Vzdušnicovci

Kategorie: Biologie (celkem: 482 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 22. srpna 2005
  • Zobrazeno: 14566×

Příbuzná témata



Vzdušnicovci

Kmen: členovci
Podkmen: vzdušnicovci ( Tracheata )
Třída: mnohonožky ( Diplopoda )
Třída: stonožky ( Chilopoda )
Třída: skrytočelistní (Entognatha )
Řád: chvostoskoci
Třída: hmyz ( Insecta )
Podtřída: bezkřídlí
Řád: šupinušky

Podtřída: křídlatí
a) s proměnou nedokonalou
Řád: jepice
Řád: vážky
Řád: švábi
Řád: pošvatky
Řád: kudlanky
Řád: všekati
Řád: škvoři
Řád: rovnokřídlí
Řád: vši
Řád: třásnokřídlí
Řád: stejnokřídlí
Řád: ploštice
Řád: strašilky
Řád: vršenky

b) s proměnou dokonalou
Řád: síťokřídlí
Řád: chrostíci
Řád: motýli
Řád: dvoukřídlí
Řád: blechy
Řád: blanokřídlí
Řád: brouci

Podkmen : vzdušnicovci
- nejpočetnější skupina živočichů,
- hlava –1 pár tykadel
- ústní ústrojí (vzniklo přeměnou hlavových končetin, kousací ústrojí se dělí – 1 pár
kusadel, 1 pár čelistí, horní a spodní pysk podle druhu dále dělíme na ústní ústrojí sací,
lízací, bodací…
- složené oči + jednoduchá očka ( na temeni, nebo po stranách hlavy)
- dýchají trachjemi – vzdušnicemi – trubicovité vychlípeniny pokožky dovnitř těla, kde se větví a zásobují
orgány kyslíkem

Třída: mnohonožky
- oválné až ploché tělo, na průřezu kulovité, nohy pod tělem
- tělo: hlava ( bez končetin)
hruď ( s 1 párem končetin na všech třech článcích)
zadeček ( každý článek má 2 páry končetin
- žerou zbytky rostlin a živočichů
- mnohonožka zemní – 3cm, svinuje se do spirály
- plochule skleníková – 1cm, skleníky , plochule křehká
- svinule lesní – 1cm, černá, žlutooranžové skvrny, žije pod kameny, listím, v mechu, svine se do tvrdé
kuličky
- chlupule podkorní – 1cm, žije pod kůrou, po stranách těla je ochlupená
- mnohonožka slepá – v obdělávané půdě, je žlutavě bílá , mnohonožka čpavá – šedavě hnědá

Třída: stonožky
- zploštělé tělo, 1 článek = 1 pár končetin, počet článků 15-177, na hlavě jednoduché oči, dravé
- stonožka škvorová – 3cm, 15 párů noh, žije pod kameny, kůrou pařezů…, je dravá (kusadla
s jedovou žlázou), aktivní v noci
- stašník dalmatský – teplé biotopy
- zemivka žlutavá – 6cm, 61-75 párů noh, žije v humusu, tlejících pařezech
- stonoha jedovatá – tropy, 27cm, člověku nebezpečná

Třída: skrytočelistní
Řád: chvostoskoci
- 0,2 – 10 mm, pestré zbarvení, žijí v půdě ( i ve vodě)
- zadečkové končetiny změněny: 1 zadečkový článek – příchytný aparát (vylučuje lepkavý sekret)
2 + 3 zadeč. článek - skákací aparát
4 nebo 5 článek – skákací vidlice
- larvěnka obrovská , mákovka vodní

Třída: hmyz
- tělo kryté kutikulou, má 3 části:
hlava – 6 článků, má složené oči, 4 jednoduchá očka, tykadla, smyslové orgány
hruď – na 2 a 3 článku je 1 pár křídel (zpevněna žilkami, jsou vychlípeniny pokožky).
Různé druhy- různá křídla např. přeměněna v krovky, kyvadélka, polokrovky,
každý článek nese 1 pár končetin, jsou většinou kráčivé ale mohou být i podle druhu
plovací, hrabavé, skákací, uchopovací, končetina má části: kyčel, příkyčlí, stehno,
holeň, chodidlo
zadeček – končetiny přeměněné na kopulační orgány nebo v přívěsky
- cévní soustava otevřená, hřbetní céva = srdce, dýchají vzdušnicemi ( u létajícího hmyzu se
rozšiřují do vzdušných vaků), nervová soustava žebříčková, gangliová, na nohách, zadečku nebo
hrudi má tympanální orgány pro vnímání zvuků, gonochoristé, oplodnění vnitřní
- proměna nedokonalá = vajíčko – larva – dospělý jedinec (imágo)
- proměna dokonalá = vajíčko – larva – kukla – dospělec (imágo)

