1946
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 06. srpna 2008
- Zobrazeno: 4075×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
1946
Seznam historických výročí | Aktuality
= 2. tisíciletí =
? | 19. st. | 20. století | 21. st.
?? | ? | 1942 | 1943 | 1944 | 1945 | 1946 | 1947 | 1948 | 1949 | 1950 | ? | ??
Události
Demografický vývoj v Česku | |
---|---|
1946 | |
Střední stav obyvatel | 9 523 266 |
Narození | 210 454 |
Zemřelí | 134 568 |
Přirozený přírůstek | 75 886 |
Přírůstek stěhováním | N/A |
Celkový přírůstek | N/A |
Československo
- 11. února - 13 amerických vojáků tajně odvezlo tzv. štěchovický archiv z doby nacismu. Po protestech českého ministerstva zahraničí byla část (30 beden) 2. března navrácena.
- 21. února – Obnovena Univerzita Palackého.
- 28. března – Ústavní zákon č. 57/1946 Sb., kterým se schvalují a prohlašují za zákon dekrety presidenta republiky, ratihaboval prozatímní státní zřízení.
- 8. května - přijat neblaze proslulý zákon č. 115/1946 Sb.
- 16. května - zákonem o jednotném odborové hnutí vzniklo Ústředí rady odborů (ÚRO).
- 26. května – Konaly se první poválečné parlamentní volby s tímto výsledkem: KSČ 40,17%, ČSNS 23,36%, Československá strana lidová 20,24%, ČSSD 15,58%. Klement Gottwald se stal předsedou vlády.
- 19. června – Edvard Beneš znovu zvolen prezidentem Československa.
- 1. prosince – Byl zaveden tzv. zimní čas (trval do 23. února 1947).
- Vyhlášeny (národní) přírodní rezervace Děvín, Svatý kopeček u Mikulova.
Svět
- 10. ledna – První Valné shromáždění OSN, Londýn.
- 24. února – Juan Perón zvolen prezidentem Argentiny.
- 4. března – Carl Gustaf Mannereheim odstupuje z úřadu prezidenta Finska.
- 5. března . projev Winstona Churchilla ve Fultonu. Poprvé použit termín železná opona.
- 9. března – Prezidentem Finska se stává Juho Kusti Paasikivi.
- 15. března – Clement Attlee přislíbil nezávislost Indii.
- 1. dubna – 14metrová tsunami dopadla na Hilo (Havaj), 173 mrtvých, tisíce zraněných.
- 17. dubna – Sýrie získala nezávislost.
- 18. dubna
- USA uznaly Titovu vládu v Jugoslávii.
- Rozpuštěna Společnost národů.
- 29. dubna – Poprvé zasedá Tokijský tribunál.
- květen – vznikl Mezinárodní měnový fond
- 25. května – Jordánsko získalo nezávislost.
- 22. července – Irgun provedl bombový útok na Hotel Král David v Jeruzalémě, v němž sídlila bristká civilní i vojenská správa Palestiny, 90 mrtvých.
- 1. října – Ukončen Norimberský proces.
- 11. prosince – Založena UNICEF.
- Začaly vietnamské války.
Vědy a umění
- První ročník Mezinárodního filmového festivalu v Českolovensku pořádaný v Mariánských Lázních, od druhého ročníku se pořádá v Karlových Varech.
- První ročník festivalu Pražské jaro.
- Syndikát českých spisovatelů svolal sjezd.
