1901
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 06. srpna 2008
- Zobrazeno: 3160×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
1901
Seznam historických výročí | Aktuality
= 2. tisíciletí =
? | 19. st. | 20. století | 21. st.
?? | ? | 1897 | 1898 | 1899 | 1900 | 1901 | 1902 | 1903 | 1904 | 1905 | ? | ??
Události
Leden
- 1. leden – Oficiální vyhlášení Australského svazu. Novým hlavním městem byla určena Canberra;
- 6. leden – Křížová výprava proti líbání, kterou podnikla Womans Christians Temperance Union v New Yorku, vzbudila značné veselí. Předsedkyně tohoto sdružení dr. Anna Hatfieldová zastávala názor, že líbání je barbarské, nezdravé a musí se odstranit. Když už se mu nelze zcela vyhnout, mají se ústa předtím antisepticky omýt.
- 10. leden – V Texasu bylo objeveno první ložisko nafty, jež se stalo základem texaského ropného průmyslu (tzv. spindletopský vrt).
- 18. leden Podle výsledků voleb, jež skončily v Rakousku, získaly německé strany v rakouské říšské radě 199 mandátů, zatímco seskupení slovanských národů 192 mandáty. Nejsilnější ze slovanských seskupení byl polský klub se 63 členy a klub mladočechů s 53 poslanci. Celkem však volby posílily pravicové a radikálně nacionalistické strany, především stranu všeněmců - přívrženců všeněmeckého hnutí. Předvolební kampaň poznačilo mimořádné napětí ve vztazích mezi národy Rakousko-Uherska a z toho vyplývající ostrý a leckdy i skandalizující politický boj. Toto ovzduší se promítlo i do nově zvolené říšské rady.
- 22. leden – Ve věku 81 let zemřela na zámku Osborne na ostrově Wight britská královna Viktorie. Stála v čele Spojeného království Velké Británie a Irska 63 roků. Během její vlády se Velká Británie stala světovou mocností, ovládající čtvrtinu zeměkoule
- 23. leden – Na trůn nastoupil nový britský král Eduard VII., nejstarší syn královny Viktorie.
- 25. leden – V Paříži byl otevřen první Automobilový a motocyklistický salon.
Únor
- 5. únor – Velká Británie a USA uzavřely Hayovu-Pauncefotovu smlouvu, nazvanou podle úřadujících velvyslanců: USA mají vybudovat a střežit Panamský průplav za předpokladu, že oblast průplavu zůstane neutrální a průjezd bude volný pro všechny národy.
- 6. únor – V Paříži byly instalovány první veřejné telefony na nádražích.
- 7. únor – V Haagu se konala svatba nizozemské královny Vilemíny s vévodou Jindřichem Meklenburským.
- 14. únor – V Madridu byl vyhlášen výjimečný stav; důvodem byly nepokoje, jež propukly v souvislosti se svatbou asturské princezny Mercedes s bourbonským princem Karlem, jenž byl symbolem nenáviděného karlistického hnutí.
- 21. únor – Německý fyzik Albert Einstein, narozený v Ulmu, se stal občanem Curychu.
- 21. únor – Kuba se stala republikou pod svrchovaností USA.
Březen
- 14. březen – V Karlových Varech byl navrtán nový léčivý pramen.
Duben
- 7. duben – Švýcarská vláda vydala anarchistu Jaffaie do Itálie, protože byl v podezření, že se podílel na zavraždění krále Umberta I.(29. 7. 1900). Švýcarsko považovalo toto vydání za zcela oprávněné, neboť pokládalo vraždu krále za obecný zločin, a ne za politický atentát. Anarchisté a sociální demokraté považovali vydání atentátníka za porušení práva azylu. Proti demonstracím a srocením lidu musela být nasazena policie a vojsko.
- 21. duben – V Paříži byla vystavena Rodinova socha Victor Hugo, jež vzbudila četné kontroverze.
- 29. duben – Došlo k prudkým srážkám mezi židovskými a antisemitskými spolky na univerzitě v Budapešti.
Květen
- 1. květen – v Ostravě zahájen provoz elektrické tramvaje, v souvislosti s tímto byl zároveň ukončen provoz osobní dopravy parní tramvaje
- 8. květen – Indii postihla krutá sucha, jež vedla k velkému hladomoru. Přes mezinárodní pomoc zemřelo na milion Indů hlady.
- 21. květen – Albert Einstein začal pracovat jako pomocný učitel na technické škole ve Winterthuru.
- 22. květen – Gaetano Bresci, jenž 29. 7. 1900 zavraždil italského krále Umberta I. a byl odsouzen na doživotí, spáchal ve vězení sebevraždu.
- 26. květen – Začala II. mezinárodní automobilová výstava ve Vídni.
Červen
—
Červenec
- 8. červenec – Ve Francii byla omezena rychlost automobilů ve městech na 10 km za hodinu.
Srpen
- 1. srpen – Byl zahájen železniční provoz na trati Čerčany-Kácov.
