Autonomní společenství Španělska
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 09. srpna 2008
- Zobrazeno: 3435×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Autonomní společenství Španělska
       La Rioja
  Madrid
   Murcie
        Valencie
|
Padesát provincií (provincias) Španělského království je seskupeno do 17 autonomních regionů zvaných autonomní společenství (comunidades autónomas). Další 2 provincie na pobřeží severní Afriky - města Ceuta a Melilla mají postavení autonomních měst (ciudades autónomas).
Obsah |
Vznik a pravomoci
Při přeměně Španělska v demokratický stát po pádu diktatury generála Francisca Franca, hrály důležité role centralismus, nacionalismus a separatismus. Z obavy, že by separatismus vedl k nestabilitě a k další diktatuře, vznikl kompromis napříč umírněnými politickými stranami, které se účastnili vzniku španělské ústavy v roce 1978. Cílem bylo uspokojit separatistická hnutí a tak odzbrojit extremisty. Španělsko bylo přeměněno ve vysoce decentralizovaný stát, což ostře kontrastuje s předchozím frankistickým režimem, stejně jako ve většině centralizovanou strukturou západoevropských států. Jednotlivá autonomní oblasti byly vymezena většinou na základě historických nebo národnostních hledisek.
Autonomní oblasti mají rozsáhlou autonomii s širokými legislativními a výkonnými kompetencemi, vlastní parlament a vládu, což odpovídá poměrům ve federaci.
Rozsah pravomocí se u každého autonomního společenství poněkud liší a je stanoven v „autonomním statutu“ (estatuto de autonomia) příslušného společenství, což je v podstatě jakási regionální ústava. Ve skutečnosti je tu určitý rozdíl mezi „historickými“ autonomními společenstvími, jakými jsou Baskicko, Katalánsko, Galicie, Andalusie, a zbytkem. „Historická“ získala více pravomocí, včetně možnosti regionálních předsedů vlád určovat termíny regionálních voleb. Baskicko a Katalánsko mají také vlastní policejní jednotky: Ertzaintza v Baskicku a Mossos d'Esquadra v Katalánsku. Ostatní společenství mají v těchto ohledech mnohem omezenější kompetence.
Ústava v hrubých rysech uznává historická práva společenství. Tato práva měly kdysi některé španělské regiony na základě jednání s ústřední španělskou vládou. Je samozřejmé, že je bylo nutno poněkud aktualizovat v moderním autonomním statutu příslušného novodobého autonomního společenství. To vysvětluje, proč Baskicko a Navarra vybírají daně a vyjednávají se španělskou vládou o tom, kolik peněz musejí dodat státu, zatímco ostatní společenství to mají pevně stanoveno.
Počátečním záměrem nebyla autonomie všech částí Španělska, ale jen těch „historických“. Zatímco se teprve rodila moderní španělská ústava, vypukly v Andalusii lidové protesty za právo na autonomii, při nichž 4. prosince 1977 demonstrovalo v andaluských ulicích více než 1 a půl milionu lidí. Důsledkem bylo začlenění dvou článků týkajících se autonomie do dokončené ústavy z roku 1978: článku 143, který umožňuje všem regionům získat autonomii, s určitým omezením přenesení pravomocí (což bylo kritiky decentralizace nazýváno Café para todos „káva pro každého“); a článku 151, který umožnil vznik autonomních společenství vybavených značným stupněm autonomie.
Článek 151 dal automaticky autonomii těm regionům, které se jí těšily během Druhé španělské republiky na základě ústavy z roku 1931. Těmito regiony byly byly Baskicko, Galicie a Katalánsko, ovšem po vypuknutí španělské občanské války byla jejich autonomie nakonec zlikvidována. Tento článek však také nabídl možnost získat stejnou míru autonomie i ostatním regionům či národnostem, pokud by byla schválena v referendu.
Samostatný autonomní statut pro Andalusii navrhl a předložil ke schválení Blas Infante, v červnu 1936 ho pak schválil parlament a v září 1936 v referendu také obyvatelé Andalusie. Bohužel však mezitím v červenci vypukla občanská válka, poté byl v srpnu 1936 frankistickými rebely zavražděn Blas Infante, což tento autonomistický projekt zhatilo.
