Arménská genocida
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 11. srpna 2008
- Zobrazeno: 2452×
Příbuzná témata
Arménská genocida
Arménská genocida je souhrnné označení pro vyvražďování přibližně 1,2 milionu Arménů Turky během let 1915 a 1918.
Předehra
Berlínskou smlouvou z roku 1878 se stala Arménie součástí evropských zájmů a záminkou pro humanitární intervenci. Turecký sultán Abdülhamid II. se z obavy ze ztráty vlivu nad tímto územím rozhodl pohrozit evropským mocnostem a Arménům tím, že jich v letech 1895 a 1896 cca. 200 000 nechal vyvraždit (tzv. „arménské řeže“).[zdroj?] Tím v podstatě začala série genocid. Arménská odbojová hnutí začala sílit, ale nenávist Osmanských Turků rovněž. V roce 1909 se odehrál další masakr v Kilíkii. Zabito bylo 30 000 Arménů. Iniciátorem byla turecká strana Jednota a pokrok.
Genocida
V 2. listopadu 1914 se Turecko zapojilo do první světové války (na straně centrálních mocností). Krátce na to v lednu 1915 se turecká III. armáda střetla s ruskými vojsky na arménském území a byla u Sarikamiše zničena. Arméni byli neoprávněně obviněni z toho, že byli příčinou turecké porážky. Strana Jednota a Pokrok začala připravovat genocidu, jakou Arménie nepamatovala. Z bývalých kriminálníků byly vytvořeny vojenské oddíly, tzv. čete. Tato komanda od května 1915 deportovala Armény z východních provincií směrem ke koncentračnímu táboru v Aleppu. Většina z nich tento transport, při drastických podmínkách, které panovaly (hlad, žízeň, nemoci), nepřežila. Ti, kteří měli větší předpoklady k přežití (mladí muži), byli odvedeni opodál a popraveni. Významní lidé byli popraveni ještě před vydáním příkazu k deportaci. Ti, kteří přežili přesun do Allepa, byli v další etapě posláni přes Syrskou poušť do táboru Dajr az-Zór v Mezopotámii a pokud i to přežili, vyhnali je do pouště, kde neměli nejmenší šanci, nebo je zaživa upálili.
Pouze malé části se podařilo vyhlazování uniknout. Byli to hlavně obyvatelé provincie Van a ti, kteří uprchli během transportu do Istanbulu. Své útočiště našli v Egyptě, Sýrii nebo na Kypru. Zachráněných bylo asi 600 000 lidí, ovšem odhady obětí na životech se pohybují kolem 1 500 000.