tady „jamníci“. Po čase byli potřeni i zde. Dnes existují již jen v Belgii.
Velmi zachovalé bekináže se nacházejí zejména v Belgii a v roce 1988 byly zařazeny na Seznam světového dědictví.
Nejznámější belgické bekináže
- Antverpy
- Bruggy
- Dendermonde
- Diest
- Gent
- Hoogstraten
- Lier
- Leuven
- Mechelen
- Kortrijk
- Sint-Truiden
- Turnhout
- Tongeren
Další bekináže ve světě
- Begijnhof, Amsterodam, Nizozemsko
- Breda, Nizozemsko
- Béguinage de Saint Vaast, Cambrai, Francie
- Elm Hill Houses, Norwich, Anglie