Zásobování a logistika

Kategorie: Ekonomie (celkem: 337 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 16. ledna 2007
  • Zobrazeno: 3396×

Příbuzná témata



Zásobování a logistika

Zásobování a logistika

Zásobování jako jedna z podnikových činností zabezpečuje potřebné množství materiálových a surovinových zásob, které jsou nutné k zajištění hlavní funkce podniku.

Členění oběžného majetku a jeho koloběh
Členění oběžného majetku:
1. zásoby
· Materiál (základní suroviny – stavební hmoty, kov, dřevo, kůže atd)
- pomocné materiály – barvy, mořidla, maziva
- obaly – plechovky, kartóny, plasty
- pohonné hmoty – nafta, benzin
- drobné nářadí – šroubováky, klíče, vrtáky, přípravky, (pokud nesplní podmínky, aby byly zařazeny do IM)
- kancelářské potřeby – papíry, tužky, pásky do psacího stroje
- čistící prostředky – pro hygienu zaměstnanců, úklid prostor
· nedokončená výroba (nedokončené výrobky v takovém stupni technologické rozpracovanosti, že nejsou zatím prodejné – např. rozešité kalhoty)
· polotovary – (rozpracované výrobky, které jsou z hlediska některého technologického stupně už dokončené a daly by se i popř. i prodat – např. deska dřeva)
· hotové výrobky – výrobky, které už firma dokončila a připravuje je k prodeji.
· Zboží – je vše co je nakoupené (už hotové) za účelem dalšího prodeje
· Zvířata – jsou specifickým druhem zásob typickým pro zemědělskou výrobu. Patří sem např. hejna husí, kachen, včelstva apod.)

2. peníze
· Peníze v hotovosti v pokladně
· Peníze na účtech peněžních ústavů
· Ceniny – kolky, stravenky, poukázky
· Krátkodobé cenné papíry – směnky, depozitní certifikáty
· Pohledávky – peníze, které firmě dluží odběratelé, společníci, zaměstnanci, dlužníci apod.
Koloběh oběžného majetku
-je to proces, kdy oběžný majetek neustále mění svou formu. Peníze, které jsou vložené do zásob jsou peníze umrtvené a proto, je potřeba je co nejrychleji zpracovat a přeměnit na hotové výrobky, aby se daly prodat a přinesly tak nové peníze. Tomuto procesu se říká koloběh oběžného majetku.
peníze
nákup

(sklad prodeje) materiál (sklad materiálu)
hotové výrobky výdej ze skladu nákupu
převod do skladu prodeje
z výroby do výroby

nedokončená výroba a polotovary (výrobní dílny, )

Platí, že peníze na začátku koloběhu, by měly být menší než na konci = zisk firmy.
Rychlost oběhu zásob měříme dvěma ukazateli:

počet obrátek = celková spotřeba
průměrná zásoba

doba obratu = ____365 dní_______
počet obrátek

Počet obrátek – vyjadřuje kolikrát se zásoba materiálu obrátí za sledované období ve spotřebě.
Podnikatel má dvě základní možnosti jak dosáhnout vyššího počtu obrátek:
-zvyšovat objem výroby
- snižovat průměrnou zásobu při zachování celkové spotřeby za rok

Doba obratu – vyjadřuje potřebný čas k tomu, aby se zásoba přeměnila v jinou formu např. nedokončenou výrobu, polotovary apod.
Čím je doba obratu materiálových zásob kratší, tím rychleji se zásoby obracejí a potřebujeme jich tedy méně k zabezpečení činnosti podniku.

