Apollo 6
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 11. srpna 2008
- Zobrazeno: 1551×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Apollo 6
Znak mise | |||||
---|---|---|---|---|---|
Údaje o misi | |||||
Název mise | Apollo 6 | ||||
Volací znak: | AS-502 | ||||
Členů posádky: | nepilotovaný let | ||||
Start: | 4. dubna 1968 12:00:01 UTC |
||||
Kosmodrom: | Kennedyho vesmírné středisko Mys Canaveral, USA |
||||
Vzletová rampa: | LC 39A | ||||
Přistání: | 4. dubna 1968 25:57:21 UTC 27° 40' s.š. 157° 55' z.d. |
||||
Trvání letu: | 9 h 57 m 20 s | ||||
Hmotnost: | CSM 25 138 kg LM 11 794 kg |
||||
Navigace | |||||
|
Apollo 6 byl nepilotovaný let kosmické lodi USA v rámci programu Apollo ( 4. dubna 1968).
Cíl letu
Rok po tragické smrti kosmonautů na Apollu 1 před jeho startem z rampy 34 na Mysu Canaveral byla vyslána již třetí loď bez kosmonautů na oběžnou dráhu Země s cílem otestovat návrat lodi po simulovaném obletu Měsíce do atmosféry Země druhou kosmickou rychlostí.
Vlastní let
Nový typ rakety Saturn 5 (AS-502) odstartoval na Floridě z mysu Canaveral, rampy 39A odpoledne 4. dubna 1968. Raketa nesla velitelskou i pomocnou sekci Apolla výrobního čísla č. 020.
Během vzletu se objevila řada potíží na všech pěti motorech druhého stupně, vyrobených firmou Rocketdyne J-2 (mj.prasklo vodíkové potrubí) a s nedovolenou rezonancí. Místo předčasně vypnutého druhého stupně raketu urychlovaly motory třetího stupně, ale za cenu předčasného vyčerpání pohonných hmot. Nebylo proto dosaženo plánované rychlosti k dosažení simulovaného oběhu Měsíce. Apollo 6 se vrátilo do atmosféry nižší rychlostí. Vlastní kosmická loď, vybavená tentokrát již novým průlezem, snesla bez poškození návrat do atmosféry a přistála na padácích. Po přistání na vodu se převrátila. Klimatizační systém lodi pracoval uspokojivě.
I přes částečný neúspěch tohoto pokusu (třetí bezpilotní let) rozhodlo vedení NASA, že další let již bude pilotovaný. Důvodem byla cena 280 miliónů dolarů, kterou stál každý start rakety Saturnu V.