Regionální symboly
Každé autonomní společenství a obě autonomní města používají také vlastní symboly, jakými jsou znak a vlajka, v některých případech také regionální hymnu. 10 společenství a Ceuta používá hned 2 nebo i 3 (Asturie) vlajky současně.
Seznam autonomních společenství Španělska a jejich provincií
| Název Místní názvy |
Hlavní město Místní názvy |
Provincie Místní názvy |
Hlavní město Místní názvy |
|---|---|---|---|
| Andalusie Comunidad Autónoma de Andalucía |
Sevilla | Almería | Almería |
| Cádiz | Cádiz | ||
| Córdoba | Córdoba | ||
| Granada | Granada | ||
| Huelva | Huelva | ||
| Jaén | Jaén | ||
| Málaga | Málaga | ||
| Sevilla | Sevilla | ||
| Aragonie Comunidad Autónoma de Aragón |
Zaragoza | Huesca | Huesca |
| Teruel | Teruel | ||
| Zaragoza | Zaragoza | ||
| Asturské knížectví Šp. Comunidad Autónoma del Principado de Asturias As. Comunidá Autónoma del Principáu d' Asturies |
Šp. Oviedo As. Uviéu |
Asturie Šp. Asturias As. Asturies |
Šp. Oviedo As. Uviéu |
| Baleáry Kat. Comunitat Aut?noma de les Illes Balears Šp. ofic. Comunidad Autónoma de las Illes Balears Šp. Islas Baleares |
Palma de Mallorca | Baleáry Kat. Illes Balears Šp. Islas Baleares |
Palma de Mallorca |
| Baskicko Ba. ofic. Euskal Autonomia Erkidegoa Ba. Euskadi Šp. Comunidad Autónoma del País Vasco |
Šp. Vitoria Ba. Gasteiz |
Ba. Araba Šp. Álava |
Ba. Gasteiz Šp. Vitoria |
| Ba. Gipuzkoa Šp. Guipúzcoa |
Ba. Donostia Šp. San Sebastián |
||
| Ba. Bizkaia Šp. Vizcaya |
Ba. Bilbo Šp. Bilbao |
||
| Extremadura Comunidad Autónoma de Extremadura |
Mérida | Badajoz | Badajoz |
| Cáceres | Cáceres | ||
| Galicie Ga. Comunidade Autónoma de Galiza Šp. Comunidad Autónoma de Galicia |
Santiago de Compostela | Ga. A Coru?a Šp. La Coru?a |
Ga. A Coru?a Šp. La Coru?a |
| Lugo | Lugo | ||
| Ga. Ourense Šp. Orense |
Ga. Ourense Šp. Orense |
||
| Pontevedra | Pontevedra | ||
| Kanárské ostrovy Comunidad Autónoma de Islas Canarias |
Santa Cruz de Tenerife | Santa Cruz de Tenerife | Santa Cruz de Tenerife |
| Las Palmas | Las Palmas de Gran Canaria | ||
| Kantábrie Comunidad Autónoma de Cantabria |
Santander | Kantábrie | Santander |
| Kastilie-La Mancha Comunidad Autónoma de Castilla-La Mancha |
Toledo | Albacete | Albacete |
| Ciudad Real | Ciudad Real | ||
| Cuenca | Cuenca | ||
| Guadalajara | Guadalajara | ||
| Toledo | Toledo | ||
| Kastilie a León Comunidad Autónoma de Castilla y León |
Valladolid | Ávila | Ávila |
| Burgos | Burgos | ||
| León | León | ||
| Palencia | Palencia | ||
| Salamanca | Salamanca | ||
| Segovia | Segovia | ||
| Soria | Soria | ||
| Valladolid | Valladolid | ||
| Zamora | Zamora | ||
| Katalánsko Kat. Comunitat Aut?noma de Catalunya Šp. Comunidad Autónoma de Catalu?a |
Barcelona | Barcelona | Barcelona |
| Ka. Girona Šp. Gerona |
Ka. Girona Sp. Gerona |
||
| Ka. Lleida Šp. Lérida |
Ka. Lleida Šp. Lérida |
||
| Tarragona | Tarragona | ||
| La Rioja Comunidad Autónoma de La Rioja |
Logro?o | La Rioja | Logro?o |
| Madrid Comunidad de Madrid |
Madrid | Madrid | Madrid |