Podtřída: bezkřídlí
- nikdy neměli vyvinutá křídla
Řád: šupinušky
- na vlhkých místech, žerou rostliny, noční tvoři, na zadečku mají 3 štětiny
- rybenka domácí – ve vanách, sprchových koutech…

Podtřída: křídlatí
- 1-2 páry křídel
- dělíme na: a) s proměnou nedokonalou
b) s proměnou dokonalou

A) hmyz s proměnou nedokonalou

Řád: jepice
- 1-6 cm, už od prvohor, zadní pár křídel je vždy menší, larvy – nymfy žijí ve vodě – potrava ryb,
jsou dravé, larva = 2-3 roky, dospělec má zakrnělou trávící soustavu – žije asi 48 hodin, spáří
se a zemře, na zadečku 3 štěty,
- jepice obecná – vlhké prostředí, nymfy žijí v pomalu tekoucích vodách

Řád: vážky
- pestré barvy, 2-13 cm, mají kousací ústní ústrojí, jediní z hmyzu mají létavé svaly na křídlech,
samička má kopulační org. na konci zadečku, samec uprostřed, složené oči ze dvou čoček a krátká
tykadla, samičky kladou vajíčka pod vodou na listy rostlin, vývoj larvy ve vodě(1-5 let) – dravé -
mají vymrštitelný spodní pysk a drápovitými výběžky, 8-15 stádií vývoje(8-15 krát se svlékají)
- šídla, šidélka, vážky – vážka čtyřskvrnná – často u stojatých vod, motýlice - skládají křídla

Řád: švábi
- 2-11mm, zploštělé tělo, 2 páry křídel – přední kožovitá, zadní blanitá, z vajíček se líhnou nymfy,
které se svlékají až 13 krát, hned po prvním je podobná dospělci = paurometabolie, všežravci,
tropy – aktivní v noci, silné trnité nohy, samičky kladou vajíčka ve společných chitinových
pouzdrech (oothey)
- ČR - šváb obecný – černý, samička má redukovaná křídla
- rus domácí – žije v listí, okřídlený
- šváb americký – červenohnědý, do Evropy přivezen z Ameriky, chován v laboratořích

Řád: kudlanky
- teplomilné, sušší místa (tropy, jižní Morava… ) dravé, hmyz loví předníma nohama s výrůstky,
vynikající mimikry (ochranné zbarvení),
- kudlanka nábožná – jediný druh u nás (Pálava)

Řád: pošvatky
- vývoj vázán na vodu, náročné na kvalitu vody, larva 1-3 roky než je dospělá, mezitím se mnohokrát
svléká, dospělci mají zploštělé tělo, zajímavě skládají křídla - na plocho ( ne do střechy )
- pošvatka rybařice

Řád: všekazi ( termiti )
- 2-20mm, larva se svléká 4-10 krát, staví velká hnízda – pod zemí , nad zemí (9m),
stromy, pařezy, teplé oblasti, žerou dřevo, ve střevech mají v symbióze prvoky (pomáhají
rozkládat celulózu)

- žijí rozděleni na kasty
1.-reproduktivní – okřídlení dospělci, množí se , vždy král + královna, většinou mají svou
vlastní komůrku, kvalita potravy ovlivňuje vznik jedince,
- „náhradníci královen a králů“ redukovaná křídla
2.- sterilní – bezkřídlí dělníci – stavba, krmení potomstva a vojáků
bezkřídlí vojáci – obrana, velká hlava s kusadly, na nepřítele stříkají lepkavý
sekret

Řád: škvoři
- protáhlé, zploštělé tělo, zkrácená přední křídla, na zadečku klešťovité štěty (cerky),
nitkovitá tykadla, larva má 4 stádia (instary) vývoje
- škvor obecný – oční tvor, na vlhkých místech

