Arménie
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 11. srpna 2008
- Zobrazeno: 2288×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Arménie
| Arménská republika ????????? ??????????????? (Hajastani Hanrapetuťjun) |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Mer Hajrenik | |||
| Motto: ??? ???, ??? ???????? (Jeden národ, jedna kultura) |
|||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Jerevan | ||
| Rozloha: | 29 743 km? (138. na světě) z toho 4,7 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Aragac (4090 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +4 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 3 215 800 (133. na světě, 2006) | ||
| Hustota zalidnění: | 100,5 ob. / km? (88. na světě) | ||
| Jazyk: | arménština (úřední), ruština, kurdština | ||
| Národnostní složení: | Arméni, Rusové, Kurdové | ||
| Náboženství: | Arménská apoštolská církev 93%, Arménská katolická církev 1 %, islám 4 %, pravoslaví 1 %, ostatní 1 % | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | republika | ||
| Vznik: | 21. září 1991 (rozpad SSSR) | ||
| Prezident: | Robert Kočarjan | ||
| Předseda vlády: | Serž Sargisjan | ||
| Měna: | arménský dram (AMD) | ||
| HDP/obyv. (PPP): | 1 888 USD (109. na světě, 2004) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 051 ARM AM | ||
| MPZ: | ARM | ||
| Telefonní předvolba: | +374 | ||
| Národní TLD: | .am | ||
Arménie (oficiálním názvem Arménská republika, arménsky ????????? ???????????????, Hajastani Hanrapetuťjun) je stát ležící v Zakavkavkazsku v jihozápadní Asii bez přístupu k moři. Na severu hraničí s Gruzií (164 km), na východě s Ázerbájdžánem a Náhorním Karabachem (566 km), na jihu s Íránem (35 km) a na západě s ázerbájdžánskou enklávou Nachičevan (221 km) a Tureckem (268 km).
Obsah |
Dějiny
- Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Arménie.
Arménská vysočina patří k dávným centrům lidské civilizace. Byla trvale osídlená od paleolitu. V nejstarších písemných památkách z dob Chetitů je zmínka o národu Chajasa v 2. tisíciletí před našim letopočtem. V tomto období ovládli území Arménie Asyřané. Město Jerevan bylo nejstarším písemně doloženým městem na území SSSR. Spojením arménských kmenů v 9. století před n. l. vznikla říše Urartu v oblasti Vanského jezera. V tomto období byla založena mnohá opevněná města, rozvíjely se řemesla a pěstování vína. V 6. století před n. l. Urartská říše zanikla po vpádu médských vojsk. V Malé Arménii a na Araratské rovině vzniklo Arménské království a začal se formovat arménský národ.
Ve 4. století si Arménii rozdělili Římané a Peršané. Od 7. do 9. století ji ovládali Arabové. Arménský stát se obnovil v 9. století. Arméni vynikali jako obchodníci, zakládali kolonie po celé Přední Asii, ale i v Kyjevě a Novgorodě. Od 11. století ovládali zemi Seldžukovci, od 13. století Mongolové. V 17. století byla Arménie rozdělena mezi Turecko (připadla mu západní Arménie) a Persii (východní Arménie). Národní identitu jim v tomto období pomohla udržet jejich kultura, která žila převážně v zahraničí. Až začátkem 19. století připadla část východní Arménie spolu s východní Gruzií carskému Rusku. Ruská vojska a arménští dobrovolníci roku 1827 ovládli celou východní Arménii. Armény žijících v Tureckem spravované západní Arménii postihl těžký osud. V letech 1890 – 1922 byli systematicky vyvražďování. Při této genocidě přišlo o život zhruba 1,5 miliónu, dalších 100 tisíc uteklo před pronásledováním do Ruska a jiných zemí. Rozvíjela se fakticky už jen východní Arménie. Po První světové válce se Arménie dostala na nějakou dobu pod správu států Dohody. V roce 1920 začalo komunisty podporované povstání, které vyhnalo zahraniční vojska ze země a naopak na svoje území přivolalo Rudou armádu. 29. listopadu 1920 byla vyhlášena sovětská vláda a o dva roky později Arménie vstoupila do Zakavkazské federace a stala se členem SSSR. Arménii v roce 1988 postihlo silné zemětřesení o síle 7,2 stupně Richterovy stupnice, v důsledku kterého zahynulo nejméně 50 000 lidí. Sovětská moc tajila následky zemětřesení. Toho samého roku začala Arménie boj se sousedním Ázerbájdžánem o oblast Náhorní Karabach, který se ještě vyostřil po rozpadu SSSR. Od roku 1994 dodržují obě země oficiálně příměří. Turecko na protest proti obsazení Náhorního Karabachu uzavřelo arménské hranice. V roce 1991 získala Arménie nezávislost na Sovětském svazu a stala součástí SNS. V roce 1999 byl při zasedání parlamentu zavražděný premiér Arménie, což následně vedlo k částečné ekonomické i společenské krizi v zemi.
