Ázerbájdžán
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 5081×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Ázerbájdžán
| Ázerbájdžánská republika Az?rbaycan Respublikas? |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Az?rbaycan marş? | |||
| Motto: Odlar Yurdu (Země věčného ohně) |
|||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Baku | ||
| Rozloha: | 86 600 km? (111. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Bazardüzü da?? (4 485 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +4 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 8 621 000 (91. na světě, 2008) | ||
| Hustota zalidnění: | 97 ob. / km? (100. na světě) | ||
| Jazyk: | ázerbájdžánština (úřední), ruština | ||
| Národnostní složení: | Ázerbájdžánci 86 %, Rusové 4 %, Arméni 2 %, ostatní 8 % | ||
| Náboženství: | islám přes 90 % (šíité 75–85 %, sunnité 15-25 %), [1][2] pravoslaví 4 %, arménské křesťanství 2 %, ostatní 4 % | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | republika | ||
| Vznik: | 30. srpna 1991 (nezávislost na SSSR) | ||
| Prezident: | Ilham Alijev | ||
| Předseda vlády: | Artur Rasizada | ||
| Měna: | manat (100 gepiků) (AZN) | ||
| HDP/obyv. (PPP): | 6 476 USD (96. na světě, 2006) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 031 AZE AZ | ||
| MPZ: | AZ | ||
| Telefonní předvolba: | +994 | ||
| Národní TLD: | .az | ||
Ázerbájdžán, oficiální název Ázerbájdžánská republika (ázerbájdžánsky Az?rbaycan Respublikas?, anglicky the Republic of Azerbaijan) je největší a nejvíce zalidněná země ležící na jižní straně Kavkazu, v Eurasii.
Je situován částečně ve východní Evropě a částečně v západní Asii. Na východě je ohraničena Kaspickým mořem, na severu sousedí s Gruzií (322 km) a Ruskem (284 km), na jihu s Íránem (611 km), na západě potom s Arménií (787 km) a exklávou Nachičevan s Tureckem (9 km). Nemá přístup k otevřenému moři, pouze ke Kaspickému moři.
Náhorní Karabach spolu se sedmi oblastmi na jihozápadě Ázerbájdžánu je ovládán Arménií od konce Náhorno-Karabašské války v roce 1994. Následkem této války ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad 16% svého území a podporu 578 545 přemístěných osob a 8 606 uprchlíků. Ze čtyř zasedání Rady bezpečnosti OSN vzešla usnesení (822, 853, 874, a 884) žádající stažení vojsk z okupovaných oblastí Ázerbájdžánu.
Obsah |
Dějiny
- Hlavní článek: Historie Ázerbájdžánu
Nezávislost Ázerbájdžánské republiky byla poprvé vyhlášena 28. května 1918, 23. srpna 1991 byl přijat zákon o svrchovanosti republiky a 30. srpna 1991 byla vyhlášena její samostatnost.
Starověk a středověk
Nejstarší dokumenty o osídlení území Ázerbájdžánu pocházejí z doby kamenné, první státní útvary zde vznikaly ve starověku. V 9. až 6. stol. př. Kr. se zde nacházela říše Urartu, v prvním polovině prvního tisíciletí př. Kr. říše Mana. Na severu území od 1. stol. př. Kr. do 10. stol. n. l. existoval státní útvar pod názvem Kavkazská Albánie. O ázerbájdžánské území usilovali Řekové, Římané i Peršané. V 4. stol. se zde rozšířilo křesťanství a stalo se státním náboženstvím, ale v 7. stol. území dobyli Arabové a následovala násilná islamizace. V průběhu 9.-16. stol. vznikala řada drobných knížectví, od ll. stol. do 14. stol. byla země zasažena vpády seldžuckých Turků a Mongolů. Vláda perské dynastie Safíovců v 16. stol. znamenala období rozkvětu, protože byla země zapojena do obchodních vztahů Perské říše. Na počátku 17. stol. byl Ázerbájdžán podmaněn Osmanskou říší. V 18. stol. do vývoje oblasti zasáhlo Rusko, které se pokusilo obsadit pobřeží Kaspického moře s významným městem Baku.
Novověk
Roku 1828 byla k Rusku připojena i severní část Ázerbájdžánu, zatímco jeho jižní část zůstala po rusko-perské válce součástí Íránu. Na počátku 20. století se vyostřily spory s Arménii, které roku 1905 vyvrcholily ozbrojenými srážkami, docházelo k rolnickým povstáním i k ozbrojenému boji proti ruské nadvládě. Roku 1911 byla založena Muslimská demokratická strana Musavat, která se r. 1917 přejmenovala na Turkotatarskou demokratickou stranu federalistů - musavatistů.
