Antonín Bečvář
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 1780×
Příbuzná témata
Antonín Bečvář
RNDr. Antonín Bečvář (10. června 1901 Stará Boleslav – 10. prosince 1965 Brandýs nad Labem) byl český astronom a klimatolog. Dlouhou dobu působil na Slovensku.
Život
Antonín Bečvář se narodil ve Staré Boleslavi, vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal doktorát přírodních věd. Svá studia ukončil disertační prací z oboru meteorologie v roce 1934. Antonín Bečvář měl od dětství velmi podlomené zdraví, a proto na svoji vědeckou dráhu mohl nastoupit až ve více jak 30 letech, kdy se jeho zdravotní stav stabilizoval. V roce 1937 přijal místo státního klimatologa ve Vysokých Tatrách. Na Slovensku působil od roku 1937 jako klimatolog Státních lázní na Štrbském Plese. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 musela být Československá astrofyzikální observatoř ve Staré Ďale (dnešní Hurbanovo) na Slovensku zrušena. Tehdy Bečvář velmi úspěšně zapůsobil na slovenskou vládu a prosadil, aby výkonný reflektor o průměru 600 mm byl převezen na nové místo na Skalnaté Pleso, kde v letech 1941 1943 inicioval výstavbu nové observatoře na Skalnatém plese a byl jeho prvním ředitelem (1943–1950). Ta se stala jedinou vysokohorskou observatoří v tehdejším Československu a je jednou z nejvýše položených hvězdáren v Evropě. Hvězdárna na Skalnatém Plese se za dobu své existence stala uznávaným vědeckým ústavem a pod jejími kopulemi se vystřídalo mnoho věhlasných astronomů. Založil tu tradici výzkumu Slunce a meziplanetární hmoty. Už od vzniku Přírodovědecké fakulty Slovenské univerzity v Bratislavě přednášel astronomii. Roku 1944 se stal přednostou nově zřízeného astronomického ústavu PFSU a vedl ho až do roku 1952, když se stal ústav součástí Katedry astronomie, geofyziky a meteorologie, kterou vedl prof. Mikuláš Konček. V roce 1951 byl padesátiletý světově uznávaný vědec z observatoře na Skalnatém Plese propuštěn. Vrátil se zpět do Brandýsa nad Labem, opravil si hvězdárničku a započal práci na dalších hvězdných atlasech. Po celou dobu svého pobytu v Tatrách se zabýval fotografováním a studiem mraků. Jeho usilovná a systematická práce vyústila v roce 1953 ve vydání neobyčejného díla - Atlasu horských mraků. Bečvář byl člověk se širokým spektrem zájmů. Kromě astronomie se věnoval meteorologii, rád fotografoval, hrál velmi dobře na klavír a housle a v neposlední řadě byl náruživým turistou a oddaným obdivovatelem hor. V roce 1948 vydal barevnou publikaci Vysoké Tatry. Napsal i literární novelu Jediné léto, která vyšla ve válečném roce 1940. 10. ledna 1965 Dr. Antonín Bečvář v Brandýse nad Labem zemřel. Tehdy prof. Zdeněk Kopal, světově uznávaný astronom českého původu, v nekrologu pro magazín Nature napsal : „Smrtí Dr. Antonína Bečváře ztratili českoslovenští astronomové jednoho ze svých nejvýznamnějších kolegů a svět nejdůležitějšího přispěvatele astronomické kartografii všech dob.“
100. výročí narození K uvedenému výročí připravila v roce 2001 Historická sekce České astronomické společnosti několik akcí připomínající tuto významnou osobu české astronomie. V rámci projektu jste mohli být přítomni vernisáží třech výstav (Stará Lesná - SR, Brandýs n.L., Národní technické muzeum), přednášky v prostorách Štefánikovi hvězdárny v Praze, semináře ve Staré Lesné (SR), odhalení dvou pamětních desek (Skalnaté Pleso - SR, Brandýs n.L.) a oslav v reprezentačních prostorách Zámku Brandýs n.L. Pro historii nejdůležitějším počinem však bylo vydání monografie „Antonín Bečvář - astronom který miloval mraky“, která snad natrvalo zůstane v našich knihovnách.
Štěpán Ivan Kovář - Antonín Bečvář - astronom, který miloval mraky Exkluzivně vypravená kniha předkládá život jednoho z nejvýznamnějších českých astronomů 20. století, který se světově proslavil svými hvězdnými atlasy, jenž dalece přesáhly jak hranice našeho kontinentu, tak i dalece dobu, kdy je vytvořil. Antonín Bečvář v letech 1941 - 1943 realizoval stavbu observatoria na Skalnatém Plese ve Vysokých Tatrách, které se záhy stalo uznávaným vědeckým ústavem. Přesto byl světově proslulý vědec A. Bečvář v roce 1951 propuštěn, vrátil se zpět do Brandýsa nad Labem, kde stranou oficiálního vědeckého světa dokončil své velkolepé dílo hvězdných atlasů.
Předloženým sborníkem tak splácíme velký dluh, který pociťujeme všichni, kdož jsme sami prožili větší část svých životů v pohnutém XX. století, vůči osobnosti, která se vskutku výjimečně zasloužila o dobré jméno naší astronomie doma i v cizině. Píše Jiří Grygar v úvodu monografie.
Předmluva RNDr. Jiří Grygar, CSc. Nakladatelství Nakladatelství PhDr. Milana Nováka, Brandýs nad Labem Rozměry 325 x 235 mm Počet stran 70 Počet obrázků cca 50 + exklusivní barevná příloha Papír Křída Vazba Pevná vazba v plátně
Práce
A. Bečvář vykonal dlouhodobé systematické pozorování sluneční fotosféry, komet a meteoritů. Objevil komety 1942 IV a 1947 III, vedl pozorování meteorického roje Ursid. Je autorem mnoha prací z meteorické astronomie a hydrologie, filmů o vývoji oblaků, obrázkových publikací Vysoké Tatry (1948) a Atlas horských mraků (1953), tím je také Bečvář je považován za průkopníka československé meteorologické fotografie. Nejvýznamnějším dílem jsou čtyři velké astronomické atlasy vycházející z originální koncepce: Atlas Coeli Skalnaté pleso (1948) s katalogem (1951), Atlas Eclipticalis (1958), Atlas Borealis (1962) a Atlas Australis (1964). Byla to nejmodernější díla svého druhu a vyšla i v zahraničí. Stala se základní pomůckou hvězdárnách na celém světě a používají se dodnes. Mezinárodní astronomická unie na jeho památku nazvala jeden z kráterů na odvrácené straně měsíce Bečvář (1970).