Vznik a vývoj filmu

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23118 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 27. července 2006
  • Zobrazeno: 6750×

Příbuzná témata



Vznik a vývoj filmu

Tento referá vznik kombinací asi tří různých referátů podbných témat. Proto děkuji všem ,kteří tyto referáty umístili na některou WWW stránku. Neručím za případné pravopisné chyby a překlepy(je jich jistě víc než dost),ale snad to někomu pomůže.
Kdo by chtěl poslat nějakou připomínku může :-). E-mail je uveden. ČAU tosnadne@volny.cz


J.MUSIL-VZNIK A VÝVOJ KINEMATOGRAFIE

Kinematografii můžeme v nejširším významu definovat jako celý soubor všech společenských činností spjatých s filmem. Film bezesporu můžeme označit za jakýsi druh umění,jehož tvůrčí dílo podává obraz světa ,s využitím specifických vyjadřovacích prostředků. Základním cílem tohoto umění je vzbuzení estetického účinku,ale také má sloužit k tomu ,aby si člověk-pozorovatel uvědomil svůj subjektivní postoj.
Historie kinematografie sahá již do první poloviny 19.století(1829),kdy belgický fyzik Joseph Plateau stanovil rychlost(10obr/s) ,při které je lidský mozek schopen vnímat jednotlivé obrazy jako plynulý pohyb. Historicky první patentovaný kinematografický přístroj však vznikl až o půl století déle,a to v roce 1895. Tvůrci tohoto přístroje byli francouzští bratři Luis a Auguste Lumiérové. Dá se tedy říci, že kinematografie nepochází přímo z USA, jak se možná mnozí mylně domnívají ,ale z Francie.Vznik kinematografu také souvisí kromě objevu vlastností lidského oka(zmiňovaný J.Plateau) s objevem elektřiny a fotografie a zejména jejího rozvoje.
Za počátek kinematografického představení je považován 28.prosinec 1895,kdy již zmiňovaní Lumiérové uspořádali v pařížském Grand café první veřejnou produkci. Programem prvních produkcí byly především filmy s dokumentární tématikou.
Po Francii,která dala světu pohyblivé obrázky ,se taky na vývoji kinematografie podílely nejvíce Spojené státy. Zde byla kinematografie přijata jako podívaná ,nemajícího nic společného s jinými druhy umění nebo atrakcí(tedy rozdílně než ve Francii). K průkopníkům americké kinematgrafie patřil T.A.Edison,který pořádal první představení v USA.
První česká filmová projekce se konala již několik měsíců po světové premiéře kinematografu v Paříži,a to v Karlových Varech roku 1896. Avšak pravý rozmach kinematografie v Čechách nastal až po vzniku samostatného Československa,tedy až po roce 1918. Na konci 20.let vzniká i u nás několik děl,jimiž se český film dostal na světovou úroveň. Avšak v této době je stále hlavní hodnotou filmu „pouze“ herecký výkon a tak trochu se zapomíná na nápaditost kamery a režie. Na konci 20.let se však umění herecké začíná prolínat i s uměním kameramanským a uměním režie. Pro toto období konce 20.let je také typické ,že často byl kameraman zároveň režiserém a někdy i samotným hercem.
Významnou osobností tohoto období byl Karel Lamač,který natočil v roce1926 adaptaci Haškova Švejka.
S nástupem zvukového filmu, se ve 30.letech rozšiřuje zájem o film a začíná si ho stále ve větší míře všímat tisk . V roce 1930 je založen Klub filmových novinářů. Toto období sebou nese také vyšší požadavky na kulturu námětu,slova i zvuku,na exteriér,montáže a dramaturgii.O několik let později(1933) je zahájen provoz na Barrandově a vzniká i Filmové studio,které se stává jakousi náhradou filmové školy. Díla,která vznikala ve 30.letech čerpala inspiraci především z moderní literatury a divadla. Bývala také často zaměřená na kritiku buržoasní společnosti.
Vrcholná díla vytvářeli především „bývalí“režiséři němého filmu, např. Karel Anton,jenž v roce 1930 natočil adaptaci od E.E.Kische,Tonky Šibenice.
K těmto režisérům také patřil Karel Lamač ,který je znám především jako režisér veseloher. Do hlavních rolí svých filmů obsazoval především v té době již slavného komika Vlastu Buriana. S ním také natočil většinu svých nejslavnějších filmů,např.C.k.polní maršálek,To neznáte Hadimršku,Ducháček to zařídí,atd. Lamačovy veselohry byly založeny především na slovním a zvukovém žonglérstvím,komice záměn postav a ztřeštěných situací,podobně jak tomu bylo v amerických komediích.