Řád: rovnokřídlí
- 2mm-25cm, první pár křídel zpevněn chininem, zadní jsou větší a blanitá, existují i bezkřídlé formy,
3.pár nohou uzpůsoben skákání, někteří (cvrčci, kobylky) na nohou mají tympanální orgány
(vnímání zvuků) ,saranče je má na zadečku, samičky mají kladélko, larvy se svlékají 5-10 krát,
- kobylka zelená – nižší polohy, pole, křoviny, stromy
- kobylka hnědá – větší než zelená, vyšší polohy, travnaté porosty
- cvrček polní – leskle černý, suché louky, stráně, zde si vyhrabává chodby
- krtonožka obecná – vlhké půdy, hrabavýma nohama dělá chodby
- saranče modrokřídlá – „luční koník“, suché slunné louky
- saranče vrzavá – zadní křídla jsou červená
- saranče stěhovavá – až 6cm, škůdce zemědělských plodin, stěhovavá v hejnech

Řád: vši
- 1-6mm, bodavě-sací ústní ústrojí, bezkřídlí, mají přichycovací nohy, oči redukované nebo chybí,
vajíčko (hnid) prochází 3 stádii, možnost přenosu infekč. onemocnění (skvrnitý tyfus)
- každý druh vši je specializován na svůj druh hostitele
- veš dětská, veš šatní, veš muňka – žije v ochlupení v oblasti genitálií

Řád: třásnokřídlí
- je pár mm, na okrajích křídel mají dlouhé třásně, složitý vývoj – tvoří nepravé kukly,
- třásenka modrokřídlá – škůdce modřínů

Řád: ploštice
- až 10cm, ploché břicho, žijí ve vodě i na suchu, 1.pár křídel přeměněn v krovky, 1 část je kožovitá, 2
je blanitá, na hrudi mají pachové žlázy – obrana, ochromení kořisti
- splešťule blátivá – dna stojatých vod
- znakoplavka obecná – stojaté vody, je pod vodu a břicho má nahoru
- bodule obecná – zarostlé stojaté vody, na hřbetě bodec(rostrum), může bodnout i člověka
- ruměnice pospolná – černá s červenými skvrnami, velký počet v okolí lip …
- štěnice domácí – lidský parazit, bezkřídlí, saje krev, visí dolů ze stropu, na hostiteli pouze když saje
- kněžnice obilná , zelná
- bruslařka obecná – chodí po vodě , má štětinky, mezi nimi vzduch – nepotopí se

Řád: strašilky
- tropy, 5-35cm,, vynikající mimikry, podoba na listy, větvičky kterými se živí
- strašilka trnitá, lupenitka zelená, pakobylka indická

Řád: stejnokřídlí
- suché, teplé oblasti, přední křídla jsou větší a tužší, v klidu skládají střechovitě, ústní ústrojí sací,
sají rostlinné šťávy,
- pěnodějky – vytváří na listech bílý pěnový obal pro nymfu, pěnodějka červená, obecná
- cikády – subtropy ale i ČR , u nás cikáda chlumní (paseky , křoviny ) a cikáda viničná
- mšice – složitý vývoj některá stádia s křídly i bez, na zadečku voskové žlázy, vylučují medovku
(sladké výkaly ) mravenci si je chovají a živí se medovkou, zato mšicím poskytují ochranu
např. před slunéčky, samice kladou vajíčka, která přezimují, samici se rodí v několika
cyklech stále samičky, v poslední generaci se z patenogenetických larev vyvíjí jedinci obou
pohlaví, mšice maková, zelná, broskvoňová, mšička révokaz
- molice skleníková – 1-3mm, škodí na zelenině, okrasných rostlinách
- vlnatka krvavá – dělá zduřeniny na jabloních
- puklice švestková – škůdce na ovocných stromech
- červci – užitkoví, poskytují lak, vosk, barviva

Řád: všenky
- podobné vším, mají kousací ústrojí, žerou šupiny peří a kůže ( hostitelé = většinou ptáci)
- všenka psí, luptouš slepičí


B) hmyz s proměnou dokonalou

Řád: síťokřídlí
- teplomilní, 2 páry křídel s hustou žilnatinou, krmí se potravou, kterou natráví mimo tělo, larvy jsou
dravé
- mravkolvi – dělají si do písku otvory kam se zahrabou a loví kolemjdoucí hmyz, nebo čekají až
spadnou do díry (mravence…), mají srpovitá kusadla, tělo tvar hrušky,
- zlatoočky – přezimují v domácnosti mezi okny(hnědá barva) , jak se začne oteplovat změní se na
zelenou, larvy loví mšice a drobné členovce,
zlatoočka skvrnitá – na hlavě černá skvrna do tvaru X

