Amazonka
Kategorie: Zeměpis (celkem: 504 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 20. srpna 2005
- Zobrazeno: 7790×
Příbuzná témata
Amazonka
Amazonka
Amazonka, portugalsky Río Amazonas – největší veletok světa, průtok 63 000 – 280 000 m3/s, průměrně asi 170 000 m3/s, do světového oceánu ročně přivádí asi 15 % celkového přítoku z pevniny. Největší povodí světa, 7 050 000 km2, tj. asi 40 % rozlohy Jižní Ameriky. Nejdelší řeka na Zemi, 7 025 km, s pramenným úsekem Apurímac, Ucayali. Pramení na jihu Peru v Peruánských Alpách, vytéká z ledovce Uacra jako Río Santiago, dále Apurímac (na dolním toku též nazýván Río Ene a Río Tambo), soutokem s Urubambou vzniká Ucayali a po jejím soutoku s Maranónem začíná Río Amazonas. Pro úsek Amazonky až po Río Negro se v Brazílii užívá název Río Solimőes. Šířka řečiště po soutoku Maranónu a Ucayali 1,5 km, v Iquitos 1,8 km, na hranicích Peru a Brazílie 2,8 km, na středním toku 5 – 10 km, v Óbidos se zužuje na 1,8 km při hloubce přes 100 m, před ostrovem Marajó má šíři 25 km a v říční deltě 250 – 300 km. Od soutoku s řekou Río Negro překonává po ústí (1 300 km) výškový rozdíl 26 m, tj. sklon 2 cm na 1 km. Průměrná rychlost proudění na dolním toku 0,75 m/s, průměrná hloubka 30 – 50 m, maximální přes 70 m. Celkem 17 přítoků je delších než 1 500 km, Madeira, Río Negro, Tocantins a Xingu patří mezi 15 nejvodnějších řek světa. Hladina kolísá během roku o 7,5 m v peruánském městě Iquitos, o 7 – 13 m v Manausu a o 6 – 8 m na dolním toku. V době povodní se Amazonka rozlévá do široké údolní nivy (várzea), vytváří rozsáhlá jezera podél toku (igapó), na občasně zaplavovaných plochách (campos) ukládá úrodné náplavy. Pravé přítoky mají maximální průtoky v létě na jižní polokouli, levé v létě na severní polokouli. Řeky v povodí Amazonky se rozlišují podle barvy. Tzv. řeky s černou vodou (água preta), např. Río Negro, se vyskytují na půdách s vysokým obsahem kyseliny křemičité, která rozpouští složky humusu. Tzv. řeky s bílou vodou (água branca) jsou zakalené žlutými jílovitými zvětralinami, bohatými na živiny, které toky odnášejí z And a ukládají je podél břehů (Río Solimőes, Purus, Juruá a Madeira). Tzv. čisté řeky, např. Tapajós a Xingu, unášejí velmi málo plavenin chudých na živiny, mají žlutozelené až olivově zelené zabarvení a oproti řekám s bílou vodou jsou velmi průhledné. Přílivový příboj (pororoca) dosahuje v ústí výšky 4 – 5 m a je zřetelný ještě v Óbidos, 800 km od ústí. V povodí Amazonky je asi 50 000 km vodních cest. Pro námořní lodě (do 5 000 t) je splavná do Manausu, pro lodě s ponorem do 4 m až do Nauty (Peru) na soutoku Maranónu s Ucayali (4 300 km). První splul Amazonku 1541 – 42 Francisco de Orellana z území Ekvádoru přes Río Coca, Río Napo a hlavní tok až po ústí.
rado nezak | 15. prosince 2005