Souhrnný ukazatel hospodaření se zásobami je ukazatel vázanosti zásob na 1-,Kč produkce a vypočítá se: průměrná zásoba
objem produkce


Struktura materiálových zásob
Patří sem:
a) suroviny a základní materiál, jsou to hodnoty, které při výrobním procesu přicházejí zcela nebo z části do výrobku a tvoří jeho podstatu
b) suroviny – jsou takové látky, které jsou výsledkem prvovýroby (např. dřevo, vlna, kov,)
c) pomocné látky – jsou hmoty, které přicházejí do výrobku, ale netvoří jeho podstatu (barva, lak)
d) provozovací látky – jsou hmoty, kterých je potřeba k zabezpečení provozu podniku (olej na stroje, nafta)
e) obaly – slouží k ochraně výrobních výrobků (např. plechovky, kartóny, plasty)
f) náhradní díly – předměty, které zabezpečují chod stroje a zařízení
g) drobný hmotný majetek – představuje drobné předměty, které slouží činnosti podniku, po krátkou dobu (nástroje, přístroje, pomůcky, nábytek)
h) zboží – jsou předměty, které kupujeme už hotové za účelem dalšího prodeje

Plán zásobování
Plán zásobování se sestavuje ve formě bilance materiálu na základě:
1) propočtu spotřeby materiálu
2) propočtu velikosti zásob, které je potřeba udržovat na skladě a to v jednotkách materiálních i peněžních. V bilanci vždy posuzujeme potřeby a zdroje. V plánu zásobování se porovnávají zdroje materiálu, které představují počáteční zásobu a nákup s potřebou materiálu, která představuje spotřebu a konečnou zásobu.
Spotřebu –si můžeme spočítat sami. Metody výpočtu spotřeby:
· Podle technické dokumentace – tato metoda je využitelná v případě, kdy lze přesně technicky propočítat a znormovat spotřebu jednotlivých materiálů na jeden výrobek. Tato metoda je velmi přesná, ale zároveň nejpracnější.
· Podle výtěžnosti – v případě některých materiálů nelze přesně spočítat spotřebu na jeden výrobek. Tady využíváme průměrné výtěžnosti z větších objemů materiálů, kdy výsledky jsou statisticky relevantní. Tato metoda je méně přesná než metoda zjišťování spotřeby z technické dokumentace.
· Indexní metoda – vychází ze znalosti spotřeby v minulém období. Pokud víme, že chceme vyrobit stejně jako v uplynulém roce, naplánujeme si i stejnou spotřebu. Chceme-li vyrobit více, poměrově zvýšíme i plán spotřeby. Tato metoda je nejjednodušší a nejméně pracná. Zároveň je však nejméně přesná.

Konečnou zásobu – si určuje firma s ohledem na předpoklad potřeby počáteční zásoby v dalším období.
Počáteční zásoba – se stanoví jako zásoba očekávaná v začátku plánovacího období. A to tak, že se ke skutečné zásobě ke dni sestavování bilance připočte očekávaný nákup a odečte se očekávaná spotřeba do začátku plánovacího období. Spotřeba materiálu se stanoví podle technicko-hosp. norem a konečná zásoba se počítá jako zásoba normovaná.

Řízení zásob
Řízením zásob rozumíme zajištění potřebného množství materiálu, tak, aby byla zajištěna plynulost výroby. K řízení používáme metodu ABC. Tato metoda člení zásoby do tří skupin:

· Skupina A – jedná se o materiál, který tvoří podstatu výrobku, má rozhodující význam ve spotřebě a hovoříme o přímém materiálu. Řadíme sem především základní suroviny, které firma nezbytně potřebuje pro svou výrobu. Tyto suroviny firma spotřebovává ve velkém množství, a proto se ji vyplácí podrobně si spočítat velikost optimální zásoby (ani moc velké ani moc malé), k čemuž se výborně hodí metoda normování zásob. (př. Bavlna, příze, dřevo, cihly)
· Skupina B – je materiál doprovodný, který netvoří podstatu výrobku, ale je důležitou součástí spotřeby. Patří sem zásoby, které se relativně snadno a rychle objednávají a jejich spotřeba už pro firmu není tak nákladově významná. U těchto druhů zásob stačí stanovit a hlídat minimální skladový limit. Pokud klesne zásoba na tuto hranici, je to pro nákupce signál, aby vystavil a poslal objednávku dodavateli, který doveze novou zásobu. (př. Barvy, omítky, hřebíky)
· Skupina C – drobné předměty, tato skupina je počtem druhů zásob největší, ale objemem spotřeby ve finančním vyjádření je pro firmu nejméně významná.(př. tužky, hygienické potřeby)
Propočet velikosti spotřeby materiálu
Pro výpočet spotřeby materiálových potřebujeme znát:
- normy spotřeby materiálu
- plánovaný objem produkce nebo prováděných služeb

Normy spotřeby materiálu propočítává podnik pro ty druhy materiálu, které se nejvíce podílejí na spotřebě. Normy spotřeby materiálu určují optimální množství materiálu potřebné ke zhotovení výrobku nebo vykonání služby.