Řád: motýli
- rozpětí křídel 3mm-30cm, živí se rostlinnými šťávami, z vajíček se líhnou housenky, pak se zakuklí,
na křídlech prachové barevné šupinky, které se vzájemně překrývají , let je umožněn právě díky
šupinkám, mají sosák sací ústrojí)- bývá spirálovitě stočený, larva má kousací ústrojí,
motýli jsou stálí a tažní, laicky dělíme na denní a noční,
1. denní – jednoduchá, neochmýřená tykadla
- babočky – zkrácený jeden pár nohou, housenky mají trnité výběžky, babočka osiková
některé jsou tažné např. babočka admirál, bodláková
- modrásci , žluťásci, běásci, otakárci…
2. noční – ochmýřená tykadla
mol šatní, zavíječi obaleči, píďalky, lišajové, bekyně mniška, můry –

tažní motýli: babočka admirál,kopřivová, síťovaná, žluťásek žešetlákový, bělásek zelný, řepkový
otakárek bojínkový, monarcha stěhovavý…


čeledi:
a) vřetenuškovití – vřetenuška ligrusová,
b) obalečovití – obaleč jablečný ( samice naklade 1 vajíčko do jablka, pak na povrchu zanechá
pachovou stopu – jiné samice už sem nejdou)
- obaleč dubový, hrachový, jedlový, modřínový
c) píďalkovití – píďalka angreštová, píďalka zelenopláštník
d) bekyňovití – bekyně mniška ( škůdce dřevin, hlavně smrků)
e) molovití – mol šatní ( škodí na vlněných tkaninách a kožešinách )
f) zavíječovití – zavíječ moučný, kukuřičný (škodí na potravinách a v domácnosti)
g) lišajovití – lišaj smrtihlav, borový, dlouhozobka svízelová – za letu saje květní šťávy
h) můrovití – stuškonoska topolová, můra gama, můra sosnokaz, obrovská (30cm), ( mají lisé
housenky, schopné zachiti ultrazvukové vlny a vyhnout se netopýrům
i) okáčovití
j) babočkovití – admirál, osiková, paví oko, kopřivová
k) otakárkovití – otakárek fenyklový, ovocný
l) běláskovití – bělásek zelný – škůdce zeleniny, bělásek řepkový, ovocný

další: martináč hruškový – největší evropský motýl ( jižní Morava)
bourec morušový – poskytuje přírodní hedvábí, až 2 km dlouhé vlákno, zakuklí se ze slin

Řád: dvoukřídlí
- 1 pár křídel, 2 pár je přeměněn v kyvadélka – haltery (rovnovážné ústrojí)
- některé druhy jsou živorodé, u jiných se larvy líhnou při kladení vajíček – jsou beznohé a podobají
se červům
Podřád: dlouhorozí
bejlomorky – buková (hálky na listech buků), borová (opad jehličí), škodí v lese
pakomáři
komáři – (krev sají pouze samičky, samci žerou pyl, nektar- mají keříčkovitá tykadla, larvy žijí ve
vodě a dýchají trubičkou na zadečku) komár písklavý(domácnosti), útočný ( lesy, rybníky),
anopheles ( tropy, malárie)
pestřenky – „vosičky“ (larvy jsou dravé – žerou mšice)
tiplice – zelená (dlouhé tykadla, křehké, útlé tělo)

Podřád: krátkorozí
ovádi – hovězí ( bodavě sací ústrojí, napadá dobytek – pouze samičky)
octomilky – (užití pro genetický výzkum)
střečci – hovězí, ovčí, koňský ( napadají zvířata i lidi – dutiny hlavy, trávící ústrojí, podkožní)
mouchy – domácí (přenašeč nemocí), květilka řepná, bodalka stájová
masařky – (parazitují nebo se živí na rozkládajících se živočišných zbytcích)


Řád: blechy
- 1-7 mm , nemají vyvinutá křídla
- mají bodavě sací ústní ústrojí – živí se krví ptáků a savců – vydrží až 1 rok bez potravy
- třetí pár nohou ke skákání
- přenašeči infekcí
- blecha obrovská – 6mm, na krtkovi, kukly často čekají na signál (teplo, otřesy) pro vylíhnutí
blecha obecná + blecha psí = sají na člověku