V tomto období zvukového filmu se podařilo pozvednout český film na mezinárodní úroveň pokud šlo o jeho zpracování ,ale jen ojediněle se objevovala díla mající ryze národní charakter.
Režiséři ,kteří se tímto tématem začali zabývat byli např. Josef Rovenský a Jindřich Honzl.
Josef Rovenský natočil lyrické drama Řeka,které bylo oceněno čestným uznáním na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách a adaptaci bratrů Mršíků,Maryša . Jindřich Honzl natočil s Voskovcem a Werichem komedie Pudr a benzín ,Peníze nebo život.
Mezi režiséry zabývající se národní tématikou patřil také Emil František Burian,režisér filmu Věra Lukášová a spisovatel Vladislav Vančura,který natočil film Před maturitou a sociální drama Marijka nevěrnice. Mimo těchto snímků Vančura vytvořil také adaptaci Naši furianti(1937),která přispěla k duchovnímu posílení českého národa v období nacistické okupace. Avšak nejvýznamnějším dílem této tématiky byla adaptace Čapokovo Bílé nemoci natočená Hugo Haasem.
V období nacistické okupace byla česká kinematografie pod neustálým tlakem ze strany okupantů, na vytvoření protisovětských a kolaboranstkých filmů . Na druhou stranu lze říci ,že výrobou filmů za protektorátu ,se podařilo zachránit řadu herců a spisovatelů před nuceným nasazením v Říši . Avšak někteří doposud jmenovaní režiséři byli nuceni k emigraci či životě v ústraní. Převážnou část protektorátní tvorby tak vytvořili Martin Frič a Otakar Vávra. Některé filmy ,které vznikly v tomto období byly chápány jako protest proti okupaci. Mezi tyto filmy lze například zařadit Fričovu Borboru Hlavsovou nebo adaptaci Městečka na dlani od Jana Drdy,natočenou Václavem Bimkovcem.
V létě roku 1945 je veškerá kinematografická činnost zestátněna. Státnímu filmu se však stále daří. Převládají filmy s válečnou tématiku(např.Němá barikáda,Siréna).
V roce 1948 je kinematografie ovlivněna zejména změnou politických poměrů. Diváci rádi chodí do kina na své oblíbené herce(Oldřich Nový,Vlasta Fialová,Alena Vránová…) a jsou ochotni prominout ideovou náplň i zábavných titulů.Všechny snímky v tomto období musí také procházet zvláštní komisí . Většinou se jedná o filmy ,které se dotýkají mravů(dotýkají se totiž zejména ideologie). Do filmových štábů jsou také vysíláni zpravodajové,kde se však štáb nevěděl o koho se jedná,byl tam většinou i druhý “agent“ . Oba nezávisle podávali zprávy komisi.
V polovině 40. let se v kinematografii objevuje nová generace režisérů a tvůrců např.J.Sequnes,V.Vlček,J.Mach,V.Čech,Krejčík,Elmer,Klos…atd.V tomto období je hlavním tématem především socialismus(téma budování,kolektivizace…atd.) (Absurdní na této tvorbě je také to,že ačkoliv se snažila býti jakkoliv optimistická a pozitivní,nelze zapomenout na to ,že právě v této době bylo popraveno více jak 300lidí právě tímto „pozitivním a optimistickým“ režimem.) Dá se však říci ,že většina tvůrců této ideologii upřímně věřila(zatím). Politická díla této doby:J.Sequns-Cesta ke štěstí , V.Vlček-Zítra se bude tančit všude,K.Malo-Pochodně,M.Frič-Zocelení,J.Krejčík-Frona…
Avšak našli se také tací ,kteří se touto politickou tvorbou zabývali jako vykoupení pro své vlastní náměty(J.Krejčík-Nad námi svítá). Avšak tyto snahy mladší generace vybočit ze stanoveného hranice jsou obezřetně a důsledně usměrňovány.
V této době však vznikají nejslavnější české pohádky. Jedním z nejslavnějších tvůrců pohádek byl v této době např.Bořivoj Zeman,který natočil Pyšnou princeznu(A. Vránová,V.Ráž),Byl jednou jeden král(J.Werich),později Šíleně smutná princezna(H.Vondráčková,Neckář)
K rozvoji v této době také dochází u filmu trikového(zejména fantastická tvorba),jehož tvorbou se zabýval např. celosvětově uznávaný Karel Zeman(Cesta do pravěku,Baron Prášil,Vynález zkázy,Na kometě a jiné(především J.Verne).
