Barbora Cellská
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 2390×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Barbora Cellská
| Barbora Cellská | ||
|---|---|---|
| Římskoněmecká císařovna, česká, uherská a chorvatská královna | ||
 |
||
| Zikmund a Barbora Cellská na koncilu v Kostnici | ||
| Narození | 1390-95 | |
| Úmrtí | 11. července 1451 | |
| Mělník | ||
| Přechůdce | (jako česká královna) Žofie Bavorská |
|
| Následník | Alžběta Lucemburská | |
| Panovník | Zikmund Lucemburský | |
| Potomci | Alžběta Lucemburská | |
| Otec | Heřman II. Cellský | |
| Matka | Anna ze Schaunbergu | |
Barbora/Barbara Cellská (slovinsky Barbara Celjska; maďarsky Cillei Borbála) (1390-95 – 11. července 1451) byla dcerou hraběte Heřmana II. Cellského a Anny ze Schaunbergu, druhou manželkou Zikmunda Lucemburského, římskou císařovnou, uherskou a českou královnou.
Obsah |
Příbuzenstvo
Barbořini předkové byla málo významná cellská hrabata: jméno se odvozuje od slovinského města Celje, které tehdy patřilo uherskému králi. Barbora a její sestřenice (a adoptovaná sestra) Anna se obě provdaly za krále, jejichž první manželky byly spřízněny mimo jiné i s rodem cellských hrabat. Anna se stala druhou manželkou Vladislava II. Jagella v roce 1402 poté, co zemřela jeho první manželka Hedvika z Anjou.
Barbora se v roce 1408 provdala za uherského krále Zikmunda, třináct let po smrti jeho první manželky Marie (sestry Hedviky z Anjou). Barbora byla blízkou příbuznou Marie i Hedviky, jelikož jejich matky byly sestry.[1]
Roku 1409 Barbora Zikmundovi porodila dceru Alžbětu. Tehdy ještě se ještě nedalo tušit, že Alžběta bude potomkem jediným. Důvod, proč se nenarodilo další dítě, je ale především v Zikmundových cestách po střední Evropě. Zikmund poté svou jedinou dceru a dědičku provdal za rakouského vévodu Albrechta. Barbora se dožila tří přeživších vnoučat: Anny, Alžběty a Ladislava.
Barbořina krev dnes koluje v žilách většiny evropských šlechtických dynastií. Jedním z jejích potomků byla i Anna Dánská, manželka anglického a skotského krále Jakuba I., mezi jejichž děti patřily král Karel I. Stuart a česká královna Alžběta Stuartovna.
Královna a císařovna
Stejně jako její předkové byla i Barbora známá svou tvrdostí, vášnivostí a poživačností. „Byla to žena nesmírně smyslná,“ píše o ní Eneáš Silvius Piccolomini. Dokonce prý zakazovala služkám modlitby.
Barbora Cellská byla údajně energická žena a roku 1419 jí Zikmund, údajně kvůli její nevěře, odebral příjmy a vypověděl ji do Oradey. Po usmíření jí však v roce 1424 daroval odvody ze středoslovenských banských měst, Zvolenský zámek a několik hradních panství (například Trenčanský hrad). Barbora ale stále vystupovala spíše proti Zikmundovým zájmům.
Jako česká královna vedla Barbora od roku 1436 diplomatické styky s českými stavy v jejich mateřštině. Blíže měla ke kališníkům než katolíkům. Jako císařovně vdově se jí o rok později otevřely nové možnosti. „Žena, již stařena,“ říká Eneáš Silvius, „pojala úmysl znovu se vdát, zapudila z mysli dceru, která vyrostla v naději na královský trůn a provdala se za rakouského vévodu Albrechta, a neuvažovala o ničem jiném než o radostech nového manželství.“ Barbora se chystala provdat za polského následníka trůnu, tehdy třináctiletého. Mocenské plány jí překazila hlavně dcera Alžběta a zeť Albrecht.
Svou jedinou dceru Barbora dokonce přežila, protože ta zemřela v roce 1442. Zbytek života strávila v Mělníce, kde se prý věnovala okultním vědám.
Reference
- ? Hedvika a její sestra Marie byly dcerami Ludvíka I. Velikého a Alžběty Bosenské, jejíž starší sestra Katarina Kotromanic byla manželkou Heřmana I. Cellského a matkou Heřmana II.
Literatura
 |
Související články obsahuje Portál Středověk |
- BAUM, W. Císař Zikmund. Mladá fronta, Praha 1996, ISBN 80-204-0543-7
- ČECHURA, J. České země v letech 1378-1437. Lucemburkové na českém trůně II. 1.vyd. Praha: Libri, 200. 438 s.
- HOENS, Jörg K. Lucemburkové. Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437 . Praha: Argo, 2003. 306 s.
- DRŠKA, V. Zikmund Lucemburský. Liška na trůně, Praha 1996
- KAVKA, F. Poslední Lucemburk na českém trůně. Králem uprostřed revoluce. Mladá fronta, Praha 2002, ISBN 80-204-0608-5
| Uherská a chorvatská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdkyně: Marie Uherská |
1408 – 1437 | Nástupkyně: Alžběta Lucemburská |
| Císařovna Svaté říše římské | ||
|---|---|---|
| Předchůdkyně: Eliška Pomořanská |
1433 – 1437 | Nástupkyně: Eleonora Portugalská |
| Německá královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdkyně: Anežka Opolská |
1411 – 1437 | Nástupkyně: Alžběta Lucemburská |
| Česká královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdkyně: Žofie Bavorská |
1419 – 1437 | Nástupkyně: Alžběta Lucemburská |