Nobelova cena
- za literaturu: Hermann Hesse (Německo)
- za medicínu: Hermann Joseph Muller – za objev, že mutace mohou být vyvolány rentgenovými paprsky
- za fyziku: Percy Williams Bridgman – za vynález přístroje pro vytvoření extrémně vysokého tlaku a s ním vytvořené objevy v oboru vysokotlaké fyziky
- za chemii: James Batcheller Sumner – za objev, že enzymy je možné krystalizovat, John Howard Northrop, Wendell Meredith Stanley – za jejich přípravu enzymů a virových proteinů v čisté formě
- za mír: Emily Greene Balch, John R. Mott (USA)
Narození
Česko
- 4. ledna – Eva Hašková, česká grafička a ilustrátorka
- 27. ledna – Eva Romanová, česká krasobruslařka
- 18. února – Ivan Odilo Štampach, český teolog
- 21. dubna – Jiřina Šedinová, česká překladatelka
- 8. srpna – Václav Benda, český politik a protikomunistický disident († 2. června 1999)
- 20. srpna – Vojtěch Cikrle, český římskokatolický teolog
- 26. srpna – Jaromír Kaňok, český kartograf
- 9. září – Jiří Mráz, český jazzový kontrabasista
- 17. října – Jan Kavan, český politik
- 30. října – Milan Horáček, německý politik
- 24. listopadu – Josef Augusta, český hokejista a trenér
- Jan Živný, restaurátor
Svět
- 20. ledna – David Keith Lynch, americký filmový scenárista a režisér
- 28. února – Robin Cook britský exministr zahraničí
- 2. května - David Suchet herec, známý s filmu Hercule Poirot
- 10. května – Donovan Philips Leitch, skotský zpěvák a básník
- 23. května – Clemente Domínguez y Gómez, zakladatel a vůdčí osobnost společnosti Orden de los Carmelitas de la Santa Faz, jeho přívrženci ho považují za papeže Řehoře XVII, katolická církev ho neuznává
- 6. července – George W. Bush, americký prezident
- 19. srpna – Bill Clinton, americký prezident
- 5. září – Freddie Mercury, zpěvák rockové skupiny Queen († 24. listopadu 1991)
- 28. října – Robert Lynn Asprin, americký spisovatel sci-fi a fantasy.
- 18. prosince – Steven Spielberg, americký režisér
- 30. prosince – Patti Smith, americká zpěvačka
- Aleksander Wolszczan, polský astronom
Úmrtí
Česko
- 2. února – Eduard Bass, český spisovatel a novinář (* 1. ledna 1888)
- 27. března – Gabriela Preissová, česká spisovatelka (* 23. března 1862)
- 22. května – popraven Karl Hermann Frank, fašistický politik (* 24. ledna 1898)
- 12. června – Karel Toman, český básník (* 25. února 1877)
- 18. října – Ladislav Šaloun, český sochař (* 1. srpna 1870)
Svět
- 24. března – Carl Schuhmann, německý gymnasta, čtyřnásobný olympijský vítěz 1896 (* 12. května 1869)
- 6. června – Gerhart Hauptmann, německý spisovatel, nositel Nobelovy ceny (* 15. listopadu 1862)
- 13. srpna – Herbert George Wells, anglický spisovatel (* 21. září 1866)
- 14. srpna – Ernest Thompson Seton, americký ilustrátor, přírodovědec a spisovatel. Zakladatel woodcrafterského hnutí a do r. 1915 průkopník skautského hnutí v USA
- 4. září – Leon Rupnik, slovinský generál (* 10. srpna 1880)
- 12. října - Giuseppe Adami, italský libretista a dramatik (* 4. listopadu 1878)
- 15. října – zasebevraždil se Herman Wilhelm Goring, říšský maršál a velitel letectva
- 16. října – popraveni na základě norimberského procesu:
- Alfred Jodl – náčelník Operačního štábu Vrchního velitelství brané moci (OKW, Oberkommando der Wehrmacht)
- Wilhelm Keitl – polní maršál a náčelník štábu vrchního velitelství
- Ernst Kaltenbrunner – polní maršál a šéf bezpečnostní služby
- Hans Frank – guvernér Polska
- Wilhelm Frick – ministr vnitra a říšský protektor v Čechách a na Moravě
- Joachim von Ribbentrop – říšský ministr zahraničních věcí
- Alfred Rosenberg – ministr pro okupování východního území
- Fritz Sauckel, německý nacista (* 27. října 1894)
- Julius Streicher – majitel a vydavatel proti židovského listu
- Arthur Seyss-Inquart – guvernér Rakouska a Nizozemský komisař
- Hendrik Adamson, esperantský spisovatel (* 1891)
Hlavy států
- Československo - prezident Edvard Beneš
- Vatikán - papež Pius XII.
- Francie - prozatímní hlava státu Charles de Gaulle
- Čína - prezident Čankajšek
- Sovětský svaz
- předseda prezídia Nejvyššího sovětu Michail Ivanovič Kalinin
- předseda prezídia Nejvyššího sovětu Nikolaj Michajlovič Švernik
- (de facto) generální tajemník KSSS Josif Vissarionovič Stalin
- USA - prezident Harry Truman