Další díla této doby:,Dovolená s Andělem,Andělem na horách-B.Zeman,Císařův Pekař-M.Frič; Stříbrný vítr-Václav Krška(podle F.Šrámka),tvůrce neznam-Král Šumavy,Vynález zkázy(podle k.Čapka),Probuzení,Smrt v sedle…
Postupné uvolňování politické situace a tím i změna tématu v 60.letech(tzv.socialismus s lidskou tváří) vede také k častým lokálním úspěchům. V tomto období vynikají dodnes působící a „točící“ generace jako např. K.Kachyňa,J.Menzel,O.Lipský,M.Forman,V.Olmer,L.Rychman,J.Herz,V.Chytilová. Stále jsou však v obraze i režiséři z 50.let. Avšak český film dosahuje po zásluze režisérů Kadár,Klos(Obchod na Korze) a Menzel (Ostře sledované - dle B.Hrabala) celosvětového úspěchu a tato nová vlna režisérů vstupuje do historie.
V tomto období vznikají např. tyto díla:Limonádový Joe-O.Lipský,Lásky jedné plavovlásky……….,Hoří má panenko-M.Forman,Markéta Lazarová-F.Vláčil,trilogie rodiny Homolků…………..,J.Weiss-Zlaté kapradí,J.Herz-Spalovač mrtvol.
Velmi oblíbeným tématem této doby byl také muzikál. Jedním z tvůrců muzikálů byl i Juraj Herz,který natočil několik dnes velmi slavných muzikálů,jmenujme např. Dáma na kolejích(J.Bohdalová),Starci na chmelu,(??Kdyby tisíc klarinetů). Mezi muzikály můžeme zařadit také pohádku Bořivoje Zemana ,která vznikla v 70.letech ,a to Šíleně smutnou princeznu.
Atmosféra Pražského Jara v roce 1968 vyvolala v celé společnosti příslib možné změny,nejvíce to bylo patrno v oblasti kultury. Avšak až do příjezdu „spřátelených“ armád. V tomto a následujícím roce dochází k postupným a rozsáhlým změnám. Srpen 1968 předznamenal rozsáhlé persekuce,ale i mimořádnou příležitost pro tvůrce, kteří stáli až dosud(zaslouženě) mimo tzv.hlavní vlnu. Jedním z nich byl i V.Trapl ,který natočil např. film s výstižným názvem této doby –Tobě hrana zvonit nebude.
Dá se obecně říci ,že někteří lidé se chopili příležitosti(byli to především tvůrci ideologistických filmů z 50.let,tedy do této doby moc nevynikající) a nikoho nepouštěli mezi sebe. Tím je tedy především umlčena V.Chytilová,M.Forman,V.Jasný…. Důvodem jejich umlčení avšak není především jejich postoj k režimu ,ale to ,že by generace tzv.normalizačních tvůrců mezi nimi příliš nevynikla.
Z tohoto důvodu(umlčení) někteří z umlčených autorů emigrují,např.M.Forman,V.Jasný,J.Weiss….
Avšak tyto tvůrci se prosazují i v emigraci např.M.Forman-Amadeus(Oscar),Lid vs. Larry Flin(Oscar),atd.
Za ně tedy nastupuje tzv.generace „gangsterů a Tomanovců“ ,jako např.H.Trapl-Výtězný lid,Balík,Sequens,Kachlík(ti vytvořili embargo,že Chytilová nesmí točit). Politická tvorba:J.Mach-Tichý Američan v Praze,K.Steklý-Tam kde hnízdí čápy,Hroch(podle těchto snímku chybí pevné vedení a internacionální moc). V 70. letech potřeboval režim ospravedlnit svou nadvládu,a proto vzniká nechvalně známý seriál 30 případů majora Zemana(avšak vynikající herecká úroveň).
V polovině 70.let se znovu po velkém úsilí prosazuje V.Chytilová a vzniká její snímek s názvem Hra o jablko(1976),Panel story
Na co se však v období normalizace skutečně chodilo do kina? Na komedie. Ty nejlepší v té době točil tandem Vorlíček-Macourek a také O.Lipský. Tito tvůrci se zejména opírají a scénáře další slavné dvojice- L.Smoljak a Z.Svěrák.(Kulový blesk,Jáchyme hoď ho do stroje,Na samotě u lesa,Trhák…).
Po letech (v 70/80.letech) a se schvalovacími rozpaky opět točí J.Menzel-Rozmarné léto(podle V.Vančury),dále také Hrabalovy Postřižiny,Slavnosti sněženek. Na konci 80.let vzniká také např. Vesničko má středisková,která prochází schvalovací komisí pouze proto ,že mu byla přisouzena budoucnost propadáku. Chyba , film je nominován na Oscara,je také nejlépe prodaným filmem za 41 let státního filmu.
V tomto období se také nelze zmínit o Z.Troškovi,který v této době jen tak zkouší žánry. Avšak nejvíce se zabydlel ve vesnické komedii. Lidový humor po dílu přitvrzuje, a tak po Slunci,senu a jahodách následují facky a erotika. Později(90.leta) se prosazuje jako tvůrce pohádek(Princezna ze mlejna,Z pekla štěstí..) a dnes již jako tvůrce historického dramatu Andělská tvář.