- 7. srpen – mezi Mostem a Litvínovem byl zahájen provoz úzkorozchodné elektrické tramvaje
- 11. srpen – Německá expediční loď Gauss se vydala na výpravu k jižnímu pólu.
- 14. srpen – První doložený let motorovým letadlem vykonal Gustav Weisskopf v Bridgeportu. Konstrukce letadla pocházela od bratří Wrightů. Při tomto pokusu o let dosáhl výšky 15 metrů a vzdálenosti 850 metrů.
- 16. srpen – Na Ostravsku byla objevena velká ložiska uhlí.
- 21. srpen – V Detroitu byla založena automobilová společnost Cadillac, jejíž auta se stala (spolu s Fordem) symbolem Ameriky.
- 23. srpen – Rakousko-uherská banka dala do oběhu zlaté dvacetikoruny.
Zaří
- 6. září – Anarchista Leon Czolgosz spáchal v Buffalu atentát na amerického prezidenta Williama McKinleye
- 8. září – V Rusku byl spuštěn na hladinu křižník Borodino.
- 14. září – Prezident Spojených států William McKinley zemřel na následky atentátu
- 30. září – Vozidla, která dosahovala větší rychlosti než 30 kilometrů v hodině, musela být ve Francii napříště opatřena poznávacími značkami.
Říjen
- 1. říjen – Byl založen týdeník Die Zeit; vydavatelem byl Friedrich Naumann.
- vznikl okres Frýdek
- 19. říjen – Brazilec Alberto Santos-Dumont obletěl malou řiditelnou vzducholodí Eiffelovu věž a získal přes 125 000 franků.
- 29. říjen – V New Yorku byl popraven Leon Czolgosz, vrah prezidenta Williama McKinleyho.
Listopad
Prosinec
- 2. prosinec – Americký vynálezce King Camp Gillette ohlásil patent na holicí přístroj s vyměnitelnými čepelkami.
- 12. prosinec – Guglielmo Marconi uskutečnil první bezdrátové spojení přes Atlantik
- V pařížském Grand Palais se konal Salon du Cycle - velká výstava bicyklů, motocyklů a automobilů.
- K Praze byla připojena Libeň
Vědy a umění
Vědy
- objevena Russellova antinomie
- objevena Panda červená
- objeven Okapi
- objeven chemický prvek europium
- T. B. Aldrich a Jakochi Takamine izolovali neurohormon adrenalin
- ruský biolog a bakteriolog Ilja I. Mečnikov položil základy imunologie
Malířství
- 16. leden – V pařížské Durand-Ruelově galerii byla otevřena souborná výstava obrazů Camilla Pissarra.
- 14. duben – Rozhodnutím rakouského císaře Františka Josefa I. byla založena galerie pro moderní umění, sochařství a architekturu v Praze
- 24. červen – Ve Vollardově galerii v Paříži byla otevřena první výstava osmnáctiletého španělského malíře Pabla Picassa.
- 15. srpen – V Mnichově představil Vasilij Kandinskij, ruský malíř a grafik, veřejnosti díla jím založené umělecké skupiny Phalanx. Pro jeho tehdejší tvorbu, v podstatě postimpresionistickou, jsou charakteristické prudké, dlouhé tahy, nanášené špachtlí, a zdůrazňování konstrukce obrazu.
Divadlo
- 31. leden – V Moskvě se konala premiéra dramatu A. P. Čechova Tři sestry.
- 31. březen – Konala se premiéra opery Antonína Dvořáka Rusalka v Národním divadle v Praze.
Hudba
- 15. října – Konal se první samostatný koncert České filharmonie.
Sport
Atletika
- 5. červenec – Irský atlet Peter O'Connor skočil v Dublinu do dálky 7,61 m. Byl to první oficiálně uznaný rekord v atletice.
Automobilový sport
- 29. červen – Při dálkové automobilové jízdě Paříž-Berlín o cenu císaře Viléma II. zvítězil Francouz Henri Fournier před svými krajany Leoncem Girardotem a Henrim Charlesem Brasierem. Vítěz potřeboval pro trať sestávající ze tří etap (455,8, 445,2 a 297,6 kilometru, celkem 1198,6 km) 11 hodin a 46 minut.
Cyklistika
- 10. březen – Berlínský cyklistický spolek Sport-Berolina poprvé předvedl kolovou.
- 30. červen – Mnichovský cyklista Taddy Robl vytvořil v Lipsku nový světový rekord v jízdě za vodičem rychlostí 65,512 km v hodině.
- 31. říjen – Cyklista Piet Dickentman zajel v Berlíně-Friedenau hodinový světový rekord za motorovým vodičem (65,621 km/h).
Fotbal
- 5. duben – Do Prahy přijeli fotbalisté anglického Southamptonu, finalisté Anglického poháru z roku 1900, kteří suverénně porazili tehdy nejlepší české mužstvo – Slavii Praha - 3 : 0. Diváky fascinoval anglický brankář Robinson, jenž se vrhal po přízemních míčích odvážnými skoky, jež byly po něm nazvány „robinsonáda“.