| Murcie Comunidad Autónoma de la Región de Murcia |
Murcia | Murcie Murcia |
Murcia |
| Navarra Šp. Comunidad Foral de Navarra Ba. Nafarroa Foru Komunitatea |
Pamplona Ba. Iru?a |
Navarra Ba. Nafarroa Šp. Navarra |
Pamplona Ba. Iru?a |
| Valencie Ka. Comunitat Valenciana Šp. Comunidad Valenciana |
Valencie | Šp. Alicante Ka. Alacant |
Šp. Alicante Ka. Alacant |
| Šp. Castellón Ka. Castelló |
Šp. Castellón de la Plana Ka. Castelló de la Plana |
||
| Šp. Valencia Ka. Val?ncia |
Šp. Valencia Ka. Val?ncia |
Údaje o jednotlivých společenství
| Autonomní společentsví nebo autonomní město | Rozloha km? | Počet obyvatel [1] | Hustota zalidnění (obyv./km?) | HDP na hlavu [2] | % průměrného HDP na hlavu celého Španělska |
|---|---|---|---|---|---|
 Andalusie |
87 268 km? | 8 039 399 | 089,95 obyv./km? | 17 251 € | 77,9% |
 Aragonie |
47 719 km? | 1 269 027 | 026,18 obyv./km? | 23 786 € | 107,4% |
 Asturie |
10 604 km? | 1 076 635 | 101,53 obyv./km? | 19 868 € | 89,7% |
 Baleárské ostrovy |
04 992 km? | 0 983 131 | 195,55 obyv./km? | 24 456 € | 110,41% |
 Baskicko |
07 234 km? | 2 124 846 | 293,73 obyv./km? | 28 346 € | 127,9% |
 Extremadura |
41 634 km? | 1 083 879 | 026,03 obyv./km? | 15 054 € | 68,0% |
 Galicie |
29 574 km? | 2 762 198 | 093,78 obyv./km? | 18 335 € | 82,8% |
 Kantábrie |
05 321 km? | 0 562 309 | 105,60 obyv./km? | 21 897 € | 98,8% |
 Kanárské ostrovy |
07 447 km? | 1 968 280 | 264,30 obyv./km? | 19 924 € | 89,9% |
 Kastilie a León |
94 223 km? | 2 510 849 | 026,57 obyv./km? | 21 244 € | 95,9% |
 Kastilie-La Mancha |
79 463 km? | 1 894 667 | 023,84 obyv./km? | 17 339 € | 78,3% |
 Katalánsko |
32 114 km? | 7 197 174 | 223,90 obyv./km? | 26 124 € | 117,9% |
 La Rioja |
05 045 km? | 0 301 084 | 059,67 obyv./km? | 23 495 € | 106,1% |
 Madrid |
08 028 km? | 6 008 398 | 740,60 obyv./km? | 28 850 € | 130,2% |
 Murcie |
11 313 km? | 1 335 792 | 118,07 obyv./km? | 18 400 € | 83,1% |
 Navarra |
10 391 km? | 0 600 027 | 060,22 obyv./km? | 27 861 € | 125,8% |
 Valencie |
23 255 km? | 4 692 449 | 201,78 obyv./km? | 20 239 € | 91,4% |
 Ceuta |
20 km? | 75 816 | 4 101 obyv./km? | 20 171 € | 91,1% |
 Melilla |
13 km? | 66 871 | 4 990 obyv./km? | 19 929 € | 90,0% |
 Španělsko |
505.988 | 44 108 530 | 87,17 obyv./km? | 22 152 € | 100% |
- ? Údaje pro rok 2007 Instituto Nacional de Estadística
- ? Údaje pro rok 2006 Instituto Nacional de Estadística
Související články
- Seznam španělských autonomních společenství podle rozlohy
- Seznam španělských autonomních společenství podle zalidnění
- Seznam kódů ISO 3166 španělských autonomních společenství a provincií
Albánie • Andorra • Arménie? • Ázerbájdžán? • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie? • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán? • Kypr? • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko? • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko? • Ukrajina • Vatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB)
Území se sporným postavením: Kosovo • Podněstří • Severní Kypr