Andalusie
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 11. srpna 2008
- Zobrazeno: 3169×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Andalusie
| Comunidad Autónoma de Andalucía |
|
|---|---|
 Znak Andalusie  Vlajka Andalusie (bez znaku)  Vlajka Andalusie (se znakem) |
|
| Hymna:La bandera blanca y verde | |
|
|
|
|
Hlavní a největší město
|
|
| Rozloha - Pořadí mezi společenstvími - % rozlohy Španělska |
87 268 km2 2. 17,2 % |
| Obyvatelstvo - Pořadí mezi společenstvími - % obyvatel Španělska - Hustota zalidnění |
8 059 461 1. 17,83 % 92,4 obyv./km2 |
| Úřední jazyk(y) | španělština |
| ISO 3166-2 | ES-AN |
| Počet provincií | 8 |
| Autonomní statut od: | 11. ledna 1982 |
| Parlamentní zastoupení - kongres - senát |
61 křesel 41 křesel |
| Počet křesel reg. parlamentu | 109 |
| Předseda vlády | Manuel Chaves (PSOE) |
Andalusie (španělsky Andalucía), oficiálně Andaluské autonomní společenství, je nejlidnatější a druhé největší autonomní společenství a historické území na jihu Španělska při pobřeží Středozemního moře a Atlantského oceánu. Metropolí regionu je Sevilla.
Obsah |
Geografie
Andalusie hraničí na severu s Extremadurou a Kastilií-La Manchou, na východě s Murcií, na jihu se Středozemním mořem a Gibraltarem, na jihozápadě s Atlantským oceánem, a na západě s Portugalskem.
Na sever Andalusie zasahuje pohoří Sierra Morena, na východě Sierra de Segura na jihu pak pohoří Cordillera Penibética se Sierrou Nevadou. Podél řeky Guadalquivir se rozkládá nížina.
Původ jména
Název Andalusie pochází z arabského „Al Andalus“, což bylo označení části Pyrenejského poloostrova pod arabskou nadvládou. Tento termín byl odvozen od Vandalů, kteří oblast osídlili na přelomu 4. a 5. století. Podle nalezišť v této provincii byl pojmenován minerál andalusit.
Kultura
Andalusie je známá pro svoji maurskou architekturu. K nejznámějším stavbám patří paláce Alhambra v Granadě, mešita v Córdobě, a věže Torre del Oro a Giralda v Seville. Poblíž Córdoby se nacházejí ruiny Medina Azahara.
Protože v 16. a 17. století sloužil přístav Sevilla jako vstupní brána do Ameriky, obsahuje americká španělština hodně rysů andaluského dialektu španělštiny.
Historie
Andalusie byla už od nejstarších dob nejúrodnější částí Pyrenejského poloostrova s vyspělým zemědělstvím a městskými středisky. Ve starověku byla oblast osídlena iberskými kmeny, na pobřeží se nacházely obchodní kolonie Féničanů - například Hyspalis (dnešní Sevilla) či Gades (Cádiz), kteří v Andalusii ve zdejších bohatých dolech těžili zlato a stříbro. Roku 206 př. n. l. oblast ovládla Římská říše. Roku 197 př. n. l.. se v jejím rámci stala oblast součástí provincie Hispania Ulterior, po reorganizaci pak roku 14 př. n. l. vznikla v jejím rámci provincie Hispania Baetica, zahrnující většinu moderní Andalusie, jih Extremadury, jihozápad Kastilie-La Mancha, a malou část Portugalska východně od řeky Guadiana.
Na přelomu 4. a 5. století pak oblast obsadili germánští Vandalové, a roku 429 byla začleněna do Vizigótské říše. V 6. století pak jihovýchodní pobřeží Andalusie ovládla Byzantská říše. Roku 711 pak Andalusii ovládli Arabové. Roku 750 se Andalusie stala součástí Córdobského emirátu (později Córdobský chalífát), s významnými centry politického, vědeckého i kulturního života, jakými byly Cordoba, Sevilla, Jaén či Granada. Arabové však obohatili i zdejší zemědělství (zavedli například pěstování rýže a dalších subtropických rostlin). Jednotlivá města se po rozpadu Cordobského chalifátu roku 1031, stala středisky menších států (taifas), přičemž jeden z nich i nadále nesl označení Córdobský emirát. Po porážce muslimů v bitvě u Las Navas de Tolosa roku 1212 se Córdobského emirátu zmocnil emirát Granada, ale už roku 1236 ho ovládla Kastilie, která roku 1246 ovládla i Jaén a roku 1248 také Sevillu. Roku 1462 získala Kastilie Gibraltar a roku 2. ledna 1492 padla i Granada, čímž byla zakončena reconquista. Poté začalo pronásledování a vyhánění muslimského (Maurové, pokud přijali křesťanství Moriskové), ale i židovského obyvatelstva, což vedlo k hospodářskému i kulturnímu úpadku oblasti. K novému rozvoji došlo až v 19. století.
Před správní reformou z roku 1833 se pak Andalusie členila na 4 provincie: Království Córdoba, Království Jaén, Království Granada a Království Sevilla. 30. listopadu 1833 pak došlo ke správní reformě, při níž bylo území Andalusie rozděleno na současných 8 provincií.
Podle federalistické ústavy První španělské republiky měly být na území Andalusie ustaveny spolkové státy Horní Andalusie (španělsky Andalucía Alta) a Dolní Andalusie (španělsky Andalucía Baja), což však kvůli kolapsu republiky nakonec nebylo realizováno.
Po pádu diktátorského režimu generála Francisca Franca a obnovení demokracie ve Španělsku, získala Andalusie koncem 70. let 20. století rozsáhlou autonomii, což bylo 11. ledna 1982 potvrzeno schválením autonomního statutu.
Předsedové vlád Andalusie
- 27. května 1978 - 2. června 1979 Plácido Fernández Viagas PSOE
- 2. června 1979 - 7. května 1984 Rafael Escuredo Rodríguez PSOE
- 7. května 1984 - 27. července 1990 José Rodríguez de la Borbolla y Camoyán PSOE
- od 27. července 1990 Manuel María Cháves González PSOE
Administrativní členění
Andalusie se od roku 1833 člení na 8 provincií: Almería, Cádiz, Córdoba, Granada, Huelva, Jaén, Málaga, Sevilla.