Anna Rakouská
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 11. srpna 2008
- Zobrazeno: 2379×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Anna Rakouská
Anna Rakouská (22. září 1601, Madrid - 20. ledna 1666, Paříž), rozená španělská infantka, byla od roku 1615 francouzskou královnou a mezi lety 1643 až 1651 francouzskou regentkou.
Původ
Narodila se jako nejstarší dcera z manželství španělského krále Filipa III. ze španělské větve Habsburků s Markétou Habsburskou.
Život
V roce 1615 se provdala za francouzského krále Ludvíka XIII. Sňatek byl důsledkem prošpanělské politiky tehdejší regentky Marie Medicejské. Ludvíkova sestra Alžběta Francouzská se provdala za Annina bratra, budoucího krále Filipa IV. Ten se stal později otcem Marie Teresy Habsburské, další francouzské královny a manželky Ludvíka XIV. Až 23 let po svém sňatku dala Francii dauphina, což již nikdo nepředpokládal. Z manželství se narodili dva synové - Ludvík XIV. a Filip I. Orléanský. Po manželově smrti v r. 1643 se Anna stala regentkou a vládla za nezletilého Ludvíka. Na její vládu měla dohlížet Rada ustanovená závětí Ludvíka XIII. Anna Rakouská však byla hrdá Španělka, kterou netečné zacházení jejího manžela dávno zbavilo jakékoliv něhy. Francouzi o ní říkali „královna je tak dobrá“. Byla však navzdory svému mírnému vzezření „tučné Švýcarky“ náchylná k návalům vzteku, kdy se její hlas měnil v ostrou a pronikavou fistuli. Dostavila se s královským dítětem do Parlamentu a požadovala, aby závěť byla zrušena a její regentství prohlášeno za bezpodmínečné. Příležitost projevit svou moc, Ludvíkem XIII. pokořený parlament okamžitě využil.
Vyhlásil, že restrikce uvalené na regentku porušují principy a jednotu monarchie. Anna získala právo jmenovat vlastní Radu a parlamentní hodnostáři byli přesvědčeni, že této moci využije k rozehnání pozůstalých po kardinálu Riecheliuem. Všechny překvapila, neboť si za svého prvního ministra zvolila Richelieuova chráněnce Giulia Mazariniho, řečeného Mazarin. Dopisy mezi Annou Rakouskou a Mazarinem nasvědčují, že mezi nimi byl velmi něžný vztah, který byl možná i posvěcen tajným sňatkem. Velmi záhy se však královna bez Mazarina nedokázala obejít a požadovala, aby byl vždy na blízku. Anna Rakouská se dočkala absolutismu svého syna Ludvíka XIV. Královna s nejkrásnějšíma rukama zemřela v bolestech v neútulném Louvru tak, jak tomu bylo tehdy obvyklé, tedy za přítomnosti celého dvora.
Francouzská královna | ||
---|---|---|
Předchůdkyně: Marie Medicejská |
1615 - 1643 | Nástupkyně: Marie Tereza Habsburská |