- 19. říjen – Byl ustaven Český svaz fotbalový, jenž pod předsednictvím K. Freji sdružoval 17 klubů. Mezi nimi jasně dominovala Slavia
Tenis
- muži – Arthur Wenworth
- ženy – Charlotte Sterry
Nobelova cena
Udílena poprvé
- Fyzika – Wilhelm Conrad Röntgen (Německo) za objev paprsků, jež byly později nazvány jeho jménem
- Chemie – Jacobus Henricus van't Hoff (Nizozemsko)
- Lékařství – Emil von Behring (Německo) za své práce o séroterapii a zvláště o jejím použití proti záškrtu. Tím vybudoval novou cestu v oblasti lékařské vědy a lékařům dal do ruky zbraň v boji proti nemoci a smrti
- Literatura – René-François-Armand Sully Prudhomme (Francie)
- Mír – Henri Dunant (Švýcarsko) a Frédéric Passy (Francie) spoluzakladatelé Mezinárodního Červeného kříže .
Narození
Česko
- 18. únor – Hugo Haas, český divadelní a filmový herec a režisér.
- 26. únor – Alexandr Hořejší, český básník a překladatel († 30. října 1970)
- 8. březen – Jaroslav Böhm, český archeolog († prosince 1962)
- 16. březen – Marta Krásová, česká zpěvačka.
- 18. březen – Petr Jilemnický, slovenský spisovatel.
- 22. březen – Vít Obrtel, český architekt, scénograf a básník.
- 23. březen – Jan Šverma, český novinář a komunistický politik.
- 23. duben – Růžena Vacková, česká teoretička umění a disidentka († 14. prosince 1982)
- 5. květen – Václav Řezáč, český spisovatel a novinář.
- 9. květen – Gustav Machatý, český filmový režisér.
- 10. červen – Antonín Bečvář, český astronom a meteorolog.
- 31. červenec – Rudolf Slánský, český komunistický politik.
- 7. září – Jarmila Glazarová vl. jm. Podivínská, česká spisovatelka.
- 18. září – František Gel, český novinář († 17. října 1972)
- 23. září – Jaroslav Seifert, český básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1984
- 3. říjen – František Halas, český básník.
- 11. říjen – Emil Hlobil, český skladatel.
- 14. listopad – Cyril Bouda, český malíř, grafik a ilustrátor.
- 11. prosinec – Jaroslav Marvan, český herec.
- 25. prosinec – Milada Horáková, česká politička.
Svět
- 30. ledna – Rudolf Caracciola, německý automobilový závodník († 28. září 1959)
- 15. února - André Parrot, francouzský archeolog († 24. srpna 1980)
- 28. února - Linus Pauling, kvantový chemik a biochemik, nosiel Nobelovy ceny za chemii (19. srpna 1994)
- 29. dubna – Hirohito, japonský císař († 7. ledna 1989)
- 7. července – Vittorio de Sica, italský herec a režisér († 13. listopadu 1974)
- 4. srpna – Louis Amstrong americký hudebník
- 20. srpna – Salvatore Quasimodo italský básník
- 29. září – Enrico Fermi, italský fyzik († 28. listopadu 1954)
- 10. října – Alberto Giacometti, švýcarský sochař a malíř († 11. ledna 1966)
- 22. listopadu – Joaquín Rodrigo, španělský hudební skladatel († 6. července 1999)
- 5. prosince – Walt Disney tvůrce animovaných filmů
- 5. prosince – Werner Heisenberg, německý fyzik, nositel Nobelovy ceny z roku 1932 za fyziku v oboru kvantové mechaniky († 1. února 1976).
- 14. prosince – Pavel I., řecký král.
- 27. prosince – Marlene Dietrich německá herečka.
Úmrtí
Česko
- 20. leden - Zénobe Gramme, belgický vynálezce (* 4. dubna 1826)
- 29. leden – Julius Zeyer, český básník a prozaik (* 26. dubna 1841)
- 30. leden – Alois Pražák, český politik (* 21. února 1820)
- 12. duben – Otakar Lebeda, český malíř (* 8. května 1877)
- 15. duben – Václav Brožík, český malíř (* 5. března 1851)
- 19. srpen – Josef Kaizl, český národohospodář a politik (* 10. června 1854)
- 30. září – Bohuslav Schnirch, český sochař (* 10. srpna 1845)
Svět
- 16. leden – Arnold Böcklin, švýcarský malíř (* 16. října 1827)
- 22. leden – Viktorie, královna Velké Británie a Irska (* 24. května 1819).
- 27. leden – Giuseppe Verdi, italský operní skladatel (* 10. října 1813)
- 9. září – Henri de Toulouse-Lautrec, francouzský malíř a grafik (* 24. listopadu 1864)
- 26. listopadu – Gottfried Schenker, švýcarský podnikatel (* 14. února 1842)
Hlavy států
- České království – František Josef I.
- Papež – Lev XIII.
- Království Velké Británie – Viktorie – Eduard VII.
- Francouzské království –
- Uherské království – František Josef I.
- Rakouské císařství – František Josef I.