Moderní dějiny
Sovětská moc byla v Ázerbájdžánu nastolena 13. listopadu 1917. Na konci března 1918 vypuklo v Baku protisovětské povstání, které bolševici potlačili. V dubnu 1918 schválil zakavkazský sněm vznik Zakavkazské demokratické federativní republiky, kterou tvořily Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán. V důsledku odlišné zahraničně-politické orientace se ale republika rozpadla. 28. května 1918 vyhlásila Muslimská rada nezávislou Ázerbájdžánskou republiku v čele s vládou musavatistů se sídlem v Gjandži. Po rozpadu bakuské komuny byla v srpnu ustavena tzv. středokaspická diktatura, vláda bez komunistů, na jejíž žádost vstoupila do města britská armáda. V září 1918 se tato vláda stáhla do Íránu a Baku, které obsadila turecká armáda, se stalo sídlem musavatistícké vlády. 15. ledna 1919 dohoda uznala nezávislost Ázerbájdžánské republiky, o dva měsíce později vypukl arménsko-ázerbájdžánský konflikt o Náhorní Karabach. V dubnu 1920 obsadila Baku sovětská armáda a byla vyhlášena Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika. V květnu 1921 byla přijata nová ústava a v březnu 1922 vznikl Federativní svaz sovětských socialistických republik Zakavkazska (FSSSR), který se v prosinci 1922 podílel na vytvoření Sovětského svazu.
V květnu 1990 Nejvyšší sovět (v listopadu přejmenovaný na Nejvyšší medžlis) zvolil prezidentem Ajaza Mutalibova. V únoru došlo ke změně názvu státu na Ázerbájdžánskou republiku. V prosinci 1991 se v Alma-Atě republika stala zakládajícím členem SNS. Demonstrace a nátlak opozice vedly k odstoupení Ajaza Mutalibova a prezidentské funkce se ujal J. Mamedov.
V květnu 1992 se stoupenci Mutalibova pokusili převzít moc. A. Elčibej, později zvolený, od června 1993 funkci nevykonával. V prezidentských volbách 3. 10. 1993 zvítězil do té doby úřadující prezident Hejdar Alijev. Roku 2003 v důsledku těžké a dlouhodobé nemoci zemřel a na jeho místo nastoupil jeho syn Ilham Alijev.
Ekonomika
- Hlavní článek: Ekonomika Ázerbájdžánu
Ázerbájdžánský hrubý domácí produkt (HDP) rostl v prvním čtvrtletí 2007 o neuvěřitelných 41.7% , což je nejvyšší růst HDP na světě. To samozřejmě nemůže být trvalé, v roce 2005 to bylo 26.4% (druhý nejvyšší růst HDP na světě) a v roce 2006 - 36.6% (1. na světě).[1]
Nejdůležitějším odvětvím národního hospodářství je těžba ropy. Ropný průmysl byl v nedávné době privatizován. Důležitá byla stavba ropovodu Baku-Tbilisi-Ceyhan, což je ropovod, který vede 1,768 kilometrů z ropných polí "Azeri-Širag-Gunešli" v Kaspickém moři do Středozemního moře. Ropovod spojuje Baku - hlavní město Ázerbájdžánu, Tbilisi - hlavní město Gruzie a Ceyhan - přístav na jihovýchodním břehu Středozemního moře v Turecku, odtud vznikl jeho název. Je druhým nejdelším ropovodem na světě po ropovodu Družba.
Geografie
- Hlavní článek: Geografie Ázerbájdžánu
Vodstvo
V Ázerbájdžánu se nachází 1 250 řek, z nichž jen 21 má délku větší než 100 km. Horské oblasti (nadmořská výška - 1 000 až 2 500 m) jsou charakteristické velmi hustou říční sítí (0,4 až 0,5 km/km?), zatímco v rovinách je to výrazně méně (0,05 až 0,1 km/km?). Největší řeka Kavkazu Kura protéká republikou ze severozápadu na jihovýchod a ústí do Kaspického moře. Hlavní přítok Kury Araks teče podél jižní hranice Ázerbájdžánu. Většina řek patří do povodí Kury, jen řeky na severovýchodě (Samur) a v pohoří Talyš (Bolgarčaj) ústí přímo do Kaspického moře. Z jihovýchodních svahů Velkého Kavkazu stékají řeky Belokančaj, Muchachčaj, Talačaj, Kurmuchčaj aj. K severovýchodu od rozvodí tečou Samur, Kudialčaj aj. Z jihovýchodní části Malého Kavkazu stékají pravé přítoky Kury (Šamchorčaj, Agstafa, Gjandžačaj, Terter) a levý přítok Araksu Akera. Na většině řek jsou nejvyšší vodní stavy v létě (duben až září), jen v Talyši v zimě (říjen až březen). V rovinách se řeky využívají na zavlažování. Na Kure byla vybudována velká Mingačevirská hydroelektrárna a Mingačevirská přehrada (rozloha 605 km? a objem 16 km?), ze které jsou rozvedeny zavodňovací kanály (Hornokarabašský a Hornoširvanský). Pod přehradou je na Kure rozvinuta místní lodní doprava.
V republice je 250 jezer většinou nevýznamných. Největší jezera jsou Gadžigabul (15,5 km?) a Bejukšor (10,3 km?). Jezera vznikla přehrazením dolin popř. jsou ledovcového původu a nachází se vhorách Velkého a Malého Kavkazu. Největší z nich je Velký Alagjol (rozloha 5 km?, hloubka 8 m) na Karabašské sopečné plošině. Na severovýchodním svahu hřbetu Murovdag se rozkládá skupina překrásných jezer, vzniklých sesuvy. Mezi nimi je jedno z nejkrásnějších jezer Kavkazu Modré jezero. Mnoho jezer je také v Kuro-arakské nížině.
Velká města
- Baku - 2 074 300
- G?nc? - 500 000
- Sumqay?t - 357 900
- Mingačevir - 95 200
- Garadžuchur - 72 200 (předměstí Baku)
- Širvan - 70 125
- Bakichanov - 66 300 (předměstí Baku)
- Nachičevan - 64 500
- Šeki - 62 100
Politika
Členství v mezinárodních společenstvích
Země je spoluzakladatelem GUAM (Organizace pro demokratický a ekonomický rozvoj) a OPCW (Organizace pro zákaz chemických zbraní). Od září 1993 je členem SNS (Společenství nezávislých států), má stálé mise v Evropské unii, hostí zvláštní vyslance Evropské komise a je člen OSN (Organizace spojených národů), OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), RE (Rady Evropy) a partner NATO pro mírový program (PfP).
Administrativní dělení
- Hlavní článek: Administrativní dělení Ázerbájdžánu
Ázerbájdžán se dělí na 59 rajónů (okresů) (rayonlar, j. č. rayon), 11 statutárních měst (ş?h?rl?r, j. č. ş?h?r) a 1 autonomní republiku (muxtar respublika) Nachičevan, která se dále dělí na 7 rajónů (okresů) a měst a 1 autonomní oblast Náhorní Karabach.
Prezident Ázerbájdžánu jmenuje guvernéry rajónů a měst, zatímco vláda Nachičevanu, je vybrána a odsouhlasena parlamentem Nachičevanské autonomní republiky.
Oblast Náhorního Karabachu je pod Arménskou okupací, zastupitelé měst pod touto okupací, jako je např. Chankendi nebo Šuša stále působí v emigraci.
Jazyky
99.7 % Ázerbájdžánců mluví ázerbájdžánsky - úředním jazykem této země.
Náboženství
Většina Ázerbájdžánců se hlásí k šíitské větvi Islámu.
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
Kultura
- Hlavní článek: Ázerbájdžánská kultura
Ázerbájdžánská kuchyně
- Hlavní článek: Ázerbájdžánská kuchyně
Ázerbájdžán je odedávna proslulý svou národní kuchyní. Hojnost ovoce, zeleniny, aromatických bylin a koření inspirovala ázerbájdžánské mistry kuchaře, kteří vytvořili velké množství nejrůznějších národních jídel. I ti nejzkušenější gurmáni, přijíždějící do Ázerbájdžánu ze všech konců světa, jsou nadšeni rafinovaností chutí a jemným aromatem těchto pokrmů. Ne náhodou je Ázerbájdžán krajem lidí, dožívajících se vysokého stáří. Vědci vysvětlují tento jev v prvé řadě příznivým klimatem, dále způsobem života a v neposlední řadě zdravou a pravidelnou stravou. Ázerbájdžánci jsou velice hrdi na svou kuchyni. Nejznámějšími pokrmy z Ázerbájdžánské kuchyně, které jsou ceněny na celém světě jsou plov (pilaf), šašlik, kebab, dolma a sladké dezerty jako pachlava a šakerbura.