Apartheid
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 11. srpna 2008
- Zobrazeno: 10528×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Apartheid
Apartheid je výraz označující zejména rasistickou politiku takzvaného odděleného soužití obyvatel různých ras. Výraz pochází z holandštiny a znamená oddělení či odloučení. První doložené užití tohoto slova pochází z projevu Jana Smutse z roku 1917.
Obsah |
Apartheid v Jihoafrické republice
V Jihoafrické republice byl apartheid oficiální státní politikou v letech 1948 až 1990, i když již dříve byla tato politika uplatňována. Projevoval se oddělením dopravních prostředků pro bělošské a takzvané barevné obyvatele. Černošské obyvatelstvo nemělo přístup do restaurací, kin, parků, pláží, škol, nemocnic a jiných zařízení a veřejně přístupných míst určených bělochům.
Nemocnice a školy určené původnímu obyvatelstvu byly podstatně méně vybaveny než ty, které směli využívat běloši.
Na přibližně 13% území Jihoafrické unie (pozdější JAR) byly zřízeny takzvané bantustany - černošské rezervace s určitou mírou samosprávy. Bantustany jihoafrická vláda zřizovala jako „nezávislé“ (ovšem mezinárodně nikým neuznané) státy s vlastním „občanstvím“, aby jejich obyvatelstvo mohla zbavit jihoafrické státní příslušnosti a učinit z nich bezprávné dělníky, dojíždějící za prací do zbytku JAR. Jihoafrické vojsko však tuto „suverenitu“ stejně příliš nerespektovalo a zasahovalo kdykoliv se v rámci bantustanu jevily známky odporu vůči ústřední vládě.
21. března 1960, se shromáždilo 20 000 černošských demonstrantů v Sharpeville aby vyjádřili nesouhlas s novým zákonem nařizujícím černochům, aby u sebe nosili tzv. Dompas, identifikační průkazy s otisky prstů, údaji o zaměstnavateli, povolenky ke vstupu do určitých oblastí aj. 69 stávkujících bylo zastřeleno, 180 zraněno.
V reakci na tuto událost byl zakázán Africký národní kongres a Panafrický kongres. Zároveň však v roce 1962 Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci 1761 odsuzující jihoafrickou politiku apartheidu a vyzývající členské země OSN k přerušení obchodních a vojenských styků s JAR.
Rostoucí mezinárodní tlak přiměl JAR politiku apartheidu v 80. letech zmírňovat. Frederik Willem de Klerk, jihoafrický prezident od roku 1989, ihned po nástupu do úřadu apartheid odsoudil, nechal z vězení propustit Nelsona Mandelu, uvězněného roku 1964 na doživotí a umožnil obnovení politické činnosti ANK. Ale ani tímto aktem si president DeKlerk příliš obliby nevysloužil, jak je ostatně vidět zde. Kvůli politické nestabilitě a násilným srážkám na počátku 90. let ovšem zemřelo více osob než v předchozích 42 letech. Nástupem N. Mandely do prezidentského úřadu v roce 1994 byl jihoafrický apartheid definitivně odstraněn. 15. dubna 2003 prezident Thabo Mbeki přislíbil rozdělit 660 milionů randů jako odškodnění 22 000 občanům, kteří byli vězněni, mučeni či ztratili z důvodu apartheidu své příbuzné.
Důsledky pádu apartheidu
Pád apartheidu zapříčinil výrazné změny ve společnosti. JAR má nyní velmi vysokou míru zločinnosti, jednu z nejvyšších na světě. Od roku 1994, tedy od pádu apartheidu jsou denně brutálně vražděni příslušníci bílé menšiny bez ohledu na věk, a to zejména v oblastech Mpumalanga, Gauteng a Limpopo. Seznam datovaný ke konci roku 2000 uvádí téměř 2000 zavražděných bělochů. V důsledku toho dochází k odlivu bílého obyvatelstva do anglofonních zemí jako je Austrálie, Velká Británie a Irsko. Od roku 1994 opustilo Jihoafrickou republiku odhadem na dva miliony bělochů.[1] Ekonomika JAR na to v současnosti doplácí, protože jí chybí kvalifikovaná pracovní síla.
Pozitivní diskriminace
Další z příčin, proč bílí z JAR odcházejí, je systém pozitivní diskriminace, tj. zvýhodnění černého obyvatelstva. Toto vedlo k paradoxní situaci, kdy byla čínská menšina v JAR klasifikována jako "bílá", nyní je rozhodnutím soudu klasifikována jako "černá", čímž získala přístup k řadě výhod.[2] Pozitivní diskriminace má být prevencí dominance bělochů v privátním sektoru.
Přesto jihoafričtí běloši vydělávají i více než 14 let po skončení politiky apartheidu o 450 procent více než jejich černí kolegové. Na druhou stranu se zvýšila chudoba bělošské menšiny, což je důsledkem znevýhodňování a politiky pozitivní diskriminace.[3][4]
Běloši jsou diskriminováni také ve vzdělání.[5]
Reference
- ? http://aktualne.centrum.cz/zahranici/afrika/clanek.phtml?id=601710
- ? http://zahranicni.ihned.cz/c1-25634210-soud-v-jizni-africe-uredne-prohlasil-cinany-za-cernochy
- ? http://www.youtube.com/watch?v=pFj0HdW2iDs
- ? http://www.youtube.com/watch?v=xISFxedkhl8&feature=related
- ? http://card.wordpress.com/2007/01/09/racism-against-white-students-in-south-africas-universities/