Řád: blanokřídlí
- ústní ústrojí kousací nebo lízací
- můžou mít různě modifikované nohy
- na hrudi 2 páry blanitých křídel
- některé druhy škodí, jiné jsou pro člověka užitečné
- často tvoří společenství = tvz. individua vyššího řádu

a) širopasí (hlavohruď přisedlá k zadku celou šíří)
- pilatka švestková, pilořitka velká – škodí na dřevě

b) štíhlopasí
- lumci – samička má dlouhé kladélko na zadečku, klade vajíčka do těl jiných živočichů
lumčík žlutonohý – cizopasí na housenkách běláska zelného
- vosy – silná kusadla, potravou larev je hmyz, žvýkají dřevo = na hnízdo
- čmeláci – dlouhý sosák, opylují, čmelák zemní – jednoleté kolonie (50-400 členů)
- mravenci – 6 tis. druhů, žijí i v pouštích, stavějí hnízda, 3 typy mravenců a) samičky (matky a
královny)- snáší vajíčka, b) samečci – po páření zemřou, c) dělnice – péče o budoucí
jedince. samičky a samečci mají křídla. Nové mraveniště vzniká, když samečci a
samičky odletí ze starého hnízda, spáří se, na novém místě začíná 1 samička budovat
nové hnízdo. Matka snese několik vajíček – stará se o ně sama. Z vajíček jsou potom
larvy a nové dělnice. Až je silné mraveniště, začnou se rodit samečci a samičky. A
znovu dokola. Jsou i stěhovaví mravenci. Nestaví hnízda – usadí se a snesou vajíčka,
později se od tam vydávají na cestu s kuklami. Živí se mšicemi, někteří i houbami,
nebo semeny - mravenec zrnojed - shromažďuje semena do komůrek, lesní, dřevokaz,
otrokářský, loupeživý – krade kukly
- včely
- domácí a divoké, včela medonosná – pochází z Evropy, dává med, vosk, opyluje, žije ve
velkých společenstvích, každá včela má své postavení,
nejvýš je matka – páří se jen jedenkrát a je oplodněna na celý život, žije 3-5 let,
potom trubci – výskyt začátkem léta, větší než dělnice
a dělnice - jejich život má několik etap: čistí plásty, potom živí larvy + matku, orientační lety kolem
úlu, stavitelská činnost- plásty které jsou z vosku, který vylučují ze spodní strany
zadečku), strážce úlu, létavka = sběr pylu a nektaru do košíčků na zadních
nohách ( ten se shromažďuje v medovém žaludku – úsek tráv. trubice)
líhnutí:
matka klade vždy 1 vajíčko do připravené buňky. Buňky pro dělnice jsou menší než pro trubce, buňky
pro matky jsou největší a na okraji. Z vajíček se za 3 dny vylíhnou larvy. Jsou krmeny mateří kašičkou. Pak je dělnice uzavřou voskovými víčky – zde se larvy zakuklí.Z neoplozených vajíček se
líhnou trubci, z oplozených dělnice. jejich vývoj je10-15 dní. Matky = 5-8 dní – je o ně nejlépe
pečováno. Po vylíhnutí nové matky se stará s několika dělnicemi usadí na jiném místě.Dělnice začnou
stavět plásty určené pro ukládání potravy, nebo k vývoji jedinců.
Kvalita, barva, chuť a vůně medu závisí na původu nektaru (lesní, lipový, jetelový…)
Správný roj má 2,5kg a 25 tis. včel. Rozlišují barvy. Nejvíce žlutou a modrou. Včelí tanec říká, kde je bohatý zdroj potravy. Určuje vzdálenost a polohu vůči slunci.
- sršni – 3,5 cm, velká hnízda v dutinách stromů
- žlabatky – listová – vytváří pavučinové kokony na listech dubu
růžová – vytváří „chlupy“ na keřích

