Alimentární nemoci a infekce
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 27. května 2008
- Zobrazeno: 8990×
Příbuzná témata
Alimentární nemoci a infekce
Alimentární nemoci a infekce
Onemocnění způsobují mikroorganismy (bakterie, viry), maso nemocných zvířat nebo se infekce přenáší parazity. Zdrojem nákazy může být člověk (nemocný, bacilonosič), ale i vnější prostředí. Poživatinami přenášené nakažlivé nemoci se nazývají alimentární infekce a nemoci
Nákaza poživatiny může být přímá nebo druhotná.
Přímá (primární) nákaza – pochází-li potravina z nemocného zvířete (např. tuberkulóza, slintavka, tulerémie (zaječí nemoc), brucelóza (vlnitá horečka).
Druhotná (sekundární) nákaza – do nezávadné potraviny se při styku s vnějším prostředím dostanou choroboplodné zárodky, to je při skladování, zpracování, přepravě, prodeji.
K těmto infekcím patří salmonelóza, paratyf, břišní tyf, úplavice, infekční zánět jater, botulismus. Mnoho virových a bakteriálních onemocnění se může přenášet potravinami při nedodržení hygienických podmínek a špatné veterinární kontrole.
Prevence před nakažení těmito infekcemi spočívá hlavně v zachování hygieny, používání nezávadných potravin a vody a správném nakládání s odpady a fekáliemi.
Několik zásad správné prevence:
1. Očkování se využívá pouze proti břišnímu tyfu a hepatitidě A a B
2. Výběr nezávadných potravin, upřednostňovat potraviny tepelně opracované (mléko,…), potraviny konzumované za syrova důkladně omývat
3. Důkladné tepelné opracování potravin (min. 70°C všude)
4. Konzumace pokrmů co nejdříve po uvaření
5. Rozumné uchovávání potravin (Hotová jídla uchovávat buď opři více než 60°C, nebo pod 10°C.)
6. Důkladné ohřívání potravin opět min 70°C v celém jídle
7. Zabránit znečištění tepelně upravených potravin syrovými (maso, vejce,…)
8. Mytí rukou
9. Čistota kuchyňského zařízení
10. Ochrana potravin před hmyzem, hlodavci a jinými zvířaty
11. Používat výhradně pitnou vodu
Salmonelóza
Jedná se o průjmové onemocnění, způsobené bakterii Salmonella. Dalšími bakterie rodu Salmonella jsou Salmonella typhi (způsobuje břišní tyfus) a Salmonella paratyphi.
Do těla se dostává již infikovanými potravinami, jakou jsou například syrová vejce, majonézy, syrové nebo nedostečně upravené kuřecí maso. Ale přenašečem může být také člověk.
Inkubační doba této nemoci je 12–24 hodin. Jejími projevy jsou průjem, zvracení, teploty.
Kampylobakterióza
Jejím původcem je bakterie Campylobacter jejuni (obr. č. 9). Campylobacter se vyskytuje u domácích i divoce žijících zvířat. Nejvýznamnějším zdrojem nákazy pro člověka je drůbež – kuřata, krůty, neboť více než polovina poražené drůbeže je nakažena touto bakterií. Nakažené může být ale i maso a mléko jiných užitkových zvířat – krávy apod. Zdrojem může být i člověk, který vylučuje bakterii.
Onemocnění se podobá salmonelóze, projevuje se horečkou, nevolností, zvracením, bolestmi břicha a průjmy. Průjem trvá několik dní. Nemoc trvá 4-7 dní.
Nemoci způsobené bakterii E. coli
Jedná se o nemoc, kdy se ve střevním traktu množí tyto bakterie a produkují enterotoxiny. Příčina nakažení touto bakterii může být konzumací hotových jídel, které byly již delší dobu ponechány při pokojové teplotě.
Inkubační doba je 6 – 36 hodin. Příznaky této nemoci jsou zvracení, průjem, nechutenství a zvýšená teplota.
Botulismus
Původcem je Clostridium botulinum, anaerobní sporulující grampozitivní tyčinka, která se vyskytuje ve střevním traktu zvířat, především vepřů a lidí. Stolicí se dostává
do půdy. Za nepřítomnosti kyslíku a v nižším pH produkuje neurotoxin. Botulotoxin je termolabilní bílkovina, která je ničena několikaminutovým varem. Spory jsou mnohem odolnější, jsou ničeny při 120°C a po expozici 30 minut.