V devadesátých letech po změnu režimu jsou pomítány „nové“ filmy z let 60(tzv.trezorové snímky,které neprošly schvalovací komisí). Koncem roku 1990 končí po 45letech své existence Československý film jako instituce. Státní monopol v oblasti kinematografie prakticky skončil, proto se první odvážlivci se pokoušejí vložit své peníze do domácí tvorby. Vznikají tím tedy první soukromé produkce(Fero Fenič-Febio,P.Vachler-VAC).
V této době se kromě stálic(Chytilová,Menzel,H.Bočan..,Z.Svěrák..) prosazuje také nová generace(J.Svěrák,J.Hřebejk,S.Gedeon,F.Renč) Sotva kdy se čerstvý absolventi FAMU stávají režiséry celovečerních filmů,avšak dvěma se to povedlo:Filip Renč(Requiem pro panenku,Výchova dívek v Čechách,Rebelové..) a Jan svěrák(Obecná škola,Kolja,Tmavomodrý svět…).Kvality Jana Svěráka jsou také potvrzeny již během jeho studia na FAMU,kdy mu byl udělen studentský Oscar za film Ropáci. V 90.letech přicházejí do kin také filmy inspirované (ne)dávnou minulostí. Z pokusu o zúčtování s totalitou nejlépe uspěl film Ireny Pavláskové Corpus delicti.
Objevují se také satiry(dá-li se to tak nazvat) na minulý režim,jmenujme např. Olmerovu adaptaci Škvoreckého Tankového praporu-tento film byl také poprvé financován s účastí soukromého kapitálu,(dále Černí baroni..). Svou tvorbou v 90.letech také vyniká Jan Hřebejk,díky svým filmům jako Musíme si pomáhat či se svými Pelíšky.
O českém filmu se dá obecně říci ,že na konci let 80 až po současnost dosahuje svých největších úspěchů v historii. To také dokazují nominace na Oscara a některé výhry(nominace:Musíme si pomáhat,Tmavomodrý svět,výhry-Oscar:Kolja,Ropáci)
Tvorba devadesátých let:H.Bočan-Bumerang,Zdivočelá země,Lea-I.Fíla,Knoflíkáři,Samotáři-P.Zelenka….
Kromě filmu hraného je již od počátku vzniku kinematografu znám film animovaný. Film animovaný lze rozdělit do dvou základních skupin,a to na film kreslený a film loutkový. Podstata animovaného filmu spočívá v oživení kresby,loutky,věci..,přičemž tyto předměty nepodléhají v obraze žádným fyzikálním zákonitostem.
Kreslený film vznikl v prvních letech našeho století. Za průkopníka kresleného filmu lze považovat Francouze Emila Cohla. Tento tvůrce natočil např. film Závod dýní, Fantasmagorie,atd. Ve 20.letech v USA vznik první kreslený seriál Kocour Felix,tvůrcem byl Pat Sullivan. V 20. letech vznikl v USA velmi slavný kreslený seriál ,propagující zdravou výživu Pepek námořník. Tvůrcem této celosvětově známé postavy byli Max a Dave Fleischerové. Avšak nejvýznamnějším výrobcem kreslených filmů v USA se stal Walt Disney,který začínal jako reklamní a comicsový kreslíř.
U nás byl průkopníkem kresleného filmu Karel Dodal,který natáčel zpočátku reklamní filmy,v nichž kopíroval postavu kocoura Felixe. Během 2.světové války vznikla v Praze produkční firma AFIT,kde čeští začínající animátoři získávali své první cenné zkušenosti s animací. V této společnosti vznikl např. film Svatba v korálovém moři. Po 2.světové válce bylo založeno animátorské studio Bratři v triku. Vedením tohoto studia byl pověřen Jiří Trnka. V tomto studiu vznikaly technicky náročné klasické a moderní pohádky,ale i ostré satiry. V roce 1946 Trnka dokončil dva animované filmy Pérák a SS Trnka,dále např.Bajaja,Staré pověsti české,Sen noci svatojánské…
V padesátých letech se u nás také objevují filmy ,kde je kombinován film animovaný s filmem hraným. Mezi tvůrce těchto filmů patří bezesporu již zmiňovaný Vladimír Zeman .
V dnešní době kdy dospívá film k absolutní dokonalosti je výrobě filmů už jen zřídka kdy používáno náročných klasických animací,které jsou často velmi finančně náročné. Ty bývají často nahrazovány lacinějšími a dokonalejšími animacemi počítačovými. Dá se říci že v devadesátých let minulého století vzniklo úplně nové odvětví animovaného filmu.
Současná kinematografie se logicky naprosto odlišuje svým způsobem zpracování a pojetím tématu od kinematografie před sto lety. Dá se však říci ,že kinematografie se i přes svůj stoletý vývoj dokázala uchovat svoji neuvěřitelnou popularitu po celém civilizovaném světě.



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby