Avro Lancaster
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 1513×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Avro Lancaster
Avro Lancaster | |
---|---|
![]() |
|
Lancaster během výročí bitvy o Británii | |
Typ: | Těžký bombardér |
Výrobce: | Avro |
Konstruktér: | Roy Chadwick |
První let: | 9. ledna 1941 |
Zaveden: | 1942 |
Vyřazen: | 1963 (Kanada) |
Hlavní uživatel: | Royal Air Force |
Vyrobeno: | 7377 kusů |
Cena za kus: | ? 45-50 000 na začátku ?1,3-1,5 mil. v r. 2005 |
Varianty: | Avro Lancastrian |
Avro 683 Lancaster byl čtyřmotorový bombardér používaný během druhé světové války britským Královským letectvem. Byl jedním nejvýznamnějších typů, které během války sloužily v RAF, a tvořil páteř britského Bomber Command v druhé polovině války (dá se říci, že v této pozici nahradil typ Vickers Wellington). Poprvé byl bojově nasazen roku 1942, až jako poslední z trojice britských těžkých čtyřmotorových bombardérů sloužících v Bomber Command (vedle typů Short Stirling a Handley Page Halifax). Během války byl nasazen takřka výhradně jako těžký bombardér, v rámci Bomber Command (za války nebyl nikdy bojově použit mimo Britské ostrovy, zůstal pouze ve výzbroji Bomber Command, jednoho z Home Commands, tedy tzv. „Domácích velitelství“).
Konstrukce Lancasteru vycházela z dvoumotorového bombardéru Avro 679 Manchester I, který byl handicapován nevyzrálými a nedostatečně výkonnými motory Vulture, ale protože stroj jinak měl dobré vlastnosti bylo rozhodnuto letoun přepracovat pro jiné pohonné jednotky. U stroje bylo použito zvětšené křídlo (na původní centroplán byly připojeny zvětšené vnější části) a stroj dostal čtyři motory Rolls-Royce Merlin (první prototyp poháněly motory Merlin X). Nový typ, který nesl tovární označení Type 683, zprvu nesl jméno Manchester III, to bylo později změněno na Lancaster Mk.I.
Letouny stavěly i firmy Vickers a Armstrong Whitworth a na konci války je vyráběla i firma Austin v Birminghamu. 300 letounů veze Mk II bylo vyrobeno s dvouhvězdicovými vzduchem chlazenými motory Bristol Hercules VI (později vyrobené stroje dostaly motory Hercules XVI). V Kanadě se vyráběla verze Mk X s motory Merlin 28 (pozdější dostaly motory Merlin 38 nebo Merlin 224), které v licenci vyráběla automobilka Packard.
Lancastery v letech 1942-1945 provedly přes 156 000 operačních letů a svrhly okolo 608 000 anglických tun (angl. tuna je 2240 liber, tedy cca 1016 kg) pum. 3249 Lancasterů bylo ztraceno v boji. Alespoň 34 nebo 35 strojům se podařilo dokončit 100 a více operačních letů! (Což je velice ojedinělý výkon — kupř. pouze tři Halifaxy dosáhly „stovky“.) Jeden stroj dosáhl dokonce počtu 140 operačních letů a přežil válku, ale roku 1947 byl sešrotován (ze „stovkových“ Lancasterů se ovšem jeden zachoval až do dnešních dnů — je exponátem britského RAF Museum v Hendonu, na okraji Londýna).
Mezi nejslavnější akce Lancasteru patří Operace Chastise, kdy byly prolomeny dvě přehrady v Porúří, nebo potopení bitevní lodi Tirpitz. Na sklonku války se počítalo s jejich bojovým nasazením v Pacifiku (v rámci tzv. Tiger Force), ale k tomu již pro rychlý konec války v Pacifiku nedošlo.
Dnes existují dva letuschopné Lancastery
Obsah |
Verze
- Mk I
- Mk I Special
- Mk II
- Mk III
- Mk III Mod. 464
- Mk IV
- Mk V
- Mk VI
- Mk VII
- Mk X
Hlavní technické údaje
Data podle: Němeček [1]
Lancaster B Mk.I
- Osádka: 7 mužů
- Rozpětí: 31,11 m
- Délka: 25,25 m
- Nosná plocha: 120,50 m?
- Hmotnost prázdného letounu: 14 500 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 31 900 kg
- Maximální rychlost: 455 km/h
- Dostup: 7500 m
- Čas výstupu do výšky 6100 m: 41,6 minuty
- Dolet: 2650-4200 km
Výzbroj
- 8 (resp. 10) kulometů Browning ráže 7,7 mm, ve třech (resp. čtyřech) motoricky ovládaných střeleckých věžích
- maximálně 6400 kg pum
Pohonné jednotky
- čtyři kapalinou chlazené vidlicové dvanáctiválce Rolls-Royce Merlin XX
- každý o výkonu 1280/1460 hp (954,4/1088,7 kW)
Reference
- ? NĚMEČEK, Václav. Vojenská letadla (3). 3. vyd. Praha : Naše vojsko, 1992. ISBN 80-206-0117-1. S. 312-313.
Prameny
- Václav Němeček: Vojenská letadla (3), Naše vojsko, Praha, 1992 (vydání 3., upravené a doplněné), ISBN 80-206-0117-1