Anna Jagellonská
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 11. srpna 2008
- Zobrazeno: 6051×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Anna Jagellonská
| Anna Jagellonská | ||
|---|---|---|
| Česká, německá, uherská a chorvatská královna | ||
 |
||
| Dobový portrét Anny Jagellonské | ||
| Narození | 23. července 1503 | |
| Budín | ||
| Úmrtí | 27. ledna 1547 | |
| Praha | ||
| Pochována | Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha | |
| Přechůdce | Marie Habsburská | |
| Následník | Marie Španělská | |
| Panovník | Ferdinand I. Habsburský | |
| Potomci | Maxmilián II. Habsburský Karel II. Štýrský |
|
| Rod | Jagellonci | |
| Otec | Vladislav Jagellonský | |
| Matka | Anna de Foix a Candale | |
Anna Jagellonská (23. července 1503, Budín (Budapešť) – 27. ledna 1547, Praha) byla uherská, česká a římská královna, manželka Ferdinanda I., se kterým měla patnáct dětí.
Obsah |
Jagellonsko-Habsburské námluvy
Dne 23. července 1503 porodila královna Anna z Foix svému choti Vladislavovi Jagellonskému jeho prvního toužebně očekávaného potomka, dceru Annu.
To pomohlo uvolnit v té době již velmi napjaté vztahy mezi budínským královským dvorem a římským králem Maximiliánem I., který Vladislavovi okamžitě nabídl sňatek Anny s některým ze svých vnuků (Ferdinanda Habsburského si Anna později skutečně vzala).
Návrh na dynastické spojení našel u krále Vladislava příznivý ohlas. Po jeho vážném onemocnění se však zdálo, že tento krok sotva půjde prosadit mírovou cestou, neboť tzv. uherská „národní“ strana, nechtěla připustit, aby se někdy stal panovníkem v Uhrách cizinec. Přesto Maxmilián požádal již v polovině roku 1504 o princezninu ruku. Vladislav začal navzdory odporu uherské šlechty vyjednávat s Habsburky, s podporou královny Anny.
Sestra Ludvíka Jagellonského
Dne 1. července 1506 se narodilo druhé dítě Vladislava Jagellonského a Anny z Foix, syn Ludvík. Král Vladislav měl konečně mužského dědice. Ludvík samozřejmě mohl zemřít, a tak se i jeho starší sestra Anna stala nástrojem mocenské politiky. Přestože byl chlapec velmi slabý, udržel se při životě. Jedinému synovi Vladislava Jagellonského byla zaslíbena vnučka římskoněmeckého krále Maxmiliána, Marie Habsburská.
Roku 1507 byli Ludvík i Anna uznáni dědici českého království pod podmínkou, že se naučí česky.
Sňatky Ludvíka s Marií a Ferdinanda s Annou a vzájemná nástupnická práva byla dohodnuta roku 1515 ve Vídni císařem Maxmiliánem I. Habsburským, Vladislavem Jagellonským a Zikmundem I. Starým. Sňatek Ferdinanda a Anny proběhl v rakouském Linci 26. května 1521.
Královna Anna
Annin bratr Ludvík zemřel v bitvě u Moháče roku 1526 a Ferdinand nárokoval český a uherský trůn coby manžel nejblížší Ludvíkovy příbuzné. Tyto nároky byly bez výhrad uznané jen ve vedlejších českých zemích - Moravě, Slezsku a Lužici. České stavy odmítaly uznat nároky Ferdinanda a Anny a trvaly na svobodné volbě. Ferdinandova pozice byla ale z uchazečů o český trůn nejsilnější a českým králem byl zvolem 23. října 1526.
V Uhersku, jehož většinu zabral vítěz od Moháče Sulejman I., část šlechty podporovala Ferdinanda a část sedmihradského vévodu Jana Zápolského.
Královna Anna by zastánkyní humanismu a proslula i skromností při výběru šatů a vlastní zručností při vyšívání. Zasloužila se o jisté získání sympatií pro Habsburky v českých zemích nebo opravu svatovítského chrámu po velkém požáru roku 1541. Ferdinand dal na její počest postavit Letohrádek královny Anny.
Anna zemřela 27. ledna 1547 po porodu svého patnáctého dítěte, dcery Johany. Ferdinand ji přežil o sedmnáct let. Anna Jagellonská je pohřbená vedle Ferdinanda I. a syna Maxmiliána II. ve svatovítském chrámu na Pražském hradě. Její vnuk Rudolf II. dal později na mramorovém mauzoleu zhotovit podoby Ferdinanda a Anny v životní velikosti.
Genealogie
| Kazimír IV. Jagellonský nar. 1346/1347 zm. 14.2.1393 |
Alžběta Habsburská nar. 1436 zm. 30. srpna 1505 |
Gaston II. de Foix-Candale zm. 1500 |
Kateřina z Foix nar. po 1460 zm. před 1494 |
||||||||||||
| Vladislav Jagellonský nar. 1. března 1456 zm. 13. března 1516 |
Anna z Foix nar. kolem 1484 zm. 26. červenec 1506 |
||||||||||||||
| Anna Jagellonská nar. 23. července 1503 zm. 27. ledna 1547 |
Potomci
Svému manželovi Ferdinandovi I. prodila 15 dětí, z nichž se dospělosti dožilo devět dcer a tři synové.
- Alžběta (1526-1545), polská královna
- ? 1543 král Zikmund II. August
- Maxmilian II. (1527-1576), císař Svaté říše římské a král uherský, český, …
- Anna (1528-1590), bavorská vévodkyně
- ? 1546 vévoda Albrecht V.
- ? 1557 Filipína Welserová, dcera kupce Františka Antona Welsera
- ? 1582 princezna Anna Kateřina Gonzaga, dcera vévody Viléma III.
- Marie (1531-1581), vévodkyně z Jülichu, Klev, Bergu
- ? 1546 vévoda Vilém Bohatý
- Magdalena (1532-1590), zakladatelka (1563) a představená ústavu šlechtičen v tyrolském Hallu
- Kateřina (1533-1572), vévodkyně z Mantuy-Montferratu a pozdější polská královna
- Eleonora (1534-1594), vévodkyně z Mantuy-Montferratu
- ? 1549 vévoda František III.
- Markéta (1536-1566), od roku 1563 jeptiška v Hallu
- Jan (1538-1539), rakouský arcivévoda
- Barbora (1539-1572), vévodkyně z Ferrary
- ? 1565 vévoda Alfons II.
- Karel II. (1540-1590), štýrský arcivévoda
- ? 1571 princezna Marie Anna Bavorská, dcera vévody Albrechta V.
- Uršula (1541-1543), rakouská arcivévodkyně
- Helena (1543-1574), jeptiška v Hallu
- Johana (1547-1578), toskánská velkovévodkyně
- ? 1565 velkovévoda František I. de´Medici
Literatura
- MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526). Praha, 1992.
| Česká královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdkyně: Marie Habsburská |
1526 - 1547 | Nástupkyně: Marie Španělská |
| Chorvatská a slavonská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdkyně: Marie Habsburská |
1526 - 1547 | Nástupkyně: Marie Španělská |
| Uherská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdkyně: Marie Habsburská |
1526 - 1547 | Nástupkyně: Marie Španělská |
| Německá královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdkyně: Isabela Portugalská |
1531 - 1547 | Nástupkyně: Marie Španělská |