Stanoví se jako součet:
Čisté hmotnosti výrobku(materiálu) + hmotnost odporu + hmotnost ztrát při zpracování.

Normy vypracovává útvar přípravy výroby (normovači).

Propočet velikosti zásob materiálu
Každý podnikatelský subjekt nakupuje, využívá, skladuje takové množství materiálu, kterým zabezpečí plynulost výroby. Hovoříme o optimálním množství. Optimální výši zásob by měla vyjadřovat norma zásob. Klasický způsob normování vychází:
- z délky dodávkového cyklu =C
- z délky pojistné zásoby = P
- z délky technické zásoby = t
- z průměrné denní spotřeby materiálu = S

Běžná zásoba – zásoba, ze které se průběžně vydává podle požadavků výroby. Má zajistit předpokládanou spotřebu mezi dvěma dodávkami. Její výše kolísá od max. stavu v den dodávky k min. stavu těsně před dodávkou.

Dodávkový cyklus – je doba mezi 2 po sobě následujícími dodávkami. Čím delší je dodávkový cyklus, tím větší je počet nakoupených zásob. Důvodem je značná finanční náročnost dopravy.

Pojistná zásoba – je množství zásoby na skladě navíc nad běžnou zásobu pro případ,kdy se dodavatel opozdí s dodávkou, vyrovnává případné odchylky v dodávkách nebo ve spotřebě.

Technická zásoba – bývá pouze u některých druhů zásob, u kterých se požaduje z technologických důvodů určitý čas na dosušení zásoby (u dřeva) nebo dozrání ( u některých sýrů) Technickou zásobu tedy nejsme schopni předčasně čerpat, protože tato zásoba ještě není technologicky připravená pro výdej do výroby.

Celková zásoba – je tvořena součtem všech těchto zásob.

Základem účinnosti normování je kvalifikované stanovení výchozích veličin, tedy běžné zásoby, pojistné zásoby, popř. techn. zásoby a velikosti dodávkového cyklu. Z nich pak stanovujeme tři základní normativy:

· Časová norma zásob – udává čas, na který nám vydrží průměrná zásoba (průměrná zásoba se počítá průměrem běžné zásoby)


Zb – je doba, po kterou vystačí zásoba běžná (tato doba se rovná dodávkovému cyklu)
Zp – je doba, po kterou vystačí zásoba pojistná
Zt – je doba, po kterou musí být ve skladě zásoba technická

· Normovaná zásoba v naturálních jednotkách – udává fyzický objem zásoby průměrné, tento ukazatel zajímá především nákupce

s = průměrná denní spotřeba materiálu
ČN = časová norma
Zn = normovaná zásoba

· Normovaná zásoba ve finančním vyjádření – neboli tzv. normativ zásob, udává objem peněz průměrně vázaných v zásobách, tento ukazatel zajímá především ekonoma firmy


N= normativ zásob
Zn = normovaná zásoba
P= počet dní pojistné zásoby

Souhrnný normativ zásob pro všechny druhy mat. lze stanovit jako dílčí součet normativů, nebo odvodit podle plánovaného ukazatele rychlosti obratu mat. zásob.