Spor o Náhorní Karabach
- Podrobnější informace naleznete v článku Náhorní Karabach.
V roce 1920 nesouhlasil sovětský Ázerbájdžán s připojením Náhorního Karabachu, který byl z velké většiny osídlen Armény, k sovětské Arménii, a tak byl spolu s Nachičevanem roku 1923 připojen k Ázerbájdžánu. Během sovětské éry Arménie bezúspěšně usilovala o připojení Karabachu ke svému území.
Roku 1987 se zformovalo arménské hnutí o připojení k Arménii. V říjnu t.r. pak Ázerbájdžán zakázal výuku arménských dějin na karabašských školách. Snahy Moskvy o urovnání konfliktu byly rovněž neúspěšné, a tak byl Náhorní Karabach v lednu 1988 podřízen přímo ústřední vládě SSSR. S tímto postupem nesouhlasila ani jedna strana. 28. listopadu 1989 byl vrácen pod správu Ázerbájdžánu, ale Arménie ho 1. prosince anektovala. V letech 1991–1994 probíhala o karabašské území mezi oběma zeměmi válka. Dočasným východiskem se stalo příměří z 16. května 1994, které zůstává v platnosti do současnosti. Výsledkem je Karabach z 92,5 % ovládaný arménsko–karabašskými silami, které mají pod kontrolou také dalších 5 celých okresů (a 2 částečně) mimo vlastní Karabach. Celkově tak karabašští Arméni kontrolují 13,4 % rozlohy Ázerbájdžánu. Vojenské zásahy byly doprovázeny exodem azerských a arménských menšin z území sousedního státu. Z Ázerbájdžánu odešlo 413 000 Arménů, zatímco Arménii v důsledku konfliktu opustilo 724 000 Ázerbájdžánců[1].
Ekonomika
- Hlavní článek: Ekonomika Arménie
Začlenění Arménie k SSSR mělo výrazný vliv na rozvoj průmyslu. Ze země se pomalu stal rozvinutý průmyslo-zemědělský stát. Arménie vyvážela stroje, textil a spotřební výrobky. Po rozpadu SSSR v roce 1991 země zrušila zemědělská družstva a o zemědělskou výrobu se starají drobní farmáři. Průmysl prošel začátkem 90. let obdobím stagnace, ale nová vláda začala s liberalizací ekonomiky. Ta od roku 1995 zaznamenává růst.
Politika
- Hlavní článek: Politický systém Arménie
Arménie je parlamentní republika. Jednokomorový parlament (Národní shromáždění) má 190 křesel a je volen na 3 roky. Součásný prezident Robert Kočarjan je nestraník a vládne s podporou parlamentní koalice.
Náboženství
- Hlavní článek: Náboženství Arménie
Arménské království jako první státní útvar na světě přijalo roku 301 n.l. křesťanství coby státní náboženství. K arménské apoštolské církvi se hlásí 93% obyvatelstva.
Administrativní dělení
- Hlavní článek: Administrativní dělení Arménie
Arménie se dělí na 10 provincií (marzer, sg. marz) a hlavní město:
- Aragac'otn (?????????? ????, Aragac'otni marz)
- Ararat (??????? ????, Ararati marz)
- Armavir (???????? ????, Armaviri marz)
- Gegharkhunikh (???????????? ????, Gegharkhunikhi marz)
- Kotajkh (??????? ????, Kotajkhi marz)
- Lorri (????? ????, Lorru marz)
- Širak (?????? ????, Širaki marz)
- Sjunikh (???????? ????, Sjunikhi marz)
- Tavuš (??????? ????, Tavuši marz)
- Vajoch Dzor (????? ???? ????, Vajoch Dzori marz)
- Jerevan (?????, Jervan)
Geografie
- Hlavní článek: Geografie Arménie
Do Arménie zasahuje horské pásmo Malého Kavkazu a vysokohorské pohoří Ararat, kde se také nachází nejvyšší hora Arménie (Aragac, 4090 m. n. m.).
Kvůli suchému létu zde převládají polopouštní a stepní vegetace; řídké lesy pokrývají pouze sedminu území. Kvůli hornaté krajině je vytváření zemědělských oblastí obtížné.
V roce 1988 zemi postihlo zemětřesení o síle 7,2 stupně magnitudy, které připravilo o život více než 50 000 lidí především ve městech Spitak, Leninakan (dnes Gjumri) a Kirovakan (dnes Vanadzor).
Obyvatelstvo
- Hlavní článek: Obyvatelstvo Arménie
Ze 3 215 800 obyvatel Arménie (duben 2006) tvoří 97,9 % Arméni; následují jezidští Kurdové (1,3 %) a Rusové (0,5 %). Více jak polovina Arménů (přes 8 milionu) žije v zahraničí.
Přes 94 % obyvatelstva se řadí k Arménské apoštolské církvi. Kurdové žijící na západě praktikují zoroastrismus a šamanismus. Většina Ázerbájdžánců vyznávajících islám, utekla během konfliktu do Ázerbájdžánu.