Arabská filosofie
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 11. srpna 2008
- Zobrazeno: 2351×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Arabská filosofie
| Součást seriálu Islám |
| Víra a praktiky |
|
Jedinost Boha |
| Hlavní osobnosti |
|
Mohamed |
| Texty & zákony |
| Větve islámu |
|
Sunnité • Šíité • Súfismus |
| Sociopolitické aspekty |
|
Umění • Architektura |
| Podívejte se také na |
|
Slovníček islámských pojmů |
Arabská filosofie či islámská filosofie, někdy též falsafa je souhrnné označení pro filosofie vytvořené Araby a příslušníky jiných muslimských národů (Peršanů, turkických národů a dalších), kterým arabština sloužila či slouží coby mezinárodní jazyk (obdobně jako latina ve středověké Evropě). Arabská filosofie tvoří charakteristický celek podobně jako filosofie západní, čínská filosofie, či filosofie indická. Je výraznou součástí arabské kultury.
Charakteristika
Hlavní snahou islámské filosofie je zprostředkovat soulad racionálního poznání s učením Koránu. Jejím předchůdcem byl v 9. století tzv. kalám – systematická islámská teologie využívající dialektiku.
Arabská (islámská) filosofie pochopitelně existuje i dnes; největšího rozkvětu však dosáhla ve středověku, kdy výrazně ovlivňovala evropskou scholastiku. Označení falsafa se používá zpravidla právě pro filosofii tohoto období. Zásluhu na jejím vzniku nesou překladatelské snahy zejména syrských křesťanů, kteří tak uvedli do arabského světa především řecký novoplatonismus, aristotelismus a stoicismus. Dále ji ovlivnilo indické myšlení a další východní nauky.
Falsafa dosáhla svého vrcholu v Iráku a Íránu během 9.-11. století, v Andalusii (Španělsko) během 11.-12. století. Jejími centry byl na východě Bagdád a na západě Córdoba a nejvýznačnějšími představiteli Al-Fárábí, Avicenna (Ibn Síná) a Averroes (Ibn Rušd). Tito filosofové byli často mnohostrannými učenci: kromě filosofie a logiky ovlivnili též matematiku, muzikologii či alchymii a velmi často se věnovali lékařství.
Dějinný přehled
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
Hlavním duchovním centrem východu se od roku 330 na více než tisíc let stalo hlavním město Východořímské říše - Konstantinopol. Zde se střetlo řecké filosofické myšlení, římské chápání státu a křesťanská víra, aby se navzájem ovlivňovali a vytvářeli určitou syntézu. Bylo celkem přirozené, že se tu komentovala Aristotelova logika a Platónovy dialogy.
Tyto komentáře se v arabských zemích (mezi které tehdy patřila Sýrie, Persie, Turecko a Egypt) staly východiskem takového rozkvětu věd a filosofie, jaký tehdejší západní svět do té doby neznal. To platí zejména o letech 800-1200. Bez nadsázky lze říci, že arabští učenci zachránili dědictví řecké filosofie, zejména pak Aristotelův filosofický odkaz.
Arabskou filosofii lze tradičně dělit na východní (s centrem v Bagdádu) a západní (s centrem v Córdobě).
Nejstarší bagdádští filosofové byli zároveň lékaři a přírodovědně orientovanými učenci: Alkindus a Al-Fárábí. Oba zřetelně ovlivnil novoplatonismus, zejména učení o emanaci (vyzařování) všech jevů z jednoho ducha.
Až Avicenna ovlivňuje vliv novoplatonismu ve prospěch Aristotela. Avicennovo hlavní dílo Kniha uzdravení je několika svazkovou encyklopedií filosofie a ostatních věd (logiky, fyziky, matematiky a metafyziky).
V 9. století vznikl ve Španělsku Córdobský chalífát. Tento státní útvar se roku 756 oddělil od Bagdádu. Následně docházelo k arabskému osvojováni si Aristotelova učení. Nejvýznamnějším představitelem je Averroes. Mezi nejvýznamnější představitele moderní islámské filosofie patří například pákistánský básník a filosof Muhammad Iqbal.
Poznámky
 |
Související články obsahuje Portál Filosofie |
- Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Arabská filozofia na slovenské Wikipedii.