Vikingove
Kategorie: Dějepis (celkem: 620 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 17. srpna 2005
- Zobrazeno: 5618×
Příbuzná témata
Vikingove
Vikingové
Název „Viking" znamená pirát, bojovník, ten, kdo podnikal loupeživé výpravy
Evropský sever - Skandinávie a dnešní Dánsko byl odedávna osídlen germánskými kmeny - byly odloučeny od ostatní Evropy a tak byl jejich vývoj odlišný. Bylo tam málo úrodné půdy - chov dobytka, lov, rybolov. Dlouho zde přetrvávaly příbuzenské vztahy. Byli to zdatní mořeplavci, vynikající stavitelé lodí a kováři. Na svých výpravách využívali moment překvapení - taktika byla rychle se vylodit, vydrancovat co se dá a zmizet. Používali buď drakary - dračí lodě, lehké, rychlé, s nízkým výtlakem, pojal 30 - 50 válečníků, měl čtvercovou plachtu na snímatelném stěžni a nebo knarry - robustní plachetnice pro dlouhé výpravy, přepravovaly rodiny, dobytek, potraviny,... V noci se orientovali podle hvězdy Polárky a využívali intuici - plavba citem.
Náboženství bylo pohanské, hlavní bůh byl Thor (od něho pochází např. slovo Thursday). I po přechodu na křesťanství nadále uctívaly staré bohy. Jako první z nich přešli kupci, protože pochopili, že se jim bude snáze obchodovat.
Písmo bylo jednoduché - čáry, protože se psalo do dřeva a do kamenů. Nazývá se „runy".
Rodina pro každého znamenala vše. Za urážku rodiny byla krutá msta, která vedla k vzájemnému vraždění. Pokud se znesvářené strany nedohodly, řešilo se to na „thingu". To byla „sešlost", kde nejstarší vždy citovali třetinu zákonů. Ty nebyly nikde zapsány. Žena, byla-li vdaná, měla na starost domácnost. V nepřítomnosti muže byla hlavou rodiny, tkala, vařila - vařilo se i pivo. Pralo se ve čpavkovém roztoku a kravské moči. Mohla se dát i rozvést - např. když byl hlas krve silnější než pouto k manželovi. Udělala to tak, že to prostě řekla před svědky. Manžel měl stejné právo, ale vždy musel vrátit věno. Děti - dívky odmala pomáhaly svým matkám v domácnosti a syny si vychovávali otcové. Jejich domy byly pevné a přízemní, měly šikmou střechu, skládaly se z: trámové kostry a ze zdí z kamene nebo ze dřeva. Nejdůležitější bylo ohniště - poskytovalo teplo, světlo, připravovaly se na něm pokrmy, neměly okna a tak kouř unikal ze dveří.
Připisuje se jim vytvoření modelu parlamentu, anglického poradního systému a románu.
Od konce 8. stol. sužovali dánští Vikingové Anglii, norští Skotsko a Irsko a za počátek vikingských výprav je považováno přepadení kláštera v Lindisfarne v severovýchodní Anglii roku 793. Brzy nato se obrátili i do Franské říše - zde dostali jméno Normané - muži ze severu. Dostali se i do středomoří - dobývali města na pobřeží Pyrenejského poloostrova a Itálie, později začali dobytá území i osídlovat - např. ve Francii obsadili sever, který se do dneška jmenuje po nich - Normandie. V Anglii vikingy porazil král Alfred Veliký (871 - 899), ale r. 1066 získal Anglii normanský vévoda Vilém Dobyvatel.
Ne všichni však byli dobyvatelé - řada hledala půdu k obdělávání - hlavně Norové - osídlovali pusté ostrovy - příklad - Island. Zde byl r. 982 odsouzen Erik Rudý pro vraždu. Byl poslán do vyhnanství - objevil a usadil se v Grónsku. Jeho syn přistál jako první Evropan u Ameriky. I tu se pokusili osídlit, ale neshodli se s místními obyvateli a byl zde problém velké vzdálenosti od domova.
Švédové se dostali přes Balt do východní Evropy - vikingové se na Rusi nazývali varjagové - původně to znamenalo obchodní ručitel, ale jeden východořímský císař v Konstantinopoli se obklopil skupinkou Vikingů a přenesl se význam. Věnovali se hlavně obchodování a sloužení ve vojenských družinách ruských knížat a byzantských císařů. Za 200 let pronikli z Anglie až na Sicílii, konkurovali arabským kupcům, kontrolovali obchod s Ruským Kyjevem a Novgorodem, aktivně obchodovali od Baltu až po Konstantninopol.
Během vikingského období vznikla ve Skandinávii království a vytvořila se silná panovnická moc. Postupem doby ztratil sever svůj příznačný ráz a přiblížil se poměrům v ostatní Evropě. Kolem poloviny 11. století výpravy ustaly.
