Anna Honzáková
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 11. srpna 2008
- Zobrazeno: 2267×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Anna Honzáková
Anna Honzáková (16. listopadu 1875 v Kopidlně – 13. října 1940 v Praze) byla česká lékařka; první promovaná doktorka medicíny na české lékařské fakultě v Praze (1902); první odborná lékařka se soukromou praxí; publicistka a pracovnice v ženském hnutí.
Obsah |
Mládí a studie
Anna Honzáková se narodila v rodině MUDr. Jana Honzáka, městského a zámeckého ([1] lékaře, váženého občana a významného osvětového pracovníka v Kopidlně na Jičínsku. Měla 3 sourozence[2], otec měl v úmyslu poslat Annu studovat medicínu do ciziny, protože v Rakousku-Uhersku dívky nemohly řádně studovat, ale jeho náhlé úmrtí úmysl překazilo.
Anna potom začala studovat v Praze na nově otevřeném (1890) prvním soukromém dívčím gymnáziu ve střední Evropě „Minerva“[3] a absolvovala jej s vyznamenáním v červenci 1895. Její přihláška na českou lékařskou fakultu UK v Praze byla zamítnuta a tak začala navštěvovat přednášky na pražské německé univerzitě, ale bez možnosti složit zkoušky. V roce 1897 mohla přejít na českou fakultu, ale opět jen na hospitační studium (bez statutu řádné posluchačky); v roce 1900 bylo novým zákonem dívkám umožněno skládat zkoušky za celou dosavadní dobu studia. Zásluhu o to měla jistě Anna Honzáková svými výsledky i několika osobními intervencemi ve Vídni u sekčního šéfa dr. Viléma rytíře Hartla. Studentka Honzáková-po pěti letech navštěvování přednášek-všechny tři rigorózní zkoušky (6 dílčích) složila s výborným prospěchem[4] a 17. března 1902 v aule Karolina promovala na lékařku – MUDr. Její píli a vědomosti oceňoval i známý profesor Josef Thomayer, jenž si Anny Honzákové velmi považoval.
Praxe
Sedmadvacetiletá lékařka nastoupila jako elévka u profesora Karla Maydla na chirurgické klinice; po Maydlově předčasné smrti musela rezignovat na svoji vědeckou kariéru a tak si po třech letech praxe a marných žádostí o lékařské místo ve státní službě otevřela ( r.1905) soukromou gynekologickou ordinaci v Praze v ulici Na Moráni. Díky svým odborným znalostem a schopnostem i laskavému přístupu k lidem měla rozsáhlou klientelu ve všech vrstvách tehdejší společnosti, včetně mnoha známých čs. umělkyň. Potvrdila také svůj vztah ke gymnáziu Minerva a stala se tam školní lékařkou.
Nejen lékařka
Honzáková si uvědomovala potřebu podporovat emancipační hnutí a tím změny ve společnosti, které by ženám daly více množností uplatnění - byla aktivní v mnoha pokrokových spolcích; angažovala se ve Výboru pro volební právo žen; v roce 1930 se stala spoluzakladatelkou a předsedkyní Sdružení československých lékařek; byla zakládající členkou Ženské národní rady a založila Fond na podporu chudým a nemocným ženám (získala si přezdívku „Matka matek“).
- V roce 1903 vydala knihu: Jak chrániti dítě nákazy tuberkulosní;
- Sepsala životní příběh české lékařky[5] v knize: Dr. Med. Anna Bayerová 1853 -1924, první česká lékařka ve Švýcarech (nákladem Ženské Nár. Rady, Praha 1937).
Připomínání
- V Praze 1- Nové město, v ulici Na Moráni (z jižní části Karlova náměstí k Vltavě) je na domě čp. 7 pamětní deska MUDr. Anny Honzákové. Zde také u ní po dobu svých studií bydlela její neteř z Tábora Milada Pavlíková, a moudrá Honzáková jí byla oporou v nesnadném studiu.
- Mnohé o lékařce Honzákové říkají slova poslankyně Louisy Landové-Štychové, která prosazovala v parlamentu legalizaci potratů a kdy dr. Honzáková byla zásadně proti. Přes názorové neshody o ní L. Landová s obdivem napsala: „Jakým štěstím je mít odpůrce vysoké mravní kvality, který pečlivě podává své argumenty a svými protidůvody pomáhá hledat, tříbit, ujasňovat.“
- MUDr. Anna Honzáková je také v Ottově slovníku naučném autorkou následující definice „ženské otázky“: „Emancipace má svou psychologii. Ženská otázka se vyvíjí už v několikáté generaci, ale … každá inteligentní žena prodělává tu genezi v sobě znova více méně intenzivně … Ženská otázka je snad nejtěžší problém sociální, neboť hnutí ženské nemá jen příčiny hospodářské a sociálně politické, ale hlavní pružinou jeho je vnitřní hluboký a bolestný kon-flikt, jenž někdy jako zkrvavená rýha vine se celým životem ženy jednotlivce, a vzniká tím, že vše, co její duší prochází, její chtění, ideály, její úsilí o řešení ostatních problémů – těch, jimž nikdo neuniká – ostře naráží o tvrdou skálu neporozumění.“ [Ottův slov.naučný 1908: s 806)
Citace a reference
- ? osobní lékař hraběte Ervína Šlika (1852-1906)
- ? bratr Bedřich (1870-1933) MUDr., působil jako asistent prof.K.Maydla, od 1906 byl v Hradci Králové jako primář chirurgie a ředitel nemocnice, zasloužil se o rozvoj lékařské péče a vybudování nové nemocnice (spolu se starostou Fr.Ulrichem); - sestra Albína (1877-1973) PhDr., profesorka a ředitelka dívčího gymnázia Minerva v Praze, jedna z předních pracovnic českého ženského hnutí, přítelkyně dcer T.G.Masaryka; - starší sestra (Marie ?) provdaná za táborského lékaře a vlastence MUDr. Josefa Pavlíka, matka první české ing.architektky Milady Pavlíkové-Petříkové (1890-1985) a známé operní pěvkyně Libuše Paserové-Pavlíkové (1900-1984)
- ? Spolek pro ženské studium r. 1890-po přijetí potřebného zákona parlamentem-založil školu s názvem Minerva, první ústav toho druhu ve střední Evropě. Začal ve dvou místnostech u kostela sv. Vojtěcha ve Pštrossově ulici s 51 žákyněmi. Zásluhu o vznik měla především Eliška Krásnohorská
- ? tak vynikajícím, že získala právo na promoci Sub auspiciis imperatoris (pod záštitou císaře) a prsten od panovníka.
- ? dvě české dívky- po studiích ve Švýcarsku na univerzitě-získaly doktorát; v roce 1880 v Curychu jako první Češka Bohuslava Kecková, v Bernu roku 1881 Anna Bayerová
Reference
- Martina Chadimová: Anna Honzáková, první čs.lékařka (Jihočs.univerzita)
- Alena Wagnerová: České ženy (2003)
- Jana Turčínková: Galerie ženských osobností, (Čs.rozhlas Brno)
- Univerzita Karlova
- zdravcentrum o A.H. + foto
- doktorky v sukních-lidovkycz