Bedřich Fučík
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 1940×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Bedřich Fučík
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| manželka |
Jitka Fučíková
|
| zeť |
Jindřich Pokorný
|
Bedřich Fučík, užívající v období normalizace pro svoje překlady pseudonym Václav Horák, (4. ledna 1900 Čáslavice – 2. července 1984 Praha) byl český literární kritik, historik, editor a překladatel, manžel překladatelky Jitky Fučíkové. Patří mezi katolicky orientované literární kritiky. Jeho kritika byla zaměřena proti avantgardnímu umění a proletářské revoluci.
Vzdělání a kariéra
B. Fučík maturoval roku 1920 na gymnáziu v Třebíči, poté studoval srovnávací literaturu na Filozofické fakultě UK, kde v roce 1927 získal doktorát. Poté byl až do r. 1931 redaktorem literárního měsíčníku Tvar.
Roku 1928 byl tajemník a o rok později (1929) se stal ředitelem nakladatelství Melantrich, kterým zůstal až do r. 1939. Poté se stal šéfredaktorem nakladatelství Josef Richard Vilímek, kde působil až do roku 1943.
V letech 1945 – byl vrchní ředitel nakladatelských a knihkupeckých podnik? Československé strany lidové (Vyšehrad a Universum). Po roce 1948 byl korektorem v nakladatelství Vyšehrad až do svého zatčení v roce 1951. Roku 1952 byl ve vykonstruovaném procesu s tzv. "klerofašistickou odnoží zelené internacionály" odsouzen k 15 letům vězení. Propuštěn byl na základě amnestie v roce 1960, roku 1967 byl rehabilitován. Vždy se snažil o vydávání dobré a kvalitní literatury bez ohledů na politické konotace nebo biografi jejich autorů, a proto především v Melantrichu v jeho éře vycházely knihy katolíků i komunistů (jmenujme např. V. Vančuru).
Jako editor uspořádal mj. dílo F. X. Šaldy a řadu výborů české katolické skupiny, především Jakuba Demla, Jana Zahradníčka a Jana Čepa. Editorské činnosti se věnoval i v samizdatu (spolu s s Vladimírem Binarem založil edici Rukopisy VBF.
Nejpřehlednějším životopisem Fučíka je monografie Roberta Saka nazvaná "Život na vidrholci" (2004)
Dílo
- Sedmero zastavení, 1977 samizdat, 1981 Mnichov
- Čtrnáctero zastavení, 1985 samizdat, 1992
- Zpovídání, samizdat 1989, 1994
- Píseň o zemi, 1994
- Setkávání a míjení, samizdat 1988, 1995
- Zakopaný pes, aneb, O tom, jak, proč a kde vznikla některá slova, jména, rčení, úsloví, pořekadla a přísloví, 2001
- Kritické příležitosti, dva díly 1998 a 2002
- Rodná krajina básníkova, 2003
Mimo této tvorby je autorem mnoha článků, esejí a kritik, které uveřejňoval v časopisech Listy pro umění a kritiku, Tvar, Akord Vyšehrad. Dále je autorem celé řady překladů.
Literatura
| Související články obsahuje Portál Třebíč |