Závažnost této intoxikace je charakterizována postižením nervového systému, kdy botulotoxin způsobuje vznik obrn periferních nervů. Mezi příznaky patří mlhavé a dvojité vidění, ptóza, suchost v ústech, polykací obtíže. Postupuje-li nemoc descendentně, objevuje se obrna měkkého patra, zácpa následkem zástavy střevní peristaltiky a retence moči. Život ohrožuje možné ochrnutí dýchacích svalů. Pokud pacient onemocnění přežije, obrny periferních nervů zcela vymizí a dojde k úplnému uzdravení.
Přenos se uskutečňuje alimentárně, požitím nasolených či jinak konzervovaných potravin (klobásy, masové a zeleninové konzervy), obsahujících Clostridium botulinum, zkonzumovaných bez povaření, za studena. Spory klostridií jsou na špatně omyté zelenině či ovoci nebo špatně vypraných střevech.
Symptomy se objevují za 12 - 36 hodin, někdy až za několik dní po požití potravy kontaminované botulotoxinem. Celkově lze říci, že čím kratší je inkubační doba, tím závažnější klinický průběh a tím vyšší úmrtnost. Onemocnění není přenosné z člověka
na člověka.
Stafylokoková enterotoxoza
Jedná se o nejčastější otravu z potravy v České republice. Onemocnění
je vyvoláno termostabilním enterotoxinem, produkovaným některými kmeny Staphylococcus aureus. Jde o tzv. exotoxin, který je v rovnoměrné koncentraci přítomen v již nakažené potravině, kde se měl možnost původce nemoci pomnožit. To je důvodem, že do prvních příznaků otravy uplyne pouze několik hodin. Stafylokoky jsou grampozitivní nesporulující koky, velmi odolné na zevní prostředí, produkující řadu enzymů a toxinů.
Typický je náhlý začátek s neurózou, křečemi v břiše, zvracením a průjmy. Tělesná teplota nebývá zvýšená, může dojít i k poklesu tlaku a kolapsům. Onemocnění má dramatický průběh, avšak příznaky většinou během jednoho dne odezní.
Onemocnění se přenáší alimentárně, požitím potraviny, která byla kontaminována stafylokoky a po určitou dobu uchována za podmínek umožňující množení mikrobů
a produkci toxinů. Častým zdrojem původu této nemoci bývají smetanové omáčky, uzeniny, bramborový salát s majonézou, cukrářské výrobky apod. Namnožení mikrobů napomáhá teplé prostředí a vysoký obsah bílkovin.
Infekční hepatitida
Hepatitida (hepatitis) je virové onemocnění způsobující zánět jater, kterým trpí přibližně 2,5% české populace. Někdy je označována jako žloutenka, což je patologický stav, který se klinicky projevuje zežloutnutím kůže, očního bělma, sliznic i ostatních tkání. To je způsobeno zvýšenou koncentrací žlutého žlučového barviva bilirubinu v krevní plasmě.
Infekční hepatitida je starý název pro hepatitidu typu A. Jedná se o infekční zánět jater působený virem typu A z čeledi Picornaviridae. Je charakterizovaný únavou, malátností, nechutenstvím, poruchami jaterní funkce a někdy žloutenkou. Zdrojem nákazy je vždy nemocný člověk. Přenos je nejčastěji kontaminovanými potravinami a vodou. Vyskytuje se hlavně u dětí. Preventivně je důležité dodržovat hygienu, osvědčuje se gamaglobulin. Onemocnění zanechává dlouhodobou specifickou imunitu.
Yersinióza
Yersinióza je alimentární onemocnění způsobené patogenními kmeny Yersinia enterocolitica. Při alimentární infekcí Y. enterocolitica pronikají bakterie z tenkého střeva do buněk okolní tkáně a může docházet ke tvorbě nekróz a vředů.
Onemocnění probíhá jako akutní horečnatá enterokolitida po 3-7 denní inkubační době. Na začátku bývají vysoké horečky (až 40° C) výrazné bolesti břicha, průjmová stolice s příměsí hlenu a krve. Příznaky onemocnění se zmírňují po 2-3 dnech, léčba přibližně 2/3 postižených probíhá déle než týden. U osob se závažným základním onemocněním (cirhóza, diabetes, imunodeficitní jedinci) může dojít k dalším komplikacím. Projevy onemocnění se mění podle věku. U dětí je onemocnění spojeno s horečkami, bolestmi břicha a průjmy. U dospělých převažují infekce trávicího traktu a průjmy. Přibližně 75 % pacientů trpících yersiniózou jsou děti ve věku 5 až 15 let. U 0,5-24% nahlášených případů je nezbytná hospitalizace, u 0-0,5% má onemocnění končí úmrtím. Počet hlášených případů onemocnění yersiniózou v ČR není příliš vysoký.