Řád: brouci
- různé druhy, velikosti
- obývají rozmanité biotopy
- první pár křídel přeměněn v krovky , druhý pár = blanitá křídla

a) masožraví ( velká kusadla )
- svižníci – pohybliví, štíhlí, dlouhé nohy, velké oči, teplé písečné oblasti, svižník polní
- střevlíci – rychlý pohyb, žerou roztoče, jiné brouky …, měděný, fialový
- krajníci – patří do střevlíkovitých , pižmový – ničí housenky motýlů
- potápníci – 3 párem nohou veslují, larvy užívají mimotělní trávení, imága mají kousací ústojí,
kuklí se ve vlhké půdě, jinak žije ve vodě, dobře plavou i létají, vroubený ,
obecný – škodí i na rybím plůdku
- vírníci – vírník obecný – první pár nohou u hlavy je nápadně prodloužen, vodní brouk


b) všežraví
- vodomilové – černý – živí se rostlinou potravou
- zlatohlávci – zlatohlávek hladký – krovky mají kovový lesk
- hrobaříci – obecný, živí se na uhynulých zvířatech (saprofyticky)
- chrousti- 3 roky jako larva - ponrava, potom se živí listy a kořeny, obecný
- roháči – kleště, vývoj larvy- 5let, obecný - chráněný
- světlušky – světélkují (látka luciferin přijde do styku s kyslíkem), některé svítí periodicky, pouze
samci a samičky se tak lákají k páření , světluška menší
- tesaříci – žerou dřevo, tykadla delší než tělo, obecný, obrovský, krovový – nebezpečný v dřevěných
konstrukčních stavbách
- chrobáci - velký
- slunéčkovití – slunéčko sedmitečné – žerou mšice
- kovaříkovití –žlutohnědí, když se vyruší dělají mrtvé, umí se vymrštit z lehu na zádech, larvy –
drátovci jsou škůdci kořenů rostlin
- nosatcovití – prodloužený nos má na konci kusadla, žere rostliny, výskyt – tropy, i skladiště

c) škůdci
- kožojedi – ve květech, dřevinách, domácnosti (škodí na kobercích, potravinách), obecný
- lýkožrouti – smrkový, jedlový, sosnový – pod kůrou (i zdravých stromů)
- mandelinky – žerou listy, bramborová – z Ameriky, 10 podélných černých pruhů, červené larvy
- červotoči – proužkovaný - ve dřevě, samičky kladou vajíčka do škvír a puklin, larva- 3roky, po
vylíhnutí se brouci prokoušou ven , spížní – škodí na zásobách potravin



Nasrat malé kundiprcičce
Hovni prci,prci vál | 15. ledna 2006
Nasral sem vám na WC vedle, NAsrat nasrat hnusný nepřehledný www straně jako je ta vaše!!!! Je to strašná nudná nuda!!!! Doufám že se na mě zlobit nebudete... Já jsem totiž velice zlí živočišný druh. A tak bych chtěla aby ste si ji vylepšili protože je brutálně nepřehledná a zaostalá!!!!! tounge_smile Tak se trochu snmažte ať nedostanu ve škole 5!! Jestli jo!! Tak vás strašně strapnim vy čůrozmrdi zasraný!!!!!angry_smile
Re: Nasrat malé kundiprcičce
čárka | 26. dubna 2011
debile!!!
| 01. března 2006
devil_smile
Re: ržávc
gqžř+ ržrq | 04. prosince 2006
ggžr
titicucu | 20. dubna 2006
| 27. dubna 2006
confused_smile
Re: JKL
KLK | 11. září 2006
BLABLANLABLABALBSLHSDŮGKHERŮOZIURZOIURZ§DOI
| 27. dubna 2006
omg_smileomg_smileomg_smileomg_smile
| 04. května 2006
confused_smilethumbs_downangry_smile
Re:
| 10. dubna 2008
no nic moc
| 13. května 2006
regular_smile
diky
kikischka | 18. února 2008
diky, diky moc...stacisi to zmenšit a supr taháček je na světě ;)
hnnhgn
hn hn | 10. dubna 2008
htrb sytnhgf nf h
prdy
martin | 18. dubna 2008
xgysejhgbefsjghki hjgdjhgshjgerjbxnjzeukjhju
Re: prdy
bnm mghh | 18. dubna 2008
vbgxm,ngkjsrktnhkigihngktrhgkihubibddddddddddddddddddddddd
icovcivzdusn
tereza serisova | 08. března 2009
no jo jeste byste mohly tam toho dodat vic tak caute
Prosba
Julie pauerova | 24. března 2012
Prosím vás, je to tak DIVNÝ! Vemte si příklad z wikipedie!!! To je něco monohem lepšího než tohle!!! To mi do školy nepomůže, chápete!!!! Sráči :-)
Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby