Anup
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 11. srpna 2008
- Zobrazeno: 2345×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Anup
| Anup v hieroglyfickém zápisu (včetně determinativu) |
||||||
|
Anup - (někdy též Anúpev, přesněji pravděpodobně Inpu; řecky A?????? - Anúbis, etymologie jména je neznámá a byla nejasná už Egypťanům, egyptolog Kurt Heinrich Sethe mu pravděpodobně chybně přisuzoval význam „pes“), staroegyptský bůh zemřelých, pohřebišť a mumifikace zobrazovaný v podobě šakala nebo muže s šakalí hlavou. Patří k nejstarodávnějším egyptským bohům, současně jeho uctívání trvalo až do konce starověku. V Egyptě byl spojován s významově nebo ikonograficky blízkými bohy (Sokar), s některými nakonec splynul, resp. je víceméně vstřebal (Vepuaet, Chentiimentiu), přičemž jejich jména se stala Anupovými epitety.
Nejdříve v období Střední říše, kdy v pohřebním rituálu nabyl na významu kult Usira a zastínil tak ostatní podsvětní bohy, byl Anup zapojen do okruhu usirovských mýtů, nejpozději v Nové říši začal být spojován nejen s mumifikací, ale i s obřadem otevírání úst, který byl jednou ze záruk posmrtného života. Pro souvislost s Usirem se Anupův kult v době helénismu nakonec objevuje spolu s kulty Serapida a Isidy (egyptské Esety) i v antickém světě, přežíval ještě v době křesťanství.
Hlavním střediskem Anupova kultu byl 17. hornoegyptský kraj označovaný jako „(Kraj) Anupův“ a jeho hlavní město Sako, řecky ?????????? - Kynopolis (v překladu „Město psa“) ležící pravděpodobně v oblasti dnešního el-Késu ve středním Egyptě. Pro jeho velký význam v pohřebním kultu byl ovšem uctíván v řadě jiných míst, a to nejen na královských nekropolích.
Mytologie
Poznámka: Následující text je určen k úpravě:
Vítal zesnulé v záhrobí a doprovázel je k Usirovi. Při soudu mrtvých vážil srdce zesnulých s tzv. perem pravdy (obsahovalo všechny hříchy, které zesnulý za svého života spáchal). Kromě Anubise a Usira byl u soudu ještě bůh Thovt. Anubis byl díky těmto funkcím nazýván pánem východu. Byl bezpochyby mistrem všech mumifikačních rituálů a technik. Byl bohem balzamování. Kněží, kteří vedli mumifikaci, si nasazovali jeho masku, aby se tak bohu přiblížili. Anubis byl rovněž bohem naděje, protože mohl vrátit život mrtvým, byl strůjcem znovuzrození člověka.
Anubis se údajně narodil z nemanželského vztahu mezi Usirem a jeho sestrou Nebthet a byl kojen a vychován bohyní Esetou. Jako její věrný druh ji později ochraňoval, když pátrala po kouscích těla svého zavražděného manžela Usira, kterého zavraždil jeho bratr Sutech. S pomocí této bohyně objevil mumifikaci, díky které složil dohromady tělo Usira.
Teologie a kult
Ikonografie
Anup byl znázorňován v podobě psa nebo (mnohem častěji) šakala ležícího na břiše, často na podstavci v podobě svatyně či ploché schrány. Jeho barva je vždy černá v kombinaci se zlatým lemováním. Může mít také podobu muže se psí (šakalí) hlavou, jen výjimečně je zobrazován čistě antropomorfně. V římské době, kdy byl zdůrazňován jeho aspekt ochránce Esety, může být zachycen ve zbroji (např. římského legionáře). Nejpozději od počátku Staré říše byl spojován s posvátným předmětem - imiutem.
Také v antickém prostředí, v němž je to jinak zcela neobvyklé, si Anup zachovává zobrazení v podobě muže se zvířecí hlavou (zde ovšem spíše psa než šakala). Protože je spojován s Hermem (v tomto pojetí je nazýván jako '??µ??????? - Hermanúbis), resp. s Hermem Psychopompem, je jeho atributem hůl se dvěma ovinutými hady. Kosmickému aspektu, který je mu nově přičítán, odpovídají slunce a srpek měsíce vsazené mezi ušima.
