Afghánistán
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 09. srpna 2008
- Zobrazeno: 2087×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Afghánistán
| Islámský stát Afghánistán ? ????????? ?????? ???? (De'Afghánistán islámí daulat) ???? ?????? ????????? (Doulate eslámíje Afghánestán) |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Sououd-e-Melli | |||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Kábul | ||
| Rozloha: | 647 500 km? (40. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Nošak (7485 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +4:30 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 29 863 000 (38. na světě, odhad 2005) | ||
| Hustota zalidnění: | 43 ob. / km? (125. na světě) | ||
| Jazyk: | paštó, afghánská perština (darí) | ||
| Náboženství: | islám 99 %, ostatní 1 % | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | islámská republika | ||
| Vznik: | 19. srpna 1919 (nezávislost na Velké Británii) | ||
| prezident: | Hamíd Karzáí | ||
| viceprezidenti: | Ahmad Zia Masúd a Karim Chalílí | ||
| Měna: | afghání (AFN) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 004 AFG AF | ||
| MPZ: | AFG | ||
| Telefonní předvolba: | 93 | ||
| Národní TLD: | .af | ||
Afghánistán (Islámský stát Afghánistán; paštunsky: De'Afghánistán islámí daulat ? ????????? ?????? ????, darijsky: Doulate eslámíje Afghánestán ???? ?????? ??????????) leží ve středu Asie. Země nemá přístup k moři. Na severu hraničí s Uzbekistánem (137 km) a Tádžikistánem (1206 km), na severovýchodě s Čínou (76 km), na východě s Pákistánem (tzv. Durandova linie, 2430 km), na západě s Íránem (936 km) a na severozápadě s Turkmenistánem (744 km).
Obsah |
Historie
Historie do roku 1978
Ve 3. století se zde rozkládala říše Kušánů, v 6. století říše Hefthalitů. Od 7. století bylo území postupně připojováno k arabské říši. Koncem 14. století se stalo součástí říše Velkých Mughalů.
Moderní afghánský stát vznikl v roce 1746, poté získali kontrolu nad Afghánistánem Britové a podrželi si ji až do roku 1919. Po krátké britsko-afghánské válce získala země za emíra Amanulláha plnou suverenitu.
Historičtí vládci Afghánistánu patřili ke kmenu Abdalí, jejichž jméno bylo změněno na Durrání po nástupu Ahmada Šáha.
Od roku 1900 bylo sesazeno jedenáct vládců nedemokratickým způsobem. Poslední období stability v Afghánistánu bylo mezi lety 1933 a 1973, kdy v zemi vládl král Záhir Šáh. V roce 1973 ale Záhirův švagr Muhammad Dáúd Chán zahájil nekrvavý puč. Dáúd a celá jeho rodina byli zavražděni v roce 1978, kdy afghánská komunistická strana uspořádala převrat a převzala vládu v zemi.
Vláda komunistů a sovětská okupace
- Podrobnější informace naleznete v článku Sovětská válka v Afghánistánu.
V srpnu 1979 zahájila americká vláda financování protivládních mudžáhidů s cílem donutit sovětskou vládu k intervenci. 24. prosince 1979 SSSR intervenoval. O dva dny později byl za pomoci sovětských zvláštních jednotek zavražděn prezident Hafizulláh Amín a místo něj dosazen Babrak Karmal, bývalý velvyslanec v Československu. Tím začala Sovětská válka v Afghánistánu, tvající 10 let (1979-1989).
Sovětské armádě se nikdy nepodařilo dobýt celý Afghánistán. Sověti v zemi postupovali s neuvěřitelnou brutalitou: mnoho vesnic bylo vyvražděno pro pouhé podezření ze spolupráce mudžáhidy.[zdroj?] Během bojů bylo zabito asi 1,4 miliónů lidí, převážně civilistů, a cca 4 milióny uprchly, převážně do Pákistánu. Nejkrvavější období války bylo prvních 18 měsíců po nástupu Gorbačova, který tuto válku nechtěl a nařídil proto generalitě, že válku musí do roka vyhrát. Kvůli vzrůstajícímu mezinárodnímu tlaku a ztrátě asi 15 000 vojáků, zabitých mudžáhidy, trénovanými USA, Pákistánem a dalšími zahraničními vládami, se v roce 1989 SSSR stáhl.
Boje mezi skupinami mudžáhidů pokračovaly. Nejvážnější boje se odehrály v roce 1994, kdy bylo zabito 10 000 lidí při boji mezi dvěma frakcemi v Kábulu. Podporován Pákistánem vybudoval Tálibán nábožensko-politickou sílu a v roce 1996 převzal moc v zemi. Tálibán byl schopen ovládat 90 % země, nekontroloval jen území Severní aliance na severovýchodě. Tálibán se snažil o přísnou interpretaci islámského práva šarí’a. Aliance Pákistánu s Tálibánem poskytovala útočiště islámským teroristům.
Operace Trvalá Svoboda
- Podrobnější informace naleznete v článku Operace Trvalá svoboda.
USA a spojenci ve spolupráci s afghánskou opozicí svrhli po teroristických útocích 11. září 2001 Tálibán. Na konci roku 2001 se lídři afghánských opozičních stran sešli v Bonnu, aby se dohodli na novém vládním zřízení v Afghánistánu. V prosinci 2001 byl jmenován Hamíd Karzáí předsedou prozatímní vlády, v roce 2002 tzv. prozatímním (interim) prezidentem a 9. října 2004 vyhrál v řádných prezidentských volbách. Jeho moc v zemi je však diskutabilní – s postupným opětovným získáváním vlivu Tálibánu se dá říci, že Tálibán má v současnosti pod kontrolou menší část země, Karzáí pouze oblast hlavního města[1] a vojenští velitelé zbytek země.[2]
Politika
Administrativní rozdělení
34 provincií (velájat):
|
|
Přírodní podmínky
Afghánistán je hornatá země s rovinami na severu a severozápadě. Velká území země jsou suchá s omezenými zdroji pitné vody. Afghánistán má kontinentální klima s horkými léty a chladnými zimami. V zemi jsou častá zemětřesení.
