1789
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 05. srpna 2008
- Zobrazeno: 2568×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
1789
Seznam historických výročí | Aktuality
= 2. tisíciletí =
? | 17. st. | 18. století | 19. st. | ?
?? | ? | 1785 | 1786 | 1787 | 1788 | 1789 | 1790 | 1791 | 1792 | 1793 | ? | ??
Události
- Josef II. vydává urbiální patent, podle kterého byla zrušena robota, avšak sedlák byl povinen odvádět v náhradu část z hrubého výnosu svého hospodářství vrchnosti (17%) a státu (13%). Na nátlak šlechty císař, který náhle onemocněl, tento patent odvolal.
- Generál Laudon v čele rakouské armády dobývá na Turcích Bělehrad, Novou Ršavu a Požarevec a dostává pod kontrolu větší část Srbska a Malou Valachii.
- Prusko se stává spojencem Turecka proti Rakousku
- George Washington je zvolen prvním prezidentem Spojených států amerických
- 5. květen – Francouzský král Ludvík XVI. svolal na tento den (po 175 letech) generální stavy (1. stav = šlechta, 2. stav = duchovenstvo, 3. stav = města), aby rozhodly o tom, jak zlepšit státní finance. Každý stav měl ve shromáždění jeden hlas. Hlasy prvních dvou stavů (šlechty a duchovenstva) na tomto setkání zamítaly (při jednání trvajícím několik týdnů) každou reformu, kterou navrhovala města (třetí stav).
- 17. červen – Delegáti třetího (městského) stavu, kteří svým počtem převyšovali počet delegátů obou prvních stavů, se prohlásili za národní shromáždění a vyzvali delegáty obou zbylých stavů, aby se k němu přidaly. Francouzský král reagoval tím, že uzavřel sněmovnu, v níž jednání stavů dosud probíhalo.
- 20. červen – Zástupci třetího stavu se sešli v míčovně a přísahali, že se nerozejdou, dokud nedají Francii novou ústavu. Výzvu královského úředníka k rozchodu odmítli. K měšťanstvu se připojila většina duchovenstva (biskup Talleyrand) a část šlechty (vévoda Ludvík Filip Orleánský). Tak bylo vytvořeno Ústavodárné národní shromáždění, které požadovalo suverenitu vůči Koruně.
- 12. červenec – V reakci na posilování vojenské posádky v Paříži narůstaly obavy z puče proti Národnímu shromáždění a ve městě došlo k pouličním bojům.
- 13. červenec – Pařížané, kteří se sešli na nádvoří Palais Royal (vévody Orleánského), se rozhodli (na návrh Camilla Desmoulinse) vytvořit národní gardu a pověřit jejím velením La Fayetta a požadovat odchod armády z povstalé Paříže.
- 14. červenec – v Paříži došlo k úspěšnému útoku na Bastilu – na pevnost, která sloužila jako státní vězení. Tento den je považován za počátek Francouzské revoluce a dodnes je ve Francii připomínán jako státní svátek.
- 16. červenec – povstání v Pařiži se stalo podnětem k prvním rolnickým povstáním na francouzském venkově, která v provinciích probíhala do konce srpna. Tato povstání byla příčinou Velkého strachu (La Grande Peur) francouzské šlechty a její emigrace ze země.
- 4. srpen – na své noční schůzi zrušilo francouzské národní shromáždění všechna šlechtická privilegia a vyhlásilo občanskou rovnost.
- 26. srpen – Francouzské národní shromáždění přijalo Prohlášení práv člověka a občana
- 5.-6. říjen – Nedostatek potravin vyvolal v Paříži nové bouře, při kterých ženy z pařížských tržnic se vydaly do Versailles a přinutily královskou rodinu, aby přesídlila do pařížských Tuilerií. Do Paříže se přesunulo i Národní shromáždění.
- 2. listopad – Francouzské národní shromáždění rozhodlo (568 hlasy proti 346) o znárodnění církevních statků (o vydání církevních statků národu).
- Ve Francii byla vydána kniha abbé Sieyése: Co je třetí stav.
Vědy a umění
Narození
Česko
- nebo 1792 – Josef Linda, český spisovatel († 10. února 1834)
Svět
- 1.února – Hippolyte Chelard, francouzský skladatel († 12. února 1861)
- 21. srpna – Augustin Louis Cauchy, francouzský matematik († 23. května 1857)
- 28. září – Richard Bright, anglický lékař († 16. prosince 1858)
Úmrtí
- 12. června – Jean Etienne Liotard, francouzský malíř švýcarského původu (* 22. prosince 1702)
- 19. listopadu – Marie Anna Habsbursko-Lotrinská, rakouská arcivévodkyně, dcera královny Marie Terezie a císaře Františka I. Štěpána
Hlavy států
- České království – Josef II.
- Svatá říše římská – Josef II.
- Papež – Pius VI.
- Království Velké Británie – Jiří III.
- Francouzské království – Ludvík XVI.
- Polské království – Stanislav August Poniatowski
- Uherské království – Josef II.
- Rakouské vévodství – Josef II.
- USA – George Washington