793 - zničen klášter na ostrove Lindisfarn
795 - napaden klášter sv. Columby - ostrov Iona v západním Skotsku,
výpad na Wales
810 - Dánský král Godfred napadl Frísko (Holandsko)
828 - Vikingové obsadili Irsko
834 - Dánové vyplenili Dorestad n. Rýnem ve Frísku - začátek nájezdů na Franskou říši
835 - norští Vikingové se nastálo usazují v Irsku, zakládají Dublin, kolonizace ostrova Mann, JZ Skotska, SZ Anglie
dánští - obsadili Rouen
843 - d. v. - napadají Nantes, plenění
844 - dobyli španělskou Sevillu na jeden týden, pak je vyženou Arabové
845 - vyplenili Paříž a Hamburk - Karel Holý jim vyplatil první „danegeld" - „za ochranu" - snaha vyplatit je
850 - d. v. - tráví zimu v Anglii
859 - proniknou do Středozemí - útok na Španělsko, jižní Francii, severní Afriku, Itálii - vyplenění Pisy
860 - 874 - první osadníci na Islandu
864 - Karel Holý zakazuje prodej zbraní a koní Vikingům
865 - horda Vikingů přesídlila do Anglie
866 - zmocňují se Yorku ® 870 - ovládají část Anglie - Alfred Veliký donutil přijmout jejich náčelníky křesťanství
886 - Alfred Veliký a Guther - dohoda o hranici
891 - frankové porazili Vikingy - účinná obrana - upadá vliv Vikingů na kontinentě
911 - náčelník Rollo získal od krále Karla Prostého Normandii za slib obrany proti jiným vik.
10. stol. - vik. Kupci se činí na obchodních cestách v Rusku
okolo r. 960 - Harald Modrozub - Dánsko přijímá křesťanství
980 - nová vlna nájezdů na Anglii
okolo r. 986 - Erik Rudý přijíždí do Grónska
991 - první daň z řady danegeld od Angličanů
992 - Leif, syn Erika Rudého - opouští Grónsko
994 - 94 lodí z Norska a Dánska napadá Londýn
995 - Olaf, Norský král, přijímá křesťanství
okolo r. 1005 - Vikingové přistávají na Novém Foundlandu
1009 - Thorkel Vysoký - tři roky pustoší Anglii - vybral 48 tisíc liber stříbra
1013 - Sven se vrací a do r. 1017 ovládne celou Anglii
1014 - Irský král Brian Born poráží Vikingy v bitvě u Clontarfu
1016 - anglosaský trůn dobyl Knut Veliký (dán)
1042 - Edvard Vyznavač - konec vlády Dánů Anglii
1066 - norský Harald Krutý zabit při napadení Anglie - poslední z velkých vikingských panovníků
okolo r. 1100 - končí vikingské období - vik. osadníci do této doby splynuli s původním obyvatelstvem
1157 - Normané se usazují v Irsku a to se stává Anglickou provincií
1401 - 1410 - Islanďané, kteří navštívili Grónsko se zmiňují, že tam ještě žijí potomci vikingů, v 16. stol. - už jen původní národ Inuitů
Normané
895 - první vikingové se usídlili na severu Francie
11. a 12. stol. - přetvořili Evropu
poč. 10. stol. se Vikingové usadili v severní Francii - Normandie
nejenom válečníci, ale i organizátoři
vévodové vytvořili velmi složitou, ale fungující státní správu - každé léno spravoval 1 rytíř
největší rozmach - za Viléma Dobyvatele - r. 1066 - bitva u Hustingsu - král Anglie - Normanské království, vládli tam až do r. 1154 - sasové se začali mísit s Normany a vzniká jediný národ, v r. 1204 se Normandie zmocnil Francouzský král
1085 - Vilém I. nechal sepsat veškeré obyvatelstvo i majetek v Anglii - první pozemková kniha,
na vrcholu své moci - Jindřich II. 1154 - 1189 - dobyli Normané severní Francii, Anglii, jižní Itálii a Sicílii - smísili se s národy zemí, jež dobyli
Varjagové
byli to původně švédové - plavili se po Volze k jihu přes bulharský a chazarský chanát, po vyčerpání stříbra od Arabů si zamířili po Dněpru směrem k jihu - Byzanci
882 - Viking Oleg se zmocnil Kyjeva a udělal z něho hlavní město Ruska,
velitel jedné z varjažských družin ovládl Novgorod a založil tam svou dynastii Rurikovců
kníže Sveinald (Svjatoslav) dobyl r. 965 Chazarskou pevnost Sarkulu - jeho synové Vladimír (Valdemar) se stal kníže v Novgorodě a Jaropolk v Kyjevě - 980 - Vladimír dobyl Kyjev a zabil bratra - sjednotil Chanáty a vzniká Kyjevská Rus - ležela do Dněpru až k Ladožskému jezeru, 987 - Vladimír pokřtěn, říše dostává více slovanský charakter - švédové ustupují do pozadí a sílí vliv Byzance
1. polovina 11. stol. vládli Vladimír Svatý a syn Jaroslav - Kyjevská Rus byla tehdy silná - byla ušetřena napadání ze strany kočovníku z východu, situace se změnila po křížových výpravách - Evropa navázala obchod s orientem - poklesl význam cesty po ruských řekách a když asijští Nomádi zintenzivnili loupežné nájezdy na západ, cesta po Dněpru byla nebezpečná - knížectví bylo oslabeno a bylo nejednotné
Kitty McSamson | 23. prosince 2006