Apollo 10
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 11. srpna 2008
- Zobrazeno: 1525×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Apollo 10
| Znak mise | |||||
|---|---|---|---|---|---|
 |
|||||
| Údaje o misi | |||||
| Název mise | Apollo 10 | ||||
| Volací znak: | Velitelský modul: Charlie Brown Lunární modul: Snoopy |
||||
| Členů posádky: | 3 | ||||
| Start: | 18. května 1969 16:49:00 UTC |
||||
| Nosná raketa: | Saturn V SA-505 | ||||
| Vzletová rampa: | Kennedy Space Center, Florida LC 39B |
||||
| Přistání: | 26. května 1969 16:52:23 UTC |
||||
| Trvání letu: | 192 h 03 min 23 s | ||||
| Čas na dráze kolem Měsíce: | 61 h 37 min 23,6 s | ||||
| Hmotnost: | CSM: 28 830 kg LM: 13 941 kg |
||||
| Fotografie posádky | |||||
 zleva: Cernan, Stafford a Young |
|||||
| Navigace | |||||
|
|||||
Apollo 10 byl čtvrtý pilotovaný let programu Apollo v roce 1969, poslední přípravný před chystaným přistáním lidí na Měsíci, tedy generálka na jeho orbitě. V katalogu COSPAR byl označen 1969-043A. Byl to v pořadí 30 let pilotované kosmické lodě z naší planety.
Obsah |
Posádka
- Thomas Stafford, velitel
- John Young, pilot velitelského modulu
- Eugene Cernan, pilot lunárního modulu
Start
Apollo 10 s trojčlennou posádkou - velitel Thomas P. Stafford, pilot CM John W. Young a pilot LM Eugene A. Cernan odstartovalo 18. května 1969 v 16.49.00 UT z rampy 39 B na mysu Canaveral v USA. Vzlet nosné rakety Saturnu s Apollem na parkovací dráhu na orbitě Země byl bez problémů.
Průběh letu
Z blízkosti Země po jejím 1,5 oběhu let pokračoval k Měsíci, na jehož oběžnou dráhu loď doletěla po třech dnech od startu 21.května 1969. Byla poté manévrem označeným LOI-1 navedena na oběžnou dráhu ve výši cca 111 km nad povrchem Měsíce. O další den později Stafford s Cernanem přestoupili do LM a od mateřské lodi se odpojili. Loď i modul se začaly hlásit novými volacími znaky Charlie Brown a Snoopy. LM - lunární modul s pomocí svých motorů sestoupil na nižší oběžnou dráhu ve výši 14,5 km nad povrchem. Po dosažení tohoto cíle astronauté vyzkoušeli radiolokační zařízení a snímkovali přistávací oblast. Po oddělení přistávacího stupně došlo k rotaci LM, posádka ji však dokázala zvládnout. Poté se LM vrátil k Apollu a Young zajistil připojení. Zatímco LM (kosmonauti si poté stěžovali na jeho nadměrnou hlučnost) je později odeslán do vesmíru na heliocentrickou dráhu, celá trojice zůstává na orbitě Měsíce v Apollu celý den. Druhého dne odstartovali k Zemi po 31 obletech Měsíce. Let k Zemi trval přes 54 hodin.
Závěr letu
Navečer 26. května 1969 zbytek kosmické lodi, tj.velitelská sekce zbavená servisního modulu dopadla na padácích do Tichého oceánu 6 km od čekající letadlové lodi USS Princeton. Let trval 192 hodin.
Odkazy
Literatura
- CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. [s.l.] : Práce, 1982.
- LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.