Annona cherimola
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 11. srpna 2008
- Zobrazeno: 1701×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Annona cherimola
 Annona cherimola |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 čerimoja
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Annona cherimola Mill., 1768 |
Annona cherimola Mill. (česky čerimoja) z čeledi láhevníkovité (Annonaceae) je opadavý menší strom poskytující, velmi lahodné ovoce.
Obsah |
Původ a rozšíření
Annona cherimola pochází ze severní části Jižní Ameriky z And. Roste v horách tropů a subtropů.
Využití
Čerimoja poskytuje ovoce, které je považováno za nejlahodnější na světě. Konzumuje se měkká, sladká, pěnovitě-vatovitá dužnina bílé, nebo narůžovělé barvy. Z dužniny se též vyrábí, džusy, zmrzlina, džemy a jiné pochutiny.
Botanický popis
Malý opadavý strom dosahující výšky 5-7 m. Má šedavé plstnaté větvičky. Opadavé listy jsou eliptické až elipticky kopinaté, až 20 cm dlouhé, na rubu sametově plstnaté.2) Jednopohlavné květy. Souplodí je kulovité až vejcovité, 7-12 cm dlouhé s hrbolatým zeleně zbarveným povrchem a bělavou dužninou.2)
Souplodí
Co se týče souplodí, pojídá se vatovitá dužnina. Toto „nejlahodnější ovoce na světě“ obsahuje asi 1,8 % bílkovin, 0,7 % tuku, 19 % sacharidů, 3,2 % sušiny, 2,1 % minerálních látek, vitamin C a stopy provitaminu A.2)
Ekologické nároky
I když pochází čerimoja z tropů je zvyklá na chladnější podnebí, protože roste v horách. Průměrná teplota by měla dosahovat 20-30 °C. Snáší lehké mrazy do -5 °C.
Rozmnožování
Rozmnožuje se generativně semeny, nebo vegetativně roubováním či vzdušním hřížením. Semenáče plodí ve 4.-5. roce. Ke šťepování se používají rouby z plodících rostlin.
Choroby a škůdci
- hniloba souplodí a semenáčků - způsobuje plíseň Phytophthora palmivora
- antraknóza (hniloba souplodí) - způsobuje Glomerella cingulata
- bílá hniloba kořenů - způsobuje Rosellina necatrix
- na čerimoje též škodí moucha Anostrepha ludens1)
Literatura
- Pospíšil. 1990. Ovocnictví. Mendelova Zemědělská Univerzita. Brno.
- Valíček, P. et al. 2002. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Academia. Praha. ISBN 80-200-0939-6 EAN 9788020009395