Ekonomika
Afghánistán je velmi chudá země, vysoce závislá na zemědělství a chovu dobytka. Ekonomika velmi utrpěla politickým a vojenským neklidem a mezi lety 1998 a 2001 se k nim přidala i sucha. Většina obyvatelstva trpí nedostatkem potravy, oblečení, bydlení, lékařské péče a jinými problémy způsobenými vojenskými operacemi a politickou nejistotou. Inflace zůstává vážným problémem. Po válce proti Tálibánu mnoho farmářů začalo pěstovat na export místo na výživu domácího obyvatelstva, např. se vrátilo k pěstování máku na výrobu opia. Afghánistán je zdaleka největším výrobcem heroinu na světě – mezi lety 2004 a 2007 se podíl ze světové produkci v této zemi zvýšil z 87 na 93 procent.[3]
Obyvatelstvo
Obyvatelstvo Afghánistánu se rozděluje do mnoha etnických skupin. Největší skupinou jsou Paštunové, další nejpočetnější jsou Tádžikové, Uzbekové a Hazárové. Mezi další skupiny patří například Ajmakové a Turkmeni. Mezi nejdůležitější jazyky patří paštunština a perština (darijština). Další jsou uzbečtina a turkmenština. V zemi se mluví ještě asi dalšími 30 jazyky. Většina Afghánců jsou muslimové.
Velkým problémem pro obyvatele Afghánistánu z minulých a současných konfliktů jsou nášlapné miny a nevybuchlá munice. Každý jediný den 10 až 20 lidí ztratí končetinu nebo život, nejvíce děti a zemědělci. V hlavním městě Mezinárodní červený půlměsíc spolupracuje s výrobnou umělých končetin a prostatických implantátů.
Co se týče postavení žen ve společnosti, v posledních několika letech v zemi působí místní organizace, které si kladou za cíl je vylepšit. Mezi ně patří například organizace RAWA (revoluční asociace afghánských žen), která bojuje za práva žen, vede vzdělávací lekce pro ženy a provozuje sirotčince. Lepší výsledky podle pozorovatelů vykazuje ale jenom oblast hlavního města země.
V roce 2004 mělo přístup k pitné vodě 24-25 % Afghánců, k sanitaci (sprcha/koupel) pak 12-13 %.
Velká města: Kábul (4 000 000), Kandahár (225 000), Herát (170 000), Mazáre Šaríf (118 000)
Kultura
Mnoho historických památek bylo ve válkách v poslední době zničeno. Dvě slavné sochy Buddhy byly zničeny Tálibánem, protože byly označeny za symbol jiného náboženství.
Afghánci jsou známí jezdci na koních.
Než se k moci dostal Tálibán byl Afghánistán sídlem mnoha hudebníků tradiční i moderní afghánské hudby. Kábul poloviny 20. století byl přirovnáván k Vídni 18. a 19. století.
Vzdělání
V létě 2003 bylo 30 % ze 7 000 afghánských škol vážně poničeno následkem bojů v předchozích letech. Jenom polovina škol měla čistou vodu. Za vlády Tálibánu nebylo vzdělání chlapců dostatečné a dívky se nesměly vzdělávat vůbec.
Až čtyři miliony afghánských dětí se v roce 2003 přihlásilo do školy, což je asi nejvíc v historii země. Vzdělání je teoreticky dostupné pro obě pohlaví, v praxi zejména ve venkovských oblastech může být vzdělání žen a dívek značně podmíněno tamním dodržováním orthodoxního islámského náboženství.
Gramotnost je 28,1 %, z toho muži 43,1% a ženy 12,6% (údaj k roku 2000).[4]
Reference
- ? Nekonečná válka, Eric Margolis, 19. duben 2007
- ? http://www.guardian.co.uk/world/2008/feb/29/afghanistan.terrorism (česky)
- ? http://xman.idnes.cz/afghanistan-cesta-k-heroinu-zacina-chudobou-a-valkami-p04-/xman-novinky.asp?c=A071109_132612_xman-novinky_mao
- ? https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/af.html
Související články
Afghánistán • Arménie? • Ázerbájdžán? • Bahrajn • Bangladéš • Bhútán • Brunej • Čínská lidová republika • Egypt? • Filipíny • Gruzie? • Indie • Indonésie • Irák • Írán • Izrael • Japonsko • Jemen? • Jižní Korea • Jordánsko • Kambodža • Katar • Kazachstán? • Kuvajt • Kypr? • Kyrgyzstán • Laos • Libanon • Malajsie • Maledivy • Mongolsko • Myanmar (Barma) • Nepál • Omán • Pákistán • Rusko? • Saúdská Arábie • Severní Korea • Singapur • Spojené arabské emiráty • Sýrie • Šrí Lanka • Tádžikistán • Thajsko • Turecko? • Turkmenistán • Uzbekistán • Vietnam • Východní Timor4
Teritoria, kolonie a zámořská území: Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Vánoční ostrov (AUS)
Území se sporným postavením: Abcházie? • Jižní Osetie? • Náhorní Karabach? • Palestinská autonomie • Severní Kypr? • Tchaj-wan (Čínská republika) • Tibet • Ujguristán (Východní Turkestán)