Evidence a doklady
Nejdůležitější doklady:
Vystavené dodavatelem:
1. Dodací list – vystavuje dodavatel pro kontrolu, co za zboží posílá. Fyzicky musí jít s dodávkou, aby odběratel mohl provést přejímku zboží.
2. Faktura – daňový doklad – je dokladem, který slouží pro:
· Zanesení do účetnictví
· Pro účely zúčtování daně z přidané hodnoty
· Vznik a uhrazení závazku

Vystavené odběratelem:
3. Příjemka – doklad evidující přijaté zboží, vystavený ve skladu odběratele a spolu se skladní kartou a výdejkou se vztahuje ke skladovému hospodářství. Na jednu příjemku můžeme přijmout na sklad větší množství druhů zboží, je to doklad multidruhový. Příjemka slouží jednorázově pro jedno přijetí.
4. Skladní karta – je doklad vystavený ve skladu, který slouží pro evidenci pohybu zásoby určitého druhu v čase. Je to tedy doklad jednodruhový, který slouží ve skladě dlouhodobě. Při příjmu nové zásoby je vystavena příjemka a na skladovou kartu se připíše jeden řádek zvyšující zásobu na novou hodnotu. Při výdeji ze skladu je vystavena výdejka a na skladovou kartu se připíše další řádek snižující zásobu na nižší hodnotu. Skladová karta tedy slouží k trvale aktuálnímu přehledu o stavu zásoby určitého druhu na skladě.
5. Výdejka – slouží k výdeji ze skladu do výroby. Jednorázový multidruhový doklad. Současně se při výdeji provede odepsání vydaného množství ze skladní karty.


6. Kniha došlých faktur – je evidence sloužící v účtárně k přehledu o vzniklých závazcích firmy a o datu a způsobu uhrazování těchto faktur.

Právní stránka obchodních vztahů
Základní právní normou je obchodní zákoník. Nejpoužívanější smlouvy:
- kupní smlouva
- smlouva o dílo
Odpovědnosti zúčastněných stran:
- odpovědnost za prodlení
- odpovědnost za škodu
- odpovědnost za vadu: vady právní a faktické (skryté, zjevné)

Logistika
- řeší fyzické a informační toky spojené se zásobováním. Fyzické - toky zboží od dodavatele k odběrateli, toky informační – v písemné i ústní podobě

Průběh zásobování:
1) Vybrali jsme si dodavatele, dohodli podmínky a uzavřeli smlouvu (kupní, o dílo)
- smlouvu uzavřeme ústně – pokud dodavatele dobře známe a dodávka se týká relativně malého obchodu
- písemně: a) formou objednávky – pokud dodavatele dobře neznáme nebo chceme pro pořádek mít založený písemný doklad. Dodavatel tuto objednávku buď písemně nebo ústně potvrdí.
b) formou písemné smlouvy,kontraktu apod.Tuto formu volíme u důležitých obchodů a u rizikových obchodů.
2) Dodavatel zasílá zboží (vlastní dopravou, prostřednictvím veřejného dopravce) popř. si pro zboží dojede odběratel. Odběratel je při přejímání povinen zkontrolovat, zda přebírané zboží odpovídá smlouvě. Tato kontrola není však vždy realizovatelná, např. když řidič přiveze několik palet spojovacího materiálu (šrouby, matičky apod.).Fyzická přejímka takové dodávky může trvat i několik hodin. Při převzetí u výrobce tedy řidič převezme zboží pouze s rámcovou kontrolou počtu nakládaných jednotek a řádnou fyzickou přejímku provede až přebírající sklad zásobování firmy objednavatele. Fyzická přejímka je kontrola nakoupených zásob po stránce:
a) kvantitativní – (spočítáme, zvážíme, změříme) zhodnotíme dodaná množství a zkontrolujeme s průvodními doklady – především s dodacím listem. Zjistíme-li nesoulad mezi stavem dodaným a stavem uvedeným na dokladech, neprodleně reklamujeme.
b) kvalitativní – (kontrolujeme, zda dodávka odpovídá dohodnuté jakosti).
Informační tok spojený se zásobováním

Dodavatel vystaví Odběratel vystaví
Dodací list Příjemku
Skladní kartu

Kniha došlých faktur
Příkaz k úhradě
Fakturu (při platbě z účtu u banky)
nebo Výdajový pokl. doklad
(platba